Delegace Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by v neděli měla ve východoukrajinském Slavjansku vyjednávat o propuštění skupiny vojenských pozorovatelů OBSE, které zde od pátku zadržují proruští separatisté. Informovala o tom tisková agentura DPA. Místní ozbrojenci tvrdí, že jsou připraveni hovořit o osudu zadržených, které označují za špiony a mezi nimiž je i příslušník české armády.

Jeden ze zadržených pozorovatelů podle agentury Reuters prohlásil, že celá skupina je v pořádku. Na tiskové konferenci zorganizované separatisty německý plukovník Axel Schneider novinářům řekl, že mu nikdo neublížil a že členové skupiny nebyli fyzicky vystaveni špatnému zacházení.

"Všichni evropští důstojníci jsou na tom zdravotně dobře, nikdo není nemocný," citovala Schneidera agentura Reuters. "Nemáme žádné náznaky toho, kdy budeme posláni domů do svých zemí," dodal.

Jeden ze separatistických předáků, samozvaný starosta Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov, dal najevo optimismus: věří, že se podaří najít řešení. 

Ponomarjov prohlásil, že již navázal telefonický kontakt s vyjednavači OBSE. Za základní variantu východiska označil výměnu zadržených představitelů OBSE za separatisty vězněné ukrajinským režimem.

"Vojáci (inspektoři OBSE) jsou rukojmími situace, ale myslím si, že všechno bude v pořádku. Dosáhneme nějaké dohody," citovala Ponomarjova agentura Reuters.

Prohlásil také, že zadrženým představitelům OBSE se daří dobře. Jeden z mužů prý sice trpí cukrovkou, má prý však zajištěnou potřebnou péči.

Ponomarjov podle agentury AP označuje zadržené za zajatce; jedná se podle jeho slov o důstojníky z různých členských zemí NATO. Byly prý u nich nalezeny dokumenty nasvědčující, že vyvíjeli výzvědnou činnost.

"Když nalezneme mapy, ve kterých jsou údaje o našich strážních stanovištích, vyvolává to dojem, že jde o lidi vykonávající určitou špionážní misi," prohlásil Ponomarjov. Zároveň řekl, že zajatci by mohli být vyměněni za proruské aktivisty, které vězní současný ukrajinský režim.

OBSE již v pátek upřesnila, že zadrženi byli vojenští pozorovatelé ze zvláštního týmu pro kontrolu odzbrojení podle Vídeňského dokumentu z roku 2011. Na Ukrajině současně působí také mise civilních pozorovatelů.

Zadrženou skupinu, kterou vede Německo, tvoří podle OBSE tři němečtí vojáci a německý překladatel a vojenští zástupci z Česka, Polska, Švédska a Dánska. Český voják má hodnost podplukovníka a v armádě působí v odboru kontroly odzbrojení, informovalo ČTK české ministerstvo obrany. Ozbrojenci podle německých zdrojů zajali také pět ukrajinských vojáků, kteří mezinárodní tým doprovázeli, a jejich řidiče.

Češi a Maďaři mají v případě potřeby jasnou podporu USA

Americký viceprezident Joe Biden v souvislosti s vývojem na Ukrajině v sobotu telefonicky ujistil premiéry Česka a Maďarska o americké podpoře v rámci dohod NATO o kolektivní obraně. Podle prohlášení Bílého domu viceprezident v rozhovorech s Bohuslavem Sobotkou a Viktorem Orbánem "zdůraznil bezvýhradný závazek Spojených států vůči kolektivní obraně NATO v rámci článku 5".

Biden a Sobotka "se shodli na tom, že Rusko bude čelit novým sankcím za své destabilizující akce na Ukrajině a za shromažďování svých jednotek podél rusko-ukrajinské hranice", uvedl Bílý dům.

Mluvčí české vlády Martin Ayrer dnes ČTK potvrdil, že Sobotka a Biden spolu v sobotu odpoledne skoro 45 minut hovořili. "Předmětem byla situace na Ukrajině, bezpečnostní situace v regionu a otázka zadržení pozorovatelů OBSE," řekl Ayrer.

Premiér podle něj Bidena informoval o pozici české vlády vůči ukrajinské krizi. Kdo komu volal a jak Biden na informace reagoval, nechtěl Ayrer sdělit. "Oba partneři se dohodli, že další informace týkající se telefonátu nebudou zveřejňovat," doplnil.

Biden podle Bílého domu v telefonátech se Sobotkou a Orbánem zopakoval, že Washington a jeho spojenci musí být připraveni uvalit sankce na jednotlivce a subjekty v Rusku, jestliže Moskva bude nadále zasahovat na Ukrajině.

Česko a Maďarsko vstoupily do Severoatlantické aliance v roce 1999. V pátém článku Severoatlantické smlouvy, o kterém se Bílý dům v souvislosti s Bidenovými telefonáty zmínil, se uvádí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím aliance bude považován za útok proti všem členům NATO.

Obama: Není to jen americko-ruský konflikt

Je nutné vyslat Rusku vzkaz, že jeho destabilizující akce na východě a jihu Ukrajiny musí přestat. USA a Evropa musí ukázat jednotu, řekl v neděli americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci v Kuala Lumpuru.

Ke krizi na Ukrajině se za své návštěvy v Malajsii vyjádřil v době, kdy se USA a jejich evropští partneři chystají uvalit na Moskvu nové sankce.

Nové kroky proti Rusku jako reakci na jeho postoj k ukrajinské krizi by měly Spojené státy a Evropská unie oznámit v pondělí. Sankce mají ale jen rozšiřovat seznam subjektů, které mají zakázán vstup na území USA a EU a které zde mají zmrazen majetek, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.

"Posílíme svou pozici, abychom odradili (ruského prezidenta Vladimira) Putina... Uvidí, že svět je jednotný a Spojené státy a Evropa jsou jednotné, že to není jen americko-ruský konflikt," citoval Reuters dnešní prohlášení šéfa Bílého domu.

Rusko podle Obamy "nehnulo prstem", aby přimělo proruské separatistické povstalce na Ukrajině respektovat mezinárodní dohody k vyřešení krize. "Ve skutečnosti jsou silné důkazy o tom, že (Rusové) povzbuzují (separatistické) aktivity na východní a jižní Ukrajině," řekl Obama.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist