Tymošenková vyzvala ke vstupu Ukrajiny do NATO. Osud zajatého Čecha je nejasný

Ruský akademik Sergej Komkov navrhl českého prezidenta Miloše Zemana jako kandidáta na Nobelovu cenu za mír. Zeman si podle Komkova toto ocenění zaslouží za vyvážený přístup k ukrajinské krizi, napsala v pátek ruská informační agentura Regnum. Komkov podle agentury norskému výboru pro udělování Nobelových cen Zemana navrhl na udělení ceny v roce 2015.

"Zpočátku stejně jako mnozí jiní evropští politici vyzýval k aktivnímu postupu evropských zemí na území Ukrajiny. Až do vyslání sil NATO. Poté, co se pečlivě zabýval situací, které tam vznikla, ale výrazně změnil svůj postoj k těmto událostem," cituje agentura akademikovo odůvodnění.

Komkovovi se především líbí, že Miloš Zeman podle něj podpořil pozici Ruska v otázce Krymu, když "prohlásil, že jedině Ruská federace je s to zajistit skutečná občanská práva obyvatelstva Krymského poloostrova".

Agentura Regnum připomněla, že Komkov patřil k iniciátorům navržení ruského prezidenta Vladimira Putina na letošní Nobelovu cenu za mír.

Západní politici G7 se v pátek shodli, že Rusko v souladu se závazky, které na sebe vzalo minulý týden v Ženevě, musí "přispět ke zmírnění napětí (kolem Ukrajiny) tím, že přestane s provokativními prohlášeními a se zastrašovacími manévry".

Rusko opakovaně prohlašuje, že si vyhrazuje právo na Ukrajině zakročit v případě ohrožení tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Jako jednu z možností nastínilo i vyslání svých jednotek jako "mírových sil OSN". Podle Kyjeva se v noci na pátek objevil pokus dostat na ukrajinské území ruské vojáky s modrými přilbami a jejich obrněná vozidla natřená bílou barvou a opatřená znaky OSN.

Zadržené zástupce mezinárodní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mezi kterými je i Čech, považují proruští separatisté za špiony NATO. Prohlásil to představitel vzbouřenců na východě Ukrajiny Denis Pušilin, napsala dnes agentura AFP.

"Včera (v pátek) jsme zadrželi zvědy NATO," řekl Pušilin. "Ti lidé z OBSE nebudou propuštěni, vyměníme je za naše, kteří jsou věznění."

Zásah proti inspektorům označilo ukrajinské ministerstvo zahraničí za další důkaz, že ozbrojenci na východě Ukrajiny nejsou mírumilovní demonstranti, jak tvrdí Moskva, ale teroristé.

Rusko prozatím neví, zda nadcházející prezidentské volby na Ukrajině uzná. Podle stálého představitele Moskvy při OSN Vitalije Čurkina bude záležet na atmosféře hlasování. V dnešním vydání listu Komsomolskaja pravda také řekl, že volby chystané na 25. května se nakonec vůbec nemusí uskutečnit.

"Sledujeme, jaké budou," řekl o volbách Čurkin. "Pokud budou střílet tanky, pak je samozřejmě uznání absurdní. Zatím ale dopředu nechceme činit rozhodná prohlášení a závěry."

Rusko neuznává prozápadní kyjevský režim a sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče nadále považuje za legitimní hlavu státu.

Ukrajina již obvinila Rusko, že se snaží přípravu voleb i samotné hlasování překazit. Uskutečnění voleb bude za nynějších podmínek, kdy řadu měst na východě Ukrajiny ovládají proruští separatisté, komplikované. Podle Čurkina Kyjev "musí učinit první krok" k naplnění mezinárodní dohody z Ženevy, "protože sami sebe považují za vládu".

Vláda požaduje propuštění mezinárodního týmu pozorovatelů zadržených na východě Ukrajiny, mezi nimiž je i Čech. Novinářům to dnes řekl premiér Bohuslav Sobotka. Proruští separatisté je mají pustit na svobodu a umožnit jim, aby nadále svobodně vykonávali svou pozorovatelskou činnost, uvedl.

"Jednoznačně trváme na tom, aby pracovníci a účastníci mise byli propuštěni a aby jim bylo umožněno volně působit na Ukrajině a monitorovat situaci, která tam je," řekl Sobotka. Podle premiéra se jedná o zcela standardní pozorovací misi, jež pracuje po dohodě mezinárodního společenství s Kyjevem.

"Myslím si, že takovéto věci nepřispívají ke zklidnění situace a Česká republika opakovaně deklarovala svůj zájem na politickém a diplomatickém řešení celé krize na Ukrajině. Tyto kroky bohužel přispívají k eskalaci," uvedl Sobotka. 

Premiér v pátek požádal ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby diplomacie přispěla k řešení situace. Sobotka doufá, že pozorovatelé budou brzy propuštěni. Vzniklá situace podle něj nicméně dokazuje, že krize na Ukrajině je opravdu složitá.

Moskva podle agentury Reuters oznámila, že učiní vše, aby se pozorovatelé zadržení ve Slavjansku dostali na svobodu.

"Tito lidé by se měli dostat na svobodu co nejdříve," řekl ruský velvyslanec při OBSE Andrej Kelin. "Rusko jako člen OBSE podnikne v této věci všechny možné kroky," dodal.

V reportáži o zadržených pozorovatelích OBSE ruský server lifenews.ru natočil identifikační dokumenty některých z nich. Český voják však na dokumentech nefiguruje.

Rusko je pobouřeno stavem základních lidských práv a svobod na Ukrajině, kterému novináři musí čelit. Podle představitele ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantina Dolgova přivírá Západ oči nad tím, že ukrajinské úřady zadržují žurnalisty, napsala dnes ruská tisková agentura ITAR-TASS.

"Zadržování novinářů, kteří se ukrajinským úřadům a radikálům nelíbí, je porušením svobody projevu a svobody médií. Kde jsou aktivisté hájící lidská práva se svými reakcemi? Základní lidská práva byla obětována ve prospěch války," prohlásil Dolgov "

Prohlášení učinil den poté, co úřady ve východoukrajinském Doněcku zadržely a poté vyhostily dvoučlenný štáb ruského zpravodajského portálu LifeNews.

Rusko je znepokojeno posilováním přítomnosti NATO v Polsku, Pobaltí a Černém moři. V telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Martinem Dempseym to prohlásil náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov, uvedla dnes ruská televize RT (dříve Russia Today). Gerasimov rovněž kritizoval rostoucí počet ukrajinských vojáků u ruských hranic, kteří prý mohou provádět sabotáže.

"Naše obavy vyvolávají rostoucí počty amerických leteckých sil a vojáků v Pobaltí, Polsku a také alianční lodě v Černém moři," řekl podle ruského ministerstva obrany Gerasimov. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu již dříve prohlásil, že válečné hry NATO ve východní Evropě k uklidnění situace nepomohou.

Do Litvy v sobotu přiletělo 150 amerických vojáků. Jde o součást 600členného kontingentu, který Spojené státy v Pobaltí a Polsku rozmísťují kvůli ukrajinské krizi. Ve středu přicestovalo 150 vojáků USA do Polska a v pátek sbor o stejné síle dorazil do Lotyšska. Rozmísťování amerických jednotek skončí v pondělí, kdy se v Estonsku očekává příjezd posledních 150 vojáků.

"Za nynější situace víme, komu naši skuteční přátelé přijíždějí na pomoc," citoval portál presstv.ir litevskou prezidentku Daliu Grybauskaitéovou, která přílet amerických sil označila za "odstrašující opatření". "Pokud některý z našich hostů utrpí zranění, bude to znamenat otevřený střet ne s Litvou, ale se Spojenými státy," dodala.

SBU v sobotu vydala prohlášení, ve kterém označila podmínky věznění inspektorů OBSE za "nelidské". "Mezi zadržovanými je i člověk, který potřebuje bezodkladnou lékařskou péči," citovala agentura Reuters z komuniké. SBU v této souvislosti sdělila, že ukrajinské úřady jsou připraveny zdravotní péči poskytnout, ale separatisté takovou nabídku odmítají.

"Teroristé je (inspektory) chtějí využít jako lidské štíty," uvedla dále SBU. Podle ukrajinské rozvědky bylo zadržení mise plánované a koordinoval ho jistý ruský občan, které je podle Kyjeva příslušníkem zvláštních ruských sil. Moskva nicméně popírá, že by na východní Ukrajině působili její agenti či vojáci. V ruských médiích se naopak objevily zprávy, že na Ukrajině jsou vojáci NATO a také alianční vojenští instruktoři. Mluvčí NATO Oana Lungescuová na Twitteru označila takové informace za "naprostý výmysl a očividnou záminku pro vměšování se".

Ukrajina bude vojensky reagovat, pokud do země pod záminkou mírové operace vpadnou ruské jednotky. Prohlásil to ukrajinský ministr obrany Mychajlo Koval. Koval reagoval na prohlášení ruského představitele při OSN Vitalije Čurkina, podle kterého "Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti".

"OSN žádný takový mandát Rusům neudělilo," řekl Koval agentuře Interfax Ukrajina. "Všichni už mají plné zuby ruských her na udržování míru."

"Pokud přijdou, dostanou to, co si zaslouží - provedeme bojové operace," dodal Koval.

USA a Evropská unie se chystají v pondělí oznámit nové sankce proti Rusku za jeho postoj k ukrajinské krizi. Sankce mají ale jen rozšiřovat seznam jednotlivců a organizací, jímž bude zakázán vstup a zmrazen majetek na území USA a zemí unie.

EU má v pondělí oznámit 15 dosud nejmenovaných jednotlivců, na nichž se představitelé unie dohodli už v polovině dubna. Zaměří se prý na ty, kteří jsou podle EU zodpovědní za nynější nepokoje na východě Ukrajiny. EU prozatím kvůli anexi Krymu zmrazila majetek a zakázala vstup na své území více než třem desítkám osob z Ruska.

Zadržené zástupce OBSE, mezi kterými je i Čech, považují proruští separatisté za špiony NATO. Moskva dnes podle agentury Reuters oznámila, že učiní vše, aby se pozorovatelé dostali na svobodu.

Představil vzbouřenců Denis Pušilin řekl: "ti lidé z OBSE nebudou propuštěni, vyměníme je za naše, kteří jsou věznění."

Zásah proti inspektorům považuje ukrajinské ministerstvo zahraničí za další důkaz, že ozbrojenci na východě Ukrajiny nejsou mírumilovní demonstranti, jak tvrdí Moskva, ale teroristé.

Ukrajina se musí stát členem NATO, aby si zajistila ochranu před ruskou agresí. Uvedla to podle agentury AP ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková, která dříve vstup do NATO veřejně nepodporovala.

Podle Tymošenkové v minulosti sice členství v alianci schvalovala jen menšina Ukrajinců, agresivní kroky Ruska na východě Ukrajiny však způsobily zásadní změnu ve veřejném mínění.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v pátek varoval, že Putin se snaží zahájit třetí světovou válku, Tymošenková se však s tímto názorem neztotožnila. "Nevěřím, že začne třetí světovou válku," prohlásila. "Domnívám se, že pouze vydírá svět, protože si uvědomuje, že svět třetí světovou válku nepřipustí. S pomocí takového krytí podniká nezákonné a agresivní kroky," dodala.