Separatisté ve Slavjansku zadrželi pozorovatele OBSE. Je s nimi i jeden Čech

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil Spojené státy, že kladou Moskvě požadavky nad rámec nedávných dohod z Ženevy. Šéf ruské diplomacie tak reagoval na předchozí nezvykle ostrou kritiku svého amerického protějšku Johna Kerryho, podle nějž se Rusko snaží o další destabilizaci poměrů na východě Ukrajiny. Moskva podle Kerryho neučinila za celý týden od přijetí ženevské dohody jediný konkrétní krok, který by pomohl uklidnit situaci na Ukrajině.

Šéf americké diplomacie v noci na dnešek SELČ prohlásil, že Moskva v případě Ukrajiny "mlží, klame a destabilizuje" situaci a pohrozil dalšími sankcemi. "Ještě žádný ruský představitel nevystoupil veřejně v ukrajinské televizi a nevyzval separatisty k podpoře ženevské dohody, aby se stáhli, složili zbraně a opustili ukrajinské budovy," řekl Kerry, který zároveň obvinil ruská média, že šíří v otázce ukrajinské krize propagandu prezidenta Vladimira Putina.

Lavrov dnes na kritiku z Washingtonu reagoval slovy, že se Rusko bude snažit o zmírnění napětí na základě ženevské dohody, ke které "nemohou být (dodávány) jednostranné požadavky". Spojené státy jimi podle něj překrucují celou dohodu, neboť prý mají "výjimečnou schopnost postavit vše na hlavu".

Sedm raněných si dnes časně ráno vyžádal výbuch u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy na jihu země. Oznámila to místní policie. Příčiny výbuchu vyšetřuje, za nejpravděpodobnější verzi považuje útok neznámých pachatelů.

Místní přívrženci prozápadního kyjevského režimu vybudovali v okolí černomořského přístavu podle agentury Reuters podobných kontrolních stanovišť několik, aby zabránili příchodu proruských separatistů z nedalekého Podněstří, ruskojazyčného regionu, který se odtrhl od Moldavska.

Exploze podle očitých svědků zahřměla okolo čtvrté ráno místního času, kdy posádka kolemjedoucího auta hodila na stanoviště granát, uvedla agentura Interfax s tím, že úřady tuto informaci dosud nepotvrdily. Všichni ranění, mezi nimiž je také jeden policista, byli hospitalizováni. Střepiny je vesměs poranily na dolních končetinách.

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov odmítl spekulace, že by Kyjev z obav před zásahem ruské armády zastavil operace proti separatistům na jihovýchodě Ukrajiny. "Protiteroristická operace pokračuje. Teroristé si musejí dávat pozor po 24 hodin denně," ujistil ve svém blogu. Akce prý brzdí jedině to, že ukrajinské síly se snaží co nejvíce minimalizovat možné ohrožení civilistů. "Nebojujeme s jinak smýšlejícími. Síla a tvrdost je určena jen teroristům se zbraněmi v rukou," zdůraznil.

Avakov také popřel zprávy, že by se do akcí proti separatistům zapojily či měly zapojit bojůvky radikální organizace Pravý sektor.

O pokračování potyček podle serveru newsru.com svědčí hlášení povstalců ze Slavjanska, že během noci bez ztrát dobyli zpět všechna kontrolní stanoviště, která ve čtvrtek ovládli ukrajinští vojáci. Stotisícové město sice zůstává obklíčeno vojáky s obrněnými vozidly, rebelové však tvrdí, že zásob mají dost, a tak hlavní svízel prý představují nefungující banky a bankomaty. Podle ruské televize Rossija 24 je Slavjansk obklíčen jen ze tří stran, cesta na východ zůstává volná.

Podle očitých svědků se nad letištěm v Kramatorsku, o které před několika dny bojovala ukrajinská armáda s proruskými separatisty, objevil oblak dýmu.

Moskevská burza se propadá poté, co Rusko oznámilo, že v sobotu zahájí cvičení svých vojsk u hranic s Ukrajinou.

Krize na Ukrajině je nejvážnější krizí v Evropě od roku 1945 a Evropská unie by v jejím světle měla ještě více podpořit projekt Východního partnerství. Na pražské mezinárodní konferenci k pátému výročí zahájení tohoto projektu sbližování šesti postsovětských republik s EU to dnes prohlásil evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ale tento projekt potřebuje reformovat.

"Čelíme nejvážnější krizi od roku 1945, o tom není pochyb," prohlásil Füle k událostem na Ukrajině, která se v roce 2009 během českého předsednictví EU zapojila do projektu Východního partnerství spolu s Běloruskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskem. "Teď nastal čas ukázat silnější a rozhodnější závazek k projektu Východního partnerství. Ukrajina, její občané a jejich svobody se nesmějí stát oběťmi politických her. To nepatří do politiky 21. století," vyzval Füle na konferenci pořádané na ministerstvu zahraničí.

Horní komora ruského parlamentu, tak zvaná Rada federace, podle ukrajinské agentury UNIAN probírá možnost nasazení ruských vojsk na Ukrajinu. K tomu by mohlo dojít už příští týden.

Agentura připomíná, že ruské jednotky jsou už jen 10 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Rada federace se mimo jiné schvaluje dekrety prezidenta o zavedení stanného práva a o vyhlášení výjimečného stavu a rozhoduje o nasazené ozbrojených sil Ruské federace mimo území státu. (Zdroj: Wikipedie)

"Pokusy ruské vojenské agrese na území Ukrajiny povedou k evropskému vojenskému konfliktu. Svět ještě nezapomněl na druhou světovou válku a Rusko už chce začít třetí světovou válku," řekl na zasedání kabinetu úřadující premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk.

Podle informací ukrajinské agentury UNIAN na letišti v Kramatorsku explodoval vrtulník Mi-8. Pilot byl zraněn. 

"Máme informaci, že na letišti v Kramatorsku vybuchl vrtulník Mi-8. Podle předběžné verze byl stroj během ohřívání motorů před vzletem ostřelován," citovala agentura vojenského experta Dmytra Tymčuka. Incident si podle něj nevyžádal oběti, protože velitel stačil vyskočit z vrtulníku ještě dříve, než explodoval.

Místní média v Kramatorsku informují o několika silných explozích na letišti a následném požáru v důsledku vznícení vrtulníku a munice.

Podle listu Ukrajinska pravda, odvolávajícího se na velitele "protiteroristické operace", generála Vasyla Krutova, vrtulník zničil odstřelovač zásahem do nádrže s palivem. Velitel stroje pak vyvázl se zraněním.

Kolony ruských jednotek se během svých manévrů dostaly až do kilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic, ale nepřekročily je. Uvedl to dnes ukrajinský ministr obrany Mychajlo Koval.

"Ukrajinské ozbrojené síly jsou připraveny odrazit jakoukoliv agresi," ujistil ministr podle agentury Interfax. Na přiblížení ruských vojáků k hranici prý Ukrajinci reagovali "odpovídajícím způsobem".

Další sérii manévrů poblíž hranic s Ukrajinou ohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu poté, co ve střetech s ukrajinskými vojáky u města Slavjansk na jihovýchodu Ukrajiny zahynulo několik proruských separatistů, podle různých zdrojů dva až pět. Ruský prezident vzápětí označil nasazení ukrajinské armády proti vlastnímu lidu za "vážný zločin" a pohrozil Kyjevu blíže neupřesněnými důsledky.

Chceme situaci na východě Ukrajiny řešit diplomatickou cestou, jsme ale připraveni s Ruskem bojovat. Prohlásil to v rozhovoru s ČTK ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja, který je v těchto dnech v Praze u příležitosti summitu k pátému výročí fungování projektu Východního partnerství Evropské unie.

Zklidnění situace na východě Ukrajiny měla podle ukrajinského ministra zahraničí zajistit dohoda z Ženevy z minulého týdne. "Bohužel Rusko nedělá nic, aby situaci ve východní Ukrajině zklidnilo a pokračuje v podpoře extremistických skupin, které tam působí," uvedl Deščycja. Druhým nástrojem, který by měl přispět ke zmírnění napětí, je operace ukrajinských bezpečnostních složek. "Dostali instrukce zajistit v této oblasti pořádek a vyhnout se přitom civilním obětem," dodal ukrajinský ministr.

Ruská centrální banka dnes překvapivě zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu na 7,5 procenta z předchozích sedmi procent kvůli slabému rublu a inflačním rizikům. Upozornila rovněž, že v příštích měsících neplánuje snižování úroků. Rozhodnutí banky předcházelo zhoršení ruského úvěrového ratingu agenturou Standard & Poor's (S&P).

Ruská ekonomika se v poslední době potýká s negativními dopady napětí mezi Moskvou a západními zeměmi, které je důsledkem postupu Ruska vůči Ukrajině. Ruský rubl v důsledku ukrajinské krize od začátku letošního roku oslabil vůči dolaru téměř o osm procent, což tlačí vzhůru spotřebitelské ceny.

U Slavjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny začala druhá etapa tzv. protiteroristické operace ukrajinské armády proti ozbrojeným proruským separatistům. Informovala o tom ruská státní agentura RIA Novosti.

Mluvčí ukrajinského prezidenta dnes ohlásil, že speciální jednotky zahájily druhou fázi své akce tím, že město zcela obklíčily a odřízly od posil.

Generál Krutov, který je pověřen vedením operace, podle agentury Unian ujistil, že přímý útok na město nechystá, protože "kvůli nějakému vítězství neobětujeme civilisty". Dodal však, že "zločinci" a "teroristé" trestu neuniknou.

Hlava administrativy ukrajinského prezidenta Sergej Pašinskij řekl, že Ukrajina bude případné překročení rusko-ukrajinské hranice ruským vojskem chápat jako vojenskou intervenci a "útočníky zničí".

"V případě překročení ukrajinské hranice ruskou armádou na území doněcké nebo jiné oblasti budeme hodnotit jako vojenskou intervenci a útočníky zničíme. Žádná lživá prohlášení o nějakých humanitárních činech nepřijímáme," citoval Pašinského ukrajinský Interfax.

Postřeh vedoucího zahraniční rubriky HN Martina Ehla:

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin po svém dnešním telefonickém hovoru vyzvali k jednání o dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu do EU. Oznámil to úřad ruského prezidenta.

Merkelová se má dnes odpoledne setkat s polským premiérem Donaldem Tuskem, který navrhl vytvořit v EU energetickou unii, která by omezila závislost na ruském plynu pomocí společných nákupů plynu a zprůhlednění smluv s dodavateli.

Může to být náznak toho, že ruská ekonomika cítí tlak sankcí a izolace a Kreml snaží se s Evropou dohodnout, pokud by nastalo přerušení dodávek plynu do Evropy přes Ukrajinu. Kyjev totiž tvrdí, že má prázdné zásobníky a kvůli obrovského navýšení ceny ruského plynu je nyní ani nedoplňuje. Plné zásobníky jsou přitom podmínkou toho, aby se ruský plyn dotlačil až do států EU.

V Kyjevě dnes zároveň pokračují jednání o obrácení toku plynu na Ukrajinu přes Slovensko. Podle dřívějších plánů má být dohoda podepsána v pondělí a první plyn by Ukrajinci přes Slovensko mohli dostávat už v říjnu.

Východní partnerství kvůli zklidnění situace na východě Evropy doporučilo Ruské federaci, aby stáhla vojska od hranic s Ukrajinou. Ukrajinské republice pak diplomaté doporučují decentralizaci země.

Oběma zemím, mezi kterými přetrvává napětí, Česká republika nabízí, že zprostředkuje společné jednání. Nabídku na zprostředkování podpořili i zástupci zemí, kteří se dvoudenní vrcholné schůzky Východního partnerství zúčastnili. Novinářům to dnes po skončení summitu řekl český prezident Miloš Zeman.

"Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení," řekl Zeman. "Je to jednomyslné doporučení Ruské federaci, aby jako mírové gesto a v zájmu deeskalace ruskoukrajinského konfliktu stáhla svá vojska z hranic Ukrajiny," uvedla hlava českého státu.

Summitu se zúčastnil i eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle

Slovo banderovec je tu nadávka a jméno Stěpana Bandery se vyslovuje s nejhlubším odporem.

Příslušníci speciálních jednotek Berkut jsou oslavováni.

Po cestě nočním rychlíkem Donbas z Doněcka do Kyjeva člověk vystoupí ráno na zcela odlišné Ukrajině. V centru metropole jsou vlajky Ukrajiny a Evropské unie, plakáty zesměšňující Putina a kritizující Rusko. Na Majdanu je velký portrét Stěpana Bandery jako ukrajinského národního hrdiny.

Reportáž zvláštího zpravodaje Martina Nováka na serveru Aktuálně.cz zachycuje, jak rozdílný je východ a západ Ukrajiny. Celou si ji můžete přečíst ZDE.

Zástupce ukrajinského ministerstva zahraničí oznámil, že úřad ztratil kontakt s pozorovatelskou misí OBSE, která má působit v Doněcké oblasti. Píše to web Ukrajinska pravda. 

Podle ministerstva je možné, že byli pozorovatelé zajati "teroristy".

Vývoj na Ukrajině může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. Vedení armády počítá se sérií kroků, kterými by reagovalo na zhoršení situace: až 1200 vojáků by mohlo vyrazit na hranice, aby s policií zajistili jejich ochranu.

Další jednotky by pak zabezpečily strategické objekty, jako jsou jaderné elektrárny či rozvody energií. "Ta krize už pálí i nás. Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů," říká v rozhovoru pro HN náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Celý text si přečtěte ZDE.

Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová začala předběžně vyšetřovat obvinění, že v době před pádem bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče spáchaly jeho síly na Ukrajině zločiny proti lidskosti, oznámil mezinárodní soud v Haagu.

Nová ukrajinská vláda se nedávno obrátila na mezinárodní soud s podezřením, že se Janukovyčovy jednotky dopustily zločinu proti lidskosti, když od loňského listopadu do letošního února v Kyjevě a dalších městech zabily více než 100 demonstrantů.

Nynější předběžné vyšetřování umožní hlavní žalobkyni soudu rozhodnout, zda obvinění jsou dostatečně podložená a vážná k tomu, aby začalo řádné vyšetřování s cílem připravit soudní proces.

Kvůli jednání o možnosti vybudování energetické unie přijel do německého hlavního města předseda polské vlády Donald Tusk. Setkává se se svým protějškem Angelou Merkelovou. Ještě před jeho začátkem se vyjádřili o samotném jednání a o aktuální situaci na Ukrajině.

"Řekla jsem prezidentu Putinovi, že Ukrajina udělala mnoho kroků k implementaci ženevské dohody, ale Rusko málo," uvedla Merkelová. Z toho důvodu nevyloučila rozšíření sankcí proti ruské straně.

Potvrdila také, že podporuje polskou představu o evropské energetické unii, avšak je potřeba doladit její detaily, což je předmětem pátečního jednání.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška v uplynulých dnech navštívil Kyjev a také Doněck na východě země. Setkal se se zástupci aktivistů, novinářů, politiků i s běžnými občany. Spolu s ním do země přicestovali i Nikola Hořejš, protikorupční expert platformy Rekonstrukce státu, bývalý ředitel hnutí DUHA Petr Machálek a Heidi Hautalaová, bývalá finská ministryně životního prostředí.

Podle slov českého politika drtivá většina i rusky mluvících Ukrajinců z různých proudů s připojením k Rusku nesouhlasí. V Doněcku podle něj vládne "ticho před bouří". Na první pohled v ulicích města není vidět žádná vyhrocená situace. "Když se ale podíváte blíž na obsazené administrativní budovy, na hlavní náměstí Vladimira Iljiče Lenina a na něm stánky, tak vidíte, že něco v pořádku není," uvedl český politik, který na Ukrajinu dorazil jako vyslanec Evropské strany zelených s cílem zjistit, co se v zemi skutečně děje.

"Velká řada lidí, se kterými jsem se setkal, chce evropské směřování Ukrajiny. Přejí si rovněž, aby Evropská unie měla ve vztahu k Ukrajině i k Rusku ráznější postoj a aby dokázala mluvit silnějším, jednotnějším hlasem," popsal český politik, který do Doněcku přicestoval ve čtvrtek večer z Kyjeva. "Tady neexistuje žádná rozdělená Ukrajina, tady je Ukrajina jednotná a to, co lidi rozděluje, jsou problémy socioekonomického rázu. Lidé tady chtějí jen lepší život a žádnou korupci," dodal Liška.

V noci na pátek prý došlo k pokusu dostat na ukrajinské území ruskou bojovou techniku a vojáky maskované jako mírové síly OSN. Podle serveru Ukrinform to na tiskové konferenci sdělil vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Pašinskyj.

O možnosti vyslání ruských "mírových sil" se již dříve zmínil stálý představitel Moskvy při OSN Vitalij Čurkin. Podle listu Ukrajinska pravda řekl, že "Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti".

Pašinskyj podle serveru Ukrinform sdělil, že ve čtvrtek bylo v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic určité množství ruských vojáků s modrými přilbami a s obrněnou technikou natřenou na bílo a opatřenou emblémy OSN. "Pod prapory komunistické strany proběhla akce s cílem dostat na ukrajinské území ruskou obrněnou techniku a vojáky pod barvami OSN," dodal.

Před berlínským setkáním s německou premiérkou Angelou Merkelovou zdůraznil její polský protějšek Donald Tusk, že EU v minulosti vždy byla solidární s lidmi, jejichž svoboda byla ohrožena. Podle polského premiéra nesmí unie tyto své hodnoty na Ukrajině obětovat.

"Evropa nesmí zůstat bezradná vůči násilí, vůči agresivní politice, kterou nyní vidíme na východě," řekl Tusk. Vyzval také k přehodnocení vztahů s Ruskem. "Neumím si představit, že by Evropa mohla zastávat pozici, kdy bude udržovat zdání, že se nic neděje," dodal.

Spojené státy a Evropa připravují půdu pro rozšíření sankcí, které postihnou různé sektory ruské ekonomiky, pokud Moskva vojensky zasáhne na východě Ukrajiny. Podle agentury AP to v pátek v Soulu řekl americký prezident Barack Obama. Agentura AFP informovala, že o možných sankcích šéf Bílého domu hovořil při telefonické konferenci s vedoucími představiteli Británie, Francie, Německa a Itálie.

"Šéfové států a vlád vyzvali k rychlé reakci skupiny G7 a zmínili se o přijetí nových sankcí mezinárodního společenství vůči Rusku," informoval podle AFP úřad francouzského prezidenta o obsahu konference. Vedle Obamy se jí zúčastnili britský premiér David Cameron, francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a předseda italské vlády Matteo Renzi.

Všichni se shodli, že Rusko v souladu se závazky, které na sebe vzalo minulý týden v Ženevě, musí "přispět ke zmírnění napětí tím, že přestane s provokativními prohlášeními a se zastrašovacími manévry".

"Neplaťte okupantům," napsali ukrajinští protestující na příjezdovou cestu k benzínové stanici ruské firmy Lukoil a udělali si na vozovce piknik.

Německé ministerstvo obrany dnes oznámilo, že nemůže navázat kontakt s pozorovatelkou misí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na východě Ukrajiny. Součástí mise ve městě Slavjansk jsou i vojenští pozorovatelé z Německa, České republiky, Polska Švédka a Dánska, uvedl podle agentury Reuters mluvčí ministerstva.

"Momentálně se s nimi nemůžeme zkontaktovat. Důvod je nejasný," řekl mluvčí a dodal, že příčinou může být slabý telefonní signál. Právě Německo misi velí a má v ní tři vojáky a tlumočníka.

Ozbrojení separatisté ve městě Slavjansk na východě Ukrajiny zadrželi autobus s pozorovateli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle agentury Reuters to v pátek oznámilo ukrajinské ministerstvo vnitra. V moci vzbouřenců je podle agentury AFP sedm pozorovatelů mise, které se účastní i Česko.

"Jsem extrémně znepokojen se zadržením pozorovatelů OBSE, mezi kterými je i Švéd, na východě Ukrajiny. Musí být okamžitě propuštěni," píše na svém Twitteru ministra zahraničí Švédska Carl Bildt.

Mluvčí českého generálního štábu Jana Růžičková na dotaz ČTK sdělila, že na východě Ukrajiny je jeden český voják. Není však členem pozorovatelské mise OBSE, ale smíšeného mezinárodního týmu pro kontrolu odzbrojení pod velením Německa.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek v telefonickém hovoru svému německému protějšku Franku-Walterovi Steinmeierovi sdělil, že jakékoliv násilí ze strany armády a ozbrojených radikálních nacionalistů v jihovýchodní Ukrajině musí být zastaveno.

"Jsme ve spojení s ministerstvem zahraničí Ukrajiny, které se zabývá řešením této situace společně s vídeňskou centrálou OBSE," informoval ČTK český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Mluvčí Zaorálkova rezortu Johana Grohová uvedla, že ministerstvo situaci ve Slavjansku sleduje a koordinuje s ostatními státy včetně Německa. Nemá informace o tom, že by se podařilo se zadrženými spojit.

Vůdce proruských separatistů na východě Ukrajiny Vjačeslav Ponomarjov prohlásil, že ve skupině pozorovatelů byl vojenský špion najatý ukrajinskou vládou. "Bylo mi řečeno, že mezi nimi byl zaměstnanec kyjevské tajné vojenské služby," řekl Ponomarjov, který je zároveň samozvaným starostou Slavjanska.

Český voják podle mluvčí českého generálního štábu Jana Růžičková na Ukrajině byl od 21. dubna a vracet se měl na konci měsíce. "Naši lidé se pokoušejí s ním nějakým způsobem navázat kontakt, zjišťovat více informací," uvedla Růžičková.

Reportér serveru VICE Simon Ostrovsky byl po tři dny a tři noci nezvěstný. Ukázalo se, že jej zatkli ozbrojenci ve Slavjansku. Po svém propuštění napsal, jak jeho zadržení vypadalo.

Svěřil se mimo jiné, že jej mučili a vyhrožovali mu. Stejný osud podle něj potkal i několik dalších žurnalistů nebo proukrajinských aktivistů, kteří však v zadržení nadále zůstávají. Podle šéfa proruských sil Vjačeslava Ponomarjova mají takovíto lidé být trumfy pro vyjednávání s centrální kyjevskou vládou.

Více o tom, jak vypadá zadržení proruskými ozbrojenci ve Slavjansku si můžete v angličtině přečíst zde.