ŽIVĚ: Sankce proti Rusku přijalo Japonsko i Kanada. Putin promluví před svými poslanci

- Referendum o Krymu podle zatím stále neoficiálních výsledků dopadlo žádostí občanů poloostrova o připojení k Rusku. Pro hlasovalo přes 95 procent lidí. O začlenění do Ruské federace požádá premiér Aksjonov v pondělí.

- Ruský prezident Putin řekl americkému protějšku Obamovi, že referendum bylo legální. Západ se staví k celému referendu negativně. Odsuzuje jej jako nelegitimní.

- Oficiální výsledek referenda oznámí volební komise v 8:00 středoevropského času.

Ukrajinské bezpečnostní složky mají pod plnou kontrolou systém přepravy a distribuce plynu. Ujistilo o tom v neděli podle agentury Reuters ukrajinské ministerstvo vnitra. Soustava je prý pod zvláštní ochranou.

Speciální ostrahu v zájmu "zajištění bezpečnosti a hladkého fungování nejdůležitějšího infrastrukturního zařízení v zemi" nařídil podle ministerstva ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Na výsledek krymského referenda musí Evropa reagovat s rozmyslem, řekl český premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru s německým listem Handelsblatt. Evropský postoj musí být jednotný, klidný i důsledný. V žádném případě však Evropa nesmí jednat hystericky, zdůraznil Sobotka.

Český premiér zdůraznil, že podle České republiky a jejích evropských partnerů bylo krymské referendum nezákonné a v rozporu s ukrajinskou ústavou. "Jediné řešení může být takové, že si Rusko a Ukrajina společně sednou za jednací stůl," vyzval Sobotka.

Čína vyzvala ke klidu a zdrženlivosti na Ukrajině. Náměstek čínského ministra zahraničí Li Baodong podle agentury Reuters zdůraznil, že jediný možný způsob urovnání krize je politickými prostředky.

"Doufáme, že si všechny strany zachovají klidnou hlavu, a zabrání tak další eskalaci a zhoršení situace. Politické řešení a dialog jsou jediným východiskem," zdůraznil Li podle agentury Reuters. Hned dvakrát ale odmítl odpovědět na otázku, zda Peking uznává legálnost krymského referenda a jeho výsledek.

Čína se prý nedomnívá, že uvalování sankcí proti Moskvě, jak to činí Západ, je nejlepším způsobem řešení situace. Peking by rovněž podle čínského diplomata rád pokračoval v rozvíjení "přátelské spolupráce" s Ukrajinou, jejíž nezávislost, svrchovanost a územní celistvost uznává.

Výsledek nedělního referenda oznámil v pondělí ráno v Simferopolu šéf volební komise Michail Malyšev. Výsledek nezahrnuje hlasování v největším krymském městě Sevastopolu, které je samostatnou správní jednotkou a hlasuje odděleně. Podle Malyševa se ale celkové výsledky už nebudou výrazně lišit.

Krymská města byla podle ruských médií celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali "Vracíme se!".

"Děkujeme všem občanům Ruska a Krymu, děkujeme vládě Ruské federace a prezidentovi. Je to naše společné vítězství, je to skutečně historická příležitost, kterou jsme společně dokázali využít," prohlásil krymský premiér Sergej Aksjonov.

Ruská Státní duma schválí legislativu umožňující připojení Krymu k Rusku co nejdříve. Prohlásil to podle agentury Interfax místopředseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Něverov.

"Výsledky referenda jasně ukazují, že obyvatelé Krymu vidí svou budoucnost jenom jako součást Ruska," řekl Něverov.

Ruské akciové trhy v úvodu obchodování nečekaně zamířily vzhůru. Analytici podle agentury Reuters přitom předpokládali, že ruské akcie klesnou kvůli nejistotě nad rozsahem sankcí, které Západ uvalí kvůli záboru ukrajinského Krymu a tamnímu referendu o připojení k Rusku.

Index MICEX na začátku dnešního obchodování přidával 2,4 procenta na zhruba 1266 bodů. Dolarový index RTS rostl o 2,5 procenta na zhruba 1088 bodů.

Konání, průběh a výsledky referenda na Krymu jsou výrazem snahy o zpochybnění bezpečnostního uspořádání regionu, které vzniklo po rozpadu Sovětského svazu, uvádí ve svém prohlášení české ministerstvo zahraničí. Referendum podle něj bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Česká republika proto neuznává výsledky hlasování.

"S politováním také bereme na vědomí kroky Ruské federace, které přispívají k růstu napětí nejen na Krymu, ale i na východě a jihu Ukrajiny," pokračuje oficiální zpráva. Česká republika podle ní vyjadřuje podporu vládě a občanům Ukrajiny v jejich snaze udržet územní celistvost země a zdůrazňuje, že Krym považuje i nadále za ukrajinské území.

Etnických Rusů je na Krymu jen 58 %, zbytek jsou Ukrajinci a Tataři. Vůdce posledně jmenovaných Refat Čubarov, šéf neoficiálního tatarského parlamentu, označil referendum za ilegální a pod kontrolou ruských jednotek.

"O osudu naší domoviny nemůže rozhodnout referendum ve stínu ozbrojených vojáků," řekl Čubarov pro BBC. Podle britského portálu většina oslovených Tatarů hovořila o bojkotování referenda a o přesvědčení, že pod Kremlem jim bude hůře. Chtějí raději zůstat součástí Ukrajiny.

Rusko je připraveno se "západními partnery" jednat o jakékoli záležitosti týkající se Ukrajiny s výjimkou nedělního referenda. Novinářům v Moskvě to dnes řekl Vjačeslav Timčenko, místopředseda poslanecké frakce vládní strany Jednotné Rusko v dolní parlamentní komoře. "Krym je třeba od dnešního dne považovat za součást Ruska," řekl poslanec.

Podle Timčenka je Moskva připravena jednat se Západem o čemkoli včetně hospodářské pomoci Ukrajině. "Nezvratné jsou jen výsledky referenda. Krym už řekl své slovo a patří Rusku," prohlásil.

Podle předsedkyně bezpečnostního výboru Státní dumy Iriny Jarové ve světě neexistuje demokratičtější forma vyjádření vůle národů než referendum. Pokud Západ výsledky hlasování odmítá uznat, pak jde o "diskriminaci jak z hlediska mezinárodního práva, tak z hlediska demokratických procedur".

Ruská ekonomika vykazuje jasné známky toho, že se nachází v krizi. Uvedl to dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra hospodářského rozvoje Sergej Beljakov. Analytici upozorňují, že ruskou ekonomiku poškodí negativní důsledky sporů se západními zeměmi ohledně Ukrajiny.

Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev nicméně o víkendu tvrdil, že sankce, které západní země plánují vůči Rusku po nedělním referendu o odtržení Krymu od Ukrajiny, zřejmě nebudou mít na ruskou ekonomiku velké dopady.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier tweetuje před jednáním se svými kolegy z ostatních zemí evropské osmadvacítky. 

"Evropa dá jasnou a přímou odpověď na krymské referendum, které odporovalo mezinárodnímu právu," píše ministr a dodává, že Evropa čelí velmi nebezpečné situaci a musí se soustředit na prevenci další eskalace.

Ukrajinský parlament schválil žádost prezidenta Oleksandra Turčynova o částečnou vojenskou mobilizaci 40 tisíc mužů rezervních složek. Cílem je zvýšit počty vojáků ve chvíli, kdy se Rusové chystají převzít Krym.

Andrej Paruby, náměstek národní bezpečnostní rady, řekl podle Reuters parlamentu, že 20 tisíc mužů bude rozmístěno v rámci armády a zbytek bude sloužit v nově vytvořené Národní Stráži. 

Ruských politiků i jejich kolegů z Krymu se nejspíš budou týkat sankce Evropské unie. Novinářům to při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí EU řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek s tím, že v první fázi se má jednat zhruba o dvě desítky lidí.

"Já to chápu tak, že je to taková první sada jmen," poznamenal Zaorálek. Pokud se na seznam některá jména dnes nedostanou, není prý vyloučené, že se tak stane v brzké budoucnosti. Ve čtvrtek a v pátek bude o Ukrajině jednat také unijní summit. Jedním z hledisek, které evropští diplomaté v minulých dnech řešili, totiž bylo, aby sankce obstály při případném soudním přezkoumání.

Krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt.

Podle tiskové služby parlamentu pro rezoluci "O nezávislosti Krymu" hlasovalo 85 ze 100 poslanců. V rezoluci se uvádí, že parlament se "obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku do Ruské federace jako nový subjekt se statusem republiky". Obdobnou rezoluci již dříve schválilo město Sevastopol, které má v rámci Krymu formálně zvláštní status.

Ukrajinský parlament schválil dekret úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova o částečné mobilizaci. Během příštích 45 dnů má být podle dekretu aktivováno 40 tisíc záložníků, polovina z nich doplní jednotky Národní gardy. Oznámil to šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij.

Mobilizace má být provedena na celém území Ukrajiny, tedy včetně Krymu okupovaného ruskými vojáky, který dnes jednostranně vyhlásil nezávislost a požádal o přijetí do Ruské federace. Na krymském poloostrově se má podle dekretu mobilizace týkat občanů, kteří dobrovolně projeví vůli sloužit v ukrajinských ozbrojených silách.

Na 20 000 mužů má být zařazeno do jednotek pravidelné armády, dalších 20 000 doplní jednotky Národní gardy. Tyto složky nové ukrajinské vedení zřídilo pro posílení veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti vládních a správních objektů a ukrajinských jaderných zařízení.

Do Moskvy bezprostředně po schválení dekretu o nezávislosti odletěla delegace krymského parlamentu a vlády, která má s poslanci ruské Státní dumy projednat další kroky. Krymská média naznačují, že delegaci by mohl přijmout prezident Vladimir Putin. Členy krymské delegace jsou šéf parlamentu Vladimir Konstantinov a premiér Sergej Aksjonov.

Krymský parlament zmocnil místní vládu, aby v Moskvě požádala o naléhavou finanční pomoc. "Podpora je nezbytná v objemu potřebném pro hladké fungování krymského rozpočtového systému," uvádí se v rezoluci parlamentu.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová říká, že referendum bylo nelegální, proti ústavě Ukrajiny a mezinárodnímu právu.

"EU nemůže jen tak sedět a říkat, že se tohle nesmí," řekla podle BBC Ashtonová. Ministři zahraničí podle ní musí velmi opatrně zvážit, jaká bude jejich reakce.

Hlasování na Krymu o připojení k Rusku je v rozporu se současnou ústavou Ukrajiny, míní prezident Miloš Zeman. Uvedl to dnes jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Výsledek referenda podle hlavy státu ale svědčí o nespokojenosti tamních obyvatel se současným uspořádáním.

Podle Zemana by reakcí na výsledek víkendového hlasování mělo být posílení autonomie Krymu. "Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničních věcí USA Henry Kissinger," řekl Ovčáček.

První dva ukrajinští pacienti, kteří si v pražské nemocnici v Motole léčili svá zranění z nedávných demonstrací, se vrátí domů. Zpět do vlasti odletí běžnou linkou. Jejich zdravotní stav je dobrý a poranění se velmi dobře zhojila, sdělil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. Dalších 36 pacientů v ČR zůstává.

Oba pacienti se léčili ve Fakultní nemocnici Motol od 27. února. Jeden byl na chirurgické klinice, druhý na klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.

Německá kancléřka Angela Merkelová se domnívá, že Rusko se dostalo do izolace, protože uznalo nedělní referendum na Krymu. V Berlíně to dnes řekl kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.

"Rusko se ve velké míře izolovalo, když uznalo toto takzvané referendum," řekl mluvčí.

Německo podle Seiberta také vyzývá Rusko, aby se zdrželo jakékoli vojenské aktivity na ukrajinském území, se kterou by nesouhlasila nynější vláda v Kyjevě.

Na pobočce jaltinské banky Privatbank od nedělního večera visí cedule: "Tato pobočka dočasně nepracuje z důvodů přechodu na ruské rubly."

Fotografie koluje po sociálních sítích a pro jedny slouží jako důkaz připravenosti plánů Kremlu na zlovolnou anexi Krymu, pro jiné je zase svědectvím o nezištné pomoci Moskvy obyvatelům Krymu.

Inna Vladimirovna, 75letá matka mé domácí, se začala zajímat, kdy začne dostávat penzi v rublech a kolik to přesně bude. Celé to ale může být trochu jednodušší. Majitelem Privatbanky je oligarcha Ihor Kolomyjskij. Ten, který se nyní stal gubernátorem dněpropetrovské oblasti a ze svých vlastních peněz zaplatil pohonné hmoty pro armádní jednotky v této oblasti a rychle se dokázal domluvit s místními proruskými silami, že ukončí protesty proti nové vládě.

Nyní ale za to platí svou cenu. On s partnerem musel ještě před dvěma týdny prodat Mosprivatbank, ruský finanční ústav, kde měl Kolomyjskij majoritu. Zdá se, že nyní přišla řada i na krymská oddělení Privatbanky. Zatímco klienti se domnívají, že od příštího týdne přejdou pobočky na rubly, pravděpodobnější je, že probíhají intenzivní zákulisní jednání, a až se pobočky otevřou, budou mít jiného majitele.

Česko neuznává výsledky hlasování o připojení Krymu k Rusku. Po jednání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Víkendové referendum podle něj bylo neregulérní a v rozporu s ústavou Ukrajiny.

Podle Sobotky je také v rozporu s garancemi, které Rusko v minulosti poskytlo. V krymském referendu se tamní obyvatelstvo v neděli vyslovilo pro připojení k Ruské federaci.

"Podle Putinovy logiky by se mohla Čína vzhledem k demografickým proměnám hlavně na východní Sibiři domáhat ochrany svých krajanů na sever od svých hranic," píše ve svém článku komentátor HN Adam Černý.

Celý článek si přečtěte ZDE.

Krymský parlament schválil znárodnění klíčové státní ukrajinské energetické společnosti Chornomornaftohaz v regionu. Rezoluce, kterou je možné nalézt i na webových stránkách parlamentu, říká, že majetek ropné a plynové společnosti Chornomornaftohaz teď patří Krymské republice. Stejně je to s majetkem Ukrtranshazu, který se stará o tranzit zemního plynu.

V uplynulém týdnu jistý krymský představitel prohlásil, že tyto zestátněné firmy poloostrov prodá některé ruské společnosti, například Gazpromu.

Krymský premiér Sergej Aksjonov po několika hodinách jednání v Moskvě oznámil, že Rusko nabídlo Krymu pomoc ve výši 15 miliard rublů (přes 8,1 miliardy korun).

Místopředseda krymské vlády Rustam Temirgaliev také uvedl, že poloostrov založil vlastní státní banku, která se stane součástí centrální ruské banky. Temirgaliev dodal, že pro přechodné období, než krymské úřady vypracují daňový systém, získá krymská centrální banka z Ruska jednu miliardu rublů (542 milionů korun).

Ministři zahraničí EU schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu. Týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Na svém Twitteru to uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, schválení potvrdili i další diplomaté. Další opatření EU prý budou následovat.

"Máme toho velmi málo, čím bychom mohli ještě zvrátit Putinovo ovládnutí Krymu. Ani zákaz udělování víz, ani zmrazení majetků, ani přerušení obchodních jednání nebo zrušení jednání G8 v Soči na tom moc nezmění," říká v exkluzivním rozhovoru pro IHNED.cz bezpečnostní expert Daniel Fata, který mohl jako člen Bushovy administrativy zblízka sledovat např. ruskou invazi do Gruzie v roce 2008.

Celý rozhovor a Fatův názor na krizi na Ukrajině a přístup Ruska si přečtěte ZDE.

Mezi lidmi, na které se opatření vztahuje, jsou poslanci ruské Státní dumy Jelena Mizulina a Leonid Slucký nebo kontroverzní politik a zástupce ruského premiéra Dmitrij Rogozin.

Ukrajinský portál KyivPost zveřejnil na Twitteru celý seznam:

Kromě nich Spojené státy sankcionují i 4 ukrajinské občany, exprezidenta Viktora Janukovyče, krymského premiéra Sergeje Aksjonova, šéfa krymského parlamentu Vladimira Konstantinova a ukrajinského oligarchu Viktora Medvedčuka.

Severoatlantická aliance posílí vojenskou spolupráci s Ukrajinou poté, co obyvatelé Krymu v neděli odhlasovali připojení k Rusku. Aliance to oznámila po jednání úřadujícího ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščycji se šéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem v Bruselu.

NATO je odhodláno "posílit vazby s politickým a vojenským vedením Ukrajiny a zintenzivnit úsilí o budování kapacit ukrajinské armády", uvedla aliance v prohlášení vydaném po schůzce. Spojenci v NATO také chtějí, aby se konalo více společných cvičení s ukrajinskou armádou.

Také Deščycja řekl, že i Ukrajina chce posílit "technickou a vojenskou spolupráci s NATO". To by se mělo projevit tím, že Ukrajina dostane víc vojenského vybavení a zúčastní se více společných manévrů.

Ruská Státní duma vydá prohlášení na podporu výsledků krymského referenda v úterý. Zasedání se podle agentury Reuters zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin. 

Americký prezident Barack Obama řekl, že pokud bude Rusko pokračovat v zasahování na Ukrajině, přijmou Spojené státy další sankce. 

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který je mezi lidmi, na něž uvalily Spojené státy sankce, na twitterovém účtu zveřejnil "vzkaz" americkému prezidentovi Obamovi. 

"Příteli Baracku Obamo, co budete dělat s těmi, co nemají zahraniční účty ani jiný majetek? Nebo jste na to nepomyslel?"

Ani krymští představitelé nepředpokládají, že odvetná opatření představitelům separatistického poloostrova způsobí problémy. "Tyto sankce práci Sergeje Aksjonova a Vladimira Konstantinova neovlivní a ani nenaruší proces připojení Krymu k Rusku," prohlásil místopředseda krymské vlády Rustam Temirgaliev.

Catherin Ashtonová po jednání ministrů zahraničí EU prohlásila, že pokud nedojde ke zlepšení situace, tak EU přistoupí ke druhé vlně sankcí. Jmenný seznam lidí, kterých se to týká, bude zveřejněn ještě dnes.

Zároveň vyzvala vedení Ruska, aby nepřipojilo Krym a přijalo opatření k napravení situace. Rusko by podle Ashtonové mělo komunikovat s ukrajinskou vládou.

Ministři zahraničí nerozhodli o okamžitém nasazení mise OBSE. K takovému rozhodnutí by ale mohlo dojít zítra na setkání ve Vídni. 

Po schůzce ministrů zahraničí EU v Bruselu prohlásila šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová, že EU je připravena podepsat asociační dohodu s Ukrajinou 21. března. 

Evropská unie je také připravena podpořit Ukrajinu finančně. Ukrajina by zároveň měla pokračovat ve změně ústavy. 

Ministři zahraničí doufají v diplomatické řešení krize.

EU také vyzvala Ukrajinu, aby zajistila práva všech etnických a národnostních menšin v zemi. 

Ukrajinský premiér Oleksandr Turčynov po schválení mobilizace řekl, že Ukrajina udělá vše pro to, aby se vyhnula válce, ale hrozba je velká, a proto země potřebuje mobilizovat. 

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Moskva umožní ukrajinské armádě pozorovací let v ruské příhraniční Belgorodské a Kurské oblasti. Kyjev v minulých dnech vyslovil obavy z ruských příprav na invazi na východní Ukrajinu.

"Ukrajina na základě Vídeňského dokumentu z roku 2011 poslala žádost OBSE (Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) o takzvanou inspekci ruských oblastí od 18. března do 20. března," uvedl podle agentury ITAR-TASS náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov. "Během inspekce budou mít ukrajinští zástupci příležitost prověřit výše zmíněné oblasti, aby se ujistili, že se zde nedějí žádné vojenské aktivity," dodal.

Moskva již před týdnem na ukrajinskou žádost umožnila pozorovací let nad svým územím v rámci programu Otevřené nebe. Mise se měla uskutečnit dnes, ale Rusko si podle Kyjeva stanovilo finanční a technické podmínky. Rusko tvrdí, že chtělo zaplatit předem, neboť lety jdou na vrub žadatelských států.

Kyjev v uplynulých dnech v souvislosti s ruskými armádními manévry u ukrajinských hranic obvinil Rusko, že v příhraničí soustřeďuje vojska pro možnou invazi. Moskva tato tvrzení odmítla. Ukrajina mezitím prohlásila, že je připravena své území bránit.

Kyjev je připraven s Moskvou jednat o krymské krizi, s ruskou anexí autonomního poloostrova ale nebude nikdy souhlasit. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov.

Moskva oznámila, že krizovou situaci na Ukrajině by mohla vyřešit "podpůrná skupina". Mezi její úkoly by patřila mimo jiné federalizace země, uznání nezávislosti Krymu a také stanovení neutrálního statusu Ukrajiny.

Cestu ukrajinského poloostrova Krym do náruče Ruské federace podporuje více než 90 procent Rusů. Zhruba 83 procent respondentů pak schvaluje rozhodnutí Moskvy bránit zájmy tamních Rusů a ostatních obyvatel, i kdyby to mělo znamenat zhoršení vztahů s jinými zeměmi. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které vypracovaly ruské státní agentury VTsIOM a FOM.

Zhruba 86 procent Rusů považuje Krym za fakticky ruské území. Krym v roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Ukrajinské SSR. Do roku 1954 Krym patřil pod ruskou správu.

Autonomní Krym dnes v reakci na výsledek nedělního referenda vyhlásil nezávislost poloostrova na Ukrajině a vyslovil se pro připojení k Rusku. S tím v plebiscitu souhlasilo přes 96 procent hlasujících.

Agentury VTsIOM a FOM během telefonického dotazování kontaktovaly takřka 50.000 lidí z 83 ruských regionů. Sonda veřejného mínění se podle tiskové kanceláře RIA Novosti uskutečnila v rozmezí 14. až 16. března.

Podle Bílého domu není vojenská pomoc Ukrajině zcela vyloučená. V současné době se ale nadále hodlá soustředit na ekonomickou pomoc. 

Podle agentury Reuters nebylo pro německou kancléřku Angelu Merkelovou uvalení sankcí lehým rozhodnutím. 

"Jsem ráda, že Evropa ukázala jednotu," dodala Merkelová.

Přední ruský disident Navalnyj zastává názor, že americká opatření jsou nedostatečná. "Sankční seznam se sedmi jmény je úsměvný. S tím Obama naše darebáky jen pobavil a povzbudil," uvedl na Twitteru.

Mezi ruskými občany, na které uvalila EU sankce je na příklad místopředseda Státní Dumy Sergej Železnak nebo velitel "speciální operace na Krymu Alexandr Galkin. Z Ukrajiny uvalila Evropa sankce stejně jako USA na krymského premiéra Sergeje Aksjonova a předsedu krymského parlamentu Vladimira Konstantinova.

EU navíc na Ukrajině sankcionovala i šéfa Bezpečnostní služby Petra Zimu nebo velitele ukrajinského námořnictva Denyse Berezovskyje.

Viktor Janukovyč na seznamu není. Sankce na něj uvalily USA.

Jevgenij Bušmin (55) - zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu, Rady federace

Vladimir Džabarov (61) - první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace

Alexandr Galkin (55) - velí ruské "speciální operaci" na Krymu

Andrej Klišas (41) - předseda ústavněprávního výboru Rady federace

Sergej Mironov (61) - člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy

Viktor Ozerov (56) - předseda branného výboru Rady federace

Oleg Pantělejev (61) - první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace

Nikolaj Ryžkov (84) - člen výboru pro regionální politiku Rady federace

Alexandr Totoonov (56) - člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace

Anatolij Sidorov (55) - velitel jihozápadního vojenského okruhu

Leonid Sluckij (46) - zástupce předsedy dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy

Alexandr Vitko (52) - velitel Černomořské flotily

Sergej Železňak (43) - místopředseda Státní dumy

Sergej Aksjonov (41) - krymský předák, de facto "premiér"

Denys Berezovskyj (39) - velitel ukrajinského námořnictva

Serhij Cekov (60) - místopředseda krymského parlamentu

Alexej Čalyj (52) - ruský podnikatel, zvolený v únoru lidmi na demonstraci starostou Sevastopolu

Vladimir Konstantinov (57) - předseda krymského autonomního parlamentu

Rustam Temirgalijev (37) - místopředseda krymské vlády

Petro Zima - šéf Bezpečnostní služby Krymu

Jurij Žerebcov - poradce předsedy krymského parlamentu

Ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Krymu na Ukrajině, kterou dnes vyhlásil krymský parlament. Podle agentury RIA Novosti tak učinil podpisem příslušného dekretu. Uznání nezávislosti je považováno za první krok k budoucímu připojení separatistického poloostrova k Ruské federaci.

Ukrajinští lídři podle serveru Kyjev Post odmítají postoupit jakoukoli část poloostrova a připravuje svoje vojáky na válku. 

Podle vůdce opozice Vitalije Klička zůstanou vojáci na svých základnách i po 21. březnu. V ten den končí příměří dojednané mezi Ruskem a Ukrajinou. 

Podle ukrajinského ministerstva zahraničí přistoupila k dalším sankcím i Kanada. Sankce se budou týkat ekonomiky i cestování.

Sankce se budou týkat osob z Ruska i Ukrajiny. 

"Týká se to jednotlivců, kteří jsou zodpovědní za oslabení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a kteří usnadnili ruskou vojenskou intervenci na Ukrajině," píše se v prohlášení kanadského premiéra. 

Celé prohlášení si můžete přečíst zde.

"My nabízímě mír, Rusko nabízí válku," řekl ukrajinský premiér Arsenik Jaceňuk serveru CNN

Francie by mohla zrušit prodej vrtulníkových a výsadkových lodí třídy Mistral Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin bude dále vyhrocovat situaci na Ukrajině. Uvedl to dnes šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.

"Pokud Putin bude pokračovat v tom, co dělá, můžeme zvážit, že zrušíme tyto prodeje, ale žádáme ostatní, aby postupovali obdobně," řekl Fabius v televizním rozhovoru podle agentury AFP. Upřesnil však, že zrušení prodeje vojenských lodí by bylo součástí až třetí úrovně sankcí proti Rusku.

Až donedávna se Francie vyhýbala diskusím o tom, zda by mohla pozastavit kontrakt s Ruskem z roku 2011 na dodávku dvou vrtulníkových lodí Mistral s opcí na další dvě v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Dlouho diskutovaný nákup byl prvním velkým nákupem ruské armády v zahraničí od rozpadu Sovětského svazu. Rusko se rozhodlo koupit lodě kvůli napojení na vyspělé technologie. To v té době vyděsilo některé další členy Severoatlantické aliance (NATO), zvláště vzhledem k válce v Gruzii v roce 2008.

Hned po Krymu se k Rusku chce připojit i nikým neuznaná Podněsterská republika, která se před lety za přispění ruských vojáků odtrhla od Moldavska. Nyní její vedení požádalo ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.

Japonsko přeruší s Ruskem jednání o zmírnění vízového režimu a zmrazí přípravu dohod o spolupráci v investicích a ve vesmíru a o odvrácení nebezpečné vojenské činnosti v rámci sankcí za rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost Krymu na Ukrajině

"Japonská vláda neuznává krymské referendum," uvedl mluvčí japonské vlády Jošihide Suga na pravidelné tiskové konferenci a dodal, že hlasování nebylo platné, protože se uskutečnilo v rozporu s ukrajinskou ústavou. "Ruské uznání nezávislosti Krymu porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, což je politováníhodné," dodal.