Rusko poslalo stíhačky do Běloruska a hrozí Západu odvetnými sankcemi

- Při srážkách mezi znepřátelenými tábory demonstrantů zemřel v ukrajinském Doněcku jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pozastavila proces přijímání Ruska za člena a posílí naopak spolupráci s Ukrajinou.

- Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Rusko sankce, Moskva odpoví stejným způsobem. Řekl to náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Lichačev.

- Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Radě bezpečnosti OSN obvinil Rusko z vojenské agrese. Stále však věří v možnost mírového urovnání konfliktu.

- Ruská armáda potvrdila vojenské manévry svých jednotek v blízkosti ukrajinských hranic. Cvičení se podle ruského ministerstva obrany účastní 8500 vojáků.

- Ministři zahraničí V4 v Budapešti diskutovali s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem o dalších sankcích, které EU zvažuje zavést proti Rusku.

Ukrajina si u Evropského soudu pro lidská práva kvůli krymské krizi stěžuje na Ruskou federaci. Soud proto s ohledem na možná rizika porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv vyzval obě strany, aby se zdržely vojenských akcí a dalších kroků, které by mohly ohrozit práva civilistů. 

Ukrajinská strana po soudu chtěla jako předběžné opatření výzvu vládě v Moskvě, aby upustila od akcí, které by mohly ohrozit životy a zdraví ukrajinského obyvatelstva. Soud vyzval obě strany, aby se zdržely použití vojenské síly a zajistily dodržení článků úmluvy týkajících se práva na život a zákazu mučení.

Obě strany mají také soud co nejdříve informovat, jaká opatření v tomto směru přijaly.

Vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev ve čtvrtek vyzval k bojkotu nedělního referenda, které má schválit připojení ukrajinského poloostrova k Rusku. 

"Vyzýváme krymské Tatary k bojkotu referenda," řekl AFP Džemilev. Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN kvůli ruskému právu veta nikdy nevyšle na poloostrov své "modré přilby", Džemilev vybídl NATO, aby na Krymu "zasáhlo jako v Kosovu", a to ještě dříve, než dojde k "masakru".

Krymští Tataři vzhledem k historicky špatným zkušenostem s Kremlem - za Stalina byli z poloostrova deportováni - se stavějí proti odtržení Krymu od Ukrajiny. Podporovali také protestní hnutí proti svrženému proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.

Džemilev ruskému prezidentovi Putinovi během telefonického rozhovoru řekl, že Tataři nebudou válčit s Rusy, ale budou hájit územní celistvost Ukrajiny. "Musíme ještě rozhodnout, jakými metodami," řekl AFP.

Protesty krymských Tatarů v Simferopolu. (ČTK/AP)

List The Wall Street Journal ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované vysoce postavené představitele napsal, že Washington - přinejmenším prozatím - odmítl ukrajinskou žádost o zbraně a munici z obavy, aby situaci ještě více nezhoršil. Dodávky zbraní by podle zdrojů listu v Pentagonu zhoršily vztahy s Moskvou a také by posílily ruské podezření, že převrat v Kyjevu zorganizoval Washington.

Kyjev prý zaslal do USA podrobný seznam, obsahující kromě zbraní a munice i položky, jako jsou potravinové dávky, spojovací vybavení, letecké palivo či přístroje pro noční vidění. Americké ministerstvo obrany ale souhlasilo jen s dodávkou potravin, která by měla začít v příštích dnech. 

Ukrajinci by si přáli od Američanů získat kromě zbraní a munice také zpravodajské informace. O pomoc požádali právě během návštěvy úřadujícího ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka ve Spojených státech.

"V tuto chvíli neuvažujeme o poskytnutí vojenské pomoci. Ve skutečnosti jsme jim (Ukrajincům) jasně řekli, že by měli věnovat hlavní pozornost získání hospodářské pomoci," uvedl jeden ze zdrojů deníku. V budoucnu však vojenská pomoc USA není vyloučena. "Neříkáme ne jednou provždy, ale ne v tuto chvíli," poznamenal jeden z představitelů.

Oficiální stavisko Pentagonu podle AFP říká, že žádosti jsou stále posuzovány.

Moskva vyslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence. Oznámil to zpravodajský server newsru.com s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve středu avizoval, že požádá Moskvu o letecké posily vzhledem ke cvičení Severoatlantické aliance poblíž běloruských hranic.

Podle polské zpravodajské televize TVN 24 dorazily ruské stíhačky na běloruskou základnu Bobrujsk, ležící asi 130 kilometrů jihovýchodně od Minsku, prakticky současně se čtvrtečním příletem první šestice amerických stíhaček F-16 na polskou základnu Lask, kde se mají zapojit do společného cvičení s Poláky. Ti manévry s Američany v této době chápou jako spojeneckou podporu během ukrajinské krize.

Rusko a Bělorusko se v minulosti umluvily na vytvoření společného státu, ale fakticky se na této cestě dosud příliš nepostoupily. Nicméně oba státy uzavřely spojeneckou smlouvu a také se dohodly na společné protivzdušné obraně, takže Moskva využívá běloruský radar včasné výstrahy.

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč čelí ve vlasti čtyřem trestním stíháním, ukrajinská prokuratura tak postupně rozšiřuje původní obvinění.

Podle vyšetřovatelů se Janukovyč podílel na masových vraždách demonstrantů, zpronevěřil státní majetek, neústavně se chopil moci a vyzýval ke svržení nové vlády v zemi, napsala v pátek agentura RIA Novosti.

Nové ukrajinské vedení vydalo na Janukovyče mezinárodní zatykač. Exprezident se uchýlil do Ruska, které na žádost Kyjeva o vydání nereagovalo.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek obvinilo Spojené státy z nepřijatelné diskriminace ruských novinářů, kteří se podle Moskvy ve středu nemohli zúčastnit tiskové konference prezidenta Baracka Obamy a ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, píše agentura Reuters.

"Zdá se, že ve Washingtonu, kde tak milují řeči o svobodě projevu a právech novinářů, nejsou sami ochotni tyto principy dodržovat a upřednostňují jen "schválená" média propagující "vyžádané" informace," uvedlo ruské ministerstvo v prohlášení.

Dokument dále označuje nevpuštění ruských žurnalistů na tiskovou konferenci 12. března za "nepřijatelnou a diskriminační".

Ke sledování nedělního referenda o sebeurčení Krymu se zaregistrovali pozorovatelé z více než 21 zemí, mimo jiné z USA či Německa. Podle páteční zprávy agentury RIA Novosti to oznámila krymská volební komise.

Oficiální představitelé těchto zemí přitom účast při hlasování neohlásili a naopak dali na vědomí, že plebiscit je nelegální a že jeho výsledek neuznají. Na Krym míří mimo jiné poslanec dolní komory českého parlamentu za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, který svou pozorovací misi oznámil v rozhovoru pro list Právo.

Podle šéfa krymské volební komise Michaila Malyševa hodlá referendum na místě sledovat pět desítek zahraničních politiků a pozorovatelů, mimo jiné z USA, Izraele, Francie, Německa, Itálie, Španělska či Řecka.

Krymské úřady daly najevo velký zájem o účast zahraničních pozorovatelů, ale oslovené státy podle dosavadních informací nechtějí vyslat své oficiální zástupce. Výjimkou je Rusko, odkud přijedou poslanci parlamentu.

Neznámí hackeři v pátek ráno několikrát napadli webové stránky ruského prezidentského úřadu a podařilo se jim vyřadit z provozu i stránky ruské centrální banky. S odvoláním na prohlášení Kremlu to uvedla agentura Reuters.

"Dochází k obrovskému kybernetickému útoku na stránku Kremlu," uvedla dopoledne mluvčí s tím, že útok neustále probíhá a bezpečnostní experti se snaží dělat vše pro to, aby mu zabránili. Mluvčí Putinova úřadu nesdělila, kdo by mohl za útokem stát.

Se stejnými problémy se potýká i ruská centrální banka. Její stránky byly podle mluvčího banky určitou dobu nepřístupné. Nyní by už situace měla být opět v normálu, řekl mluvčí agentuře Interfax.

Podle ruského námořnictva podnikají stíhačky a helikoptéry cvičné lety nad Středozemním mořem cvičné lety, při kterých trénují bojovou taktiku. Do akce je zapojena také jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov, píše agentura Reuters.

Ve čtvrtek ruská armáda potvrdila pozemní manévry u hranic s Ukrajinou, o kterých média spekulovala. Cvičení se účastní 8500 vojákům a jeho cílem je podle ministerstva obrany "všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí".

V pátek Rusko poprvé uskutečnilo rozsáhlý vojenský výsadek v Arktidě. Prapor 350 ruských výsadkářů provedl výsadek z letounů IL-76 a přistál na ostrově Kotělnyj v Severním ledovém oceánu. O 15 minut později následoval shoz zásob a vojenské techniky za pomoci speciálních řiditelných padáků.

Ruský prezident Vladimir Putin získal tento měsíc od parlamentu souhlas s použitím vojenské síly na Ukrajině v zájmu ochrany ruskojazyčného obyvatelstva za současné vnitropolitické krize v této zemi. 

Lidé na Krymu stojí fronty u bank a bankomatů. Důvodem je nejistota, co se bude dít po nedělním referendu. Očekává se, že se obyvatelé Krymu vysloví pro připojení k Rusku. Proruští představitelé obyvatele Krymu ujišťují, že banky mají hotovosti dostatek a vyplácení mezd nebo důchodů nebude ohroženo, píše agentura AFP.

Detaily o tom, jak bude finanční systém na Krymu fungovat poté, co se odpojí od zbytku Ukrajiny, jsou ale nejasné. Krymská vláda sdělila, že plánuje používat ruský rubl společně s ukrajinskou hřivnou "po určitý časový úsek."

Včerejší zprávy o tom, že krymští politici omezili výběr z bankomatů na pouhých 300 hřiven denně, představitelé autonomní vlády odmítli jako provokaci.

Podle reportéra New York Times jsou bankomaty v krymském hlavním městě Simferopol prázdné.

Fronty, které se tvoří u bank, vyfotil novinář britského deníku The Daily Telegraph.

Ukrajinské úřady nemají pod kontrolou situaci na Ukrajině a Moskva si vyhrazuje právo chránit své krajany v této východoevropské zemi. V pátek to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které tak reagovalo na čtvrteční násilnosti ve východoukrajinském Doněcku.

Při střetu proruských a proukrajinských demonstrantů tam zahynul jeden člověk.

Čtvrteční události v Doněcku podle ruského ministerstva zahraničí dokazují, že Kyjev vývoj v zemi nekontroluje. "Rusko si je vědomo své odpovědnosti za životy svých krajanů na Ukrajině, proto si vyhrazuje právo chránit je," citovala AFP z prohlášení ruské diplomacie.

Se situací na Krymu se chtěla v minulých dnech na místě seznámit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - její vojenské pozorovatele však do oblasti nevpustily ozbrojené hlídky. Zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN Robert Serry musel Krym kvůli výhrůžkám opustit.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo, že OBSE musí pro své mise získat souhlas místních představitelů. "Kvůli logistice by přirozeně mělo souhlasit vedení ukrajinských regionů, kde se očekává působení (mise)," uvedlo ministerstvo.

Inspektoři OBSE chtěli mimo jiné prověřit, zda Rusko dodržuje smlouvu o své černomořské flotile. Ta sídlí na pronajaté základně v krymském Sevastopolu a bez souhlasu Kyjeva nesmí na poloostrově podnikat žádné vojenské akce.

Proruské úřady na Krymu tvrdí, že ruští vojáci základnu neopustili, stejnou pozici zastává také Moskva. 

V Londýně dopoledne začala ostře sledovaná schůzka ministrů zahraničí Spojených států a Ruska Johna Kerryho a Sergeje Lavrova.

Podle zpravodajské stanice BBC hodlá Američan varovat svého ruského partnera, že kontroverzní nedělní referendum o připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku a ruská intervence na Krymu by mohly vyvolat koordinované protiruské sankce Spojených států a Evropské unie.

"Máme toho mnoho k projednání," řekl před schůzkou Kerry. Dodal, že je třeba "najít možnosti pro pokrok" a "vyřešit vzájemné rozpory".  

"Situace, ve které se nacházíme, je obtížná," prohlásil Lavrov s tím, že mnoho času bylo ztraceno. "Nyní musíme hledět na to, co můžeme učinit," řekl novinářům před jednáním.

Setkání je považováno za poslední příležitost, kdy se může Západ pokusit přimět Moskvu ke zrušení krymského plebiscitu. Kerry ve čtvrtek pohrozil, že v opačném případě podniknou USA a EU proti Rusku "sérii velmi závažných kroků".

Lavrov and Kerry. Hope they will be back pic.twitter.com/ZXDFNSCzhE

— MFA Russia (@mfa_russia) March 14, 2014

V případě uskutečnění nedělního referenda o připojení ukrajinského Krymu k Rusku hodlají Spojené státy a Evropská unie zmrazit víza nejméně třinácti blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. V pátek to napsal německý list Bild s tím, že sankce by se týkaly mimo jiné ministra obrany Sergeje Šojgua, vicepremiéra Dmitrije Rogozina či Putinova kancléře Sergeje Ivanova.

Bild, který má tradičně velmi dobré informace, informoval s odvoláním na unijní i americké zdroje nejméně o 13 jménech z politických i průmyslových kruhů. Vedle již zmíněných představitelů jsou mezi nimi šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, generální ředitel plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller, šéf polostátního těžařského koncernu Rosněfť Igor Sečin a několik Putinových poradců.

Agentura Reuters mezitím oznámila, že Brusel připravil seznam asi 130 vysokých ruských představitelů, kterým by mohl zakázat vstup do EU a zmrazit majetek. Podle nejmenovaného unijního zástupce, který má kopii seznamu, jsou ve výčtu nejvyšší představitelé politických i vojenských kruhů, například generálové.

Na Ukrajinu už minulý týden odjela i mezinárodní pozorovatelská mise, ve které měla své dva zástupce i Česká republika. Jedním z nich byl Jaroslav Vlček, armádní specialista Odboru pro kontrolu odzbrojení, který v minulosti působil i jako pozorovatel OSN v Sierra Leone a Etiopii.

Spolu s několika desítkami zahraničních pozorovatelů navštívil například Oděsu, Cherson nebo oblast průjezdu na Krym.

Jaké byli podmínky na misi?

Příprava návštěvy byla velmi rychlá. Tento druh aktivity podle Vídeňského dokumentu byl organizován poprvé. Složení týmu návštěvníků se průběžně měnilo, bylo nás i přes 40 z 25 zemí, někteří odjížděli, jiní přijížděli. Proměnlivá a obtížně předvídatelná byla i situace v cílových oblastech návštěvy. Ukrajinský doprovod měl často problémy zabezpečit návštěvu podle podmínek stanovených Vídeňským dokumentem a vyvinul velké úsilí ke splnění cílů návštěvy.

Jsou pravdivé informace, že na pozorovatele byly vypáleny varovné výstřely?

Tato informace je zkreslená. Na pozorovatele nebyly vypáleny varovné výstřely. Na kontrolním stanovišti Tureckij val došlo za přítomnosti účastníků návštěvy k vystřelení dvou krátkých dávek ze samopalu, které nebyly namířené proti nim. První výstřel do vzduchu byl nejspíš signál hlídky domobrany, aby zaujala své stanoviště. Druhý výstřel byl určený řidiči projíždějícího osobního vozidla, který nereagoval na pokyn k zastavení.

Jsou ozbrojenci na poloostrově Krym skutečně ruští vojáci?

Někteří mají polní oděv, výstroj, zbraně, techniku, kterou používají i ozbrojené síly Ruské federace a v některých případech pouze ruské ozbrojené síly. Je však nutné zmínit, že řada druhů výzbroje a techniky je společná pro ozbrojené síly většiny postsovětských zemí a rozlišení je tudíž obtížné. Tedy na obou stranách se v řadě případů objevují stejné zbraně.

mso

Gubernátor Doněcké oblasti reportérovi BBC řekl, že včerejších nočních potyček mezi demonstranty se zúčastnilo "mnoho proruských aktivistů, někteří z nich měli ruské pasy."

Moskva Ukrajinu za čtvrteční události v Doněcku kritizovala. Při střetu proruských a proukrajinských demonstrantů tam zahynul jeden člověk.

Ukrajinské úřady podle ruského ministerstva zahraničí nemají pod kontrolou situaci na Ukrajině a Rusko si vyhrazuje právo chránit své krajany v této východoevropské zemi.

Na seznamu lidí, kterým se USA a EU chystají v případě uskutečnění krymského referenda o připojení k Rusku zmrazit víza, je i šéf polostátního těžařského koncernu Rosněfť Igor Sečin.

Mluvčí společnosti Rosněfť v reakci na možnost sankcí proti Sečinovi řekl, že by to bylo hloupé a že všechny pokusy poškodit ropnou firmu by měly horší dopad pro její zahraniční partnery než pro Rosněfť.

"Doufám, že to skončí jen jako plané řeči. Je to hloupé, malicherné a očividná sabotáž sebe sama. Myslím, že to mimořádným způsobem dolehne hlavně na obchodní partnery Rosněfťu na Západě," citoval Reuters mluvčího ropné společnosti.

"Doposud žádný seznam neexistuje," řekl jistý vysoký unijní představitel, kterého DPA kvůli sankcím oslovila. Dodal, že ještě není hotový a že se něm bude pracovat až do pondělí. V tento den, pokud se v neděli referendum na Krymu uskuteční, by EU a USA měly sankce zveřejnit.

Léčba sedmi ukrajinských pacientů, kteří leží na ortopedické klinice FN Motol, podle tamního primáře Stanislava Popelky probíhá bez komplikací. "Prozatím jsme nikoho nepropustili, ale plánujeme, že příští týden by mohli jít tak čtyři až pět domů," řekl v rozhovoru pro IHNED.cz.

Jak vypadá léčba i pacientů, kteří v nemocnici zůstanou i po příštím týdnu?

Ty jsou většinou po složitějších operacích, jeden byl například operován včera, tak tu určitě ještě příští týden bude a pak bude moci být propuštěn. Někteří měli vážná zranění, někteří se neoperovali, šlo to jenom konzervativně, takže uvidíme.

Budou někteří pacienti pokračovat v léčbě v českých lázních?

To nevím, to všechno záleží na charitě a na domluvě s ukrajinským velvyslanectvím. Jedna z variant byla, že by šli i na nějakou rehabilitaci. Pokud vím, tak se většinou chtějí vrátit zpět na Ukrajinu. U těch co jsou nyní po operaci, tak u těch bude určitě nutná nějaká rehabilitace. Ale tady u nás na klinice asi probíhat nebude a teď je otázka, kde. Jestli v nějakých lázních, ale to nevím, to se teprve bude řešit.

To by také platila česká vláda?

To nevím. Samozřejmě se musí řešit i finanční stránka, ale to je otázka managementu nemocnice a
vlády, kolik peněz na léčbu uvolní.

Jak se vy osobně díváte na tyto pacienty?

Některá zranění byla vážná a myslím si, že bylo dobře, že byli převezeni do České republiky. Přeci
jen tady to ošetření, alespoň u zranění, co jsme měli, bylo nutné. Samozřejmě některá zranění byla
lehčí a nevyžadovala operační léčbu, ale u těch pár pacientů, kteří byli operováni se domnívám, že ta
léčba byla nutná.

mso

- V případě uskutečnění nedělního referenda o připojení ukrajinského Krymu k Rusku hodlají USA a EU zmrazit víza nejméně 13 blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. Píše o tom německý list Bild.

- Rusko zopakovalo, že si vyhrazuje právo bránit své krajany na Ukrajině. Reaguje tak střety v Doněcku, kde ve čtrvtek zemřel jeden člověk. Podle Moskvy ukrajinské úřady nemají pod kontrolou situaci v zemi.

- Moskva vyslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence.

- Podle ruského námořnictva podnikají stíhačky a helikoptéry cvičné lety nad Středozemním mořem cvičné lety, při kterých trénují bojovou taktiku. Do akce je zapojena také jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov.

- V Londýně jedná americký ministr zahraničí John Kerry s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem.

Ruské velvyslanectví v České republice odsoudilo úterní vyvěšení obřího plakátu s karikaturou ruského prezidenta Vladimira Putina na radnici v Liberci. Akci občanského sdružení Dekomunizace, s níž vedení města vyslovilo souhlas, ruská ambasáda označila za neuctivou, absolutně nepřijatelnou a ohrožující rusko-české vztahy.

"Považujeme podobné neuctivé akce za naprosto nepřijatelné, bez ohledu na motivy, kterými se jejich organizátoři při tom zaštiťují. Takové akce nejsou v souladu s vysokou úrovní vzájemně výhodných bilaterálních rusko-českých styků, rozsáhlých hospodářských vztahů, na jejichž rozvoji v posledních letech významný zájem projevuje i česká strana," uvedlo ruské velvyslanectví v prohlášení zveřejněném na jeho internetových stránkách.

"Emoce, ukvapené soudy, jsou špatným základem pro budování vztahů mezi Ruskem a Českou republikou," soudí ruská diplomacie.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek naopak vyjádřil pochopení pro obavy českých občanů z Ruska kvůli jeho postupu na Ukrajině a vyzval ruskou diplomacii k jednání o ukončení krize okolo Krymu.

Ruská i ukrajinská média se zamýšlejí nad budoucností Krymu po nedělním referendu, které má otevřít cestu k připojení tohoto ukrajinského poloostrova k Rusku.

Podle ruského listu Nězavisimaja gazeta Moskva svět vrací do politických zápasů 19. století; podle ukrajinské agentury Unian provozuje ruský prezident Vladimir Putin na Krymu "geopolitické sumo". Komentátoři se shodují v názoru, že Rusko závislé na vývozu energetických surovin může za chystanou anexi tvrdě zaplatit.

Podobné situace mohou v budoucnu vzniknout v kterémkoli místě na světě. Země, jejichž jednání Rusko kritizovalo, se nyní mohou řídit krymským scénářem. A to bez ohledu na stanovisko OSN, jehož autoritu samotné Rusko likviduje, napsal list Nězavisimaja gazeta.

"Proces integrace s Ruskem se protáhne, Krym bude muset nejprve projít obdobím neuznané republiky," napsal dnes server Lenta s odvoláním na mínění ruských politologů. Komentátoři už prý našli nový termín, kterým lze toto stádium označit - "podněstrizace". Za takzvanou Podněsterskou republiku se počátkem 90. let minulého století vyhlásil úzký pás země ležící při břehu Dněstru na východě Moldavska. Oblast osídlená Rusy po násilném odtržení přežívá jen díky hospodářské a vojenské podpoře Moskvy.

Krymské úřady nestojí o nezávislost podle "abchazského scénáře", chtějí se stát plnoprávnou součástí Ruské federace. Na tiskové konferenci v Simferopolu to dnes řekl předseda krymské vlády Sergej Aksjonov. Procedura připojení k Rusku by podle něj měla být do roka uzavřena.

"Nikoli, žádná nezávislost nebude," řekl Aksjonov na dotaz novinářů, zda po vzoru gruzínské Abcházie a Jižní Osetie hodlá Krym po referendu vyhlásit samostatnost. "V současné době se domníváme, tedy osobně se domnívám, že Krym se musí stát součástí Ruska," prohlásil. Formálně by se Krym mohl stát součástí Ruska třeba už týden po referendu, dodal.

Rusko v roce 2008 po válce s Gruzii uznalo samostatnost odštěpeneckých provincií Abcházie a Jižní Osetie, jejich opakované žádosti o anexi ale Moskva zatím ignorovala.

Krymské vedení dává najevo, že po souhlasném referendu hodlá vyhlásit nezávislost na pevninské Ukrajině v očekávání následné ruské anexe. Dolní komora ruského parlamentu projednává kromě toho zákon, který by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnil připojit Krym k Rusku bez souhlasu ukrajinské vlády.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil na tiskové konferenci v Londýně po setkání s americkým protějškem Johnem Kerrym, že rozdíly v pohledu na Ukrajinu mezi Západem a Ruskem přetrvávají. "Budeme respektovat vůli krymských obyvatel v referendu," doplnil Lavrov.

Řekl také, že ukrajinská krize není výsledkem ruských akcí. Zároveň podle něj Rusko nepotřebuje žádnou mezinárodní organizaci, aby mediovala vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou.

"Plánované sankce západních států vůči Rusku jsou kontraproduktivní a určitě nepomohou vzájemným vztahům mezi zěmemi," vyjádřil znepokojení ruský ministr. Situaci na Krymu přirovnal také k případu Kosova.

Krym pro Rusko podle Lavrova neznamená více než Falklandy pro Velkou Británii.

Rozdíly mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny stále přetrvávají, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po dnešním jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym v Londýně. Rusko bude respektovat výsledek nedělního referendem na Krymu, řekl Lavrov, který také prohlásil, že Moskva neplánuje intervenci na ruskojazyčném východě Ukrajiny.

Rusko a Spojené státy nemají společný pohled na Ukrajinu, prohlásil Lavrov po schůzce, která trvala o dvě a půl hodiny déle, než se původně plánovalo. Podle ruského ministra bylo ale jednání produktivní z hlediska vyjasnění názorů obou stran.

Lavrov zopakoval, že ukrajinskou krizi nezahájilo Rusko. Zdůraznil současně, že Moskva nemá v úmyslu intervenovat na jihovýchodě Ukrajiny, kde žije hodně Rusů. Budeme respektovat vůli krymského lidu, řekl o chystaném referendu. Hlasování má rozhodnout o připojení poloostrova Krym k Rusku.

V souvislosti se sankcemi, které USA a Evropské unie chystá proti Rusku kvůli jeho postupu na Krymu a ke krymskému referendu, Lavrov řekl, že takové rozhodnutí je na daných zemích. Prohlásil ale, že sankce jsou kontraproduktivní a nepodpoří vzájemné zájmy a spolupráci.

Oba ministři mluvili také o tom, zda odtržení Kosova od Srbska v roce 2008 bylo precedentem pro nynější postup Moskvy na Krymu. Shodli se prý na tom, že v takových případech jde vždy o konkrétní okolnosti. Kosovo bylo individuálním případem a individuálním případem je tedy i Krym, řekl Lavrov.

Krymskou situaci přirovnal také k souostroví Falklandy. "Krym je pro Rusko stejně významný jako Falklandy pro Velkou Británii," prohlásil Lavrov. Narážel tím na rok 1982, kdy se kvůli soustroví v krátké válce střetlo Spojené království s Argentinou.

Americký ministr zahraničí John Kerry prý na schůzce s ruským ministrem Sergejem Lavrovem vyjádřil znepokojení nad ruskými vojenskými cvičeními na ukrajinských hranicích a s tím spojenými obavami Ukrajinců.

V souvislosti s tím požadoval od Rusů jasné vysvětlení účelu rozmístění vojáků na ukrajinských hranicích.

Podle amerického politika bude znamenat ratifikace krymského referenda v ruském parlamentu "anexi Krymu zadními dveřmi". Dodal také, že nikdo nedokáže odhadnout, jak přesně se rozhodne po referendu zachovat ruský prezident Putin.

V maskovací uniformě dnes předstoupil šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov před nastoupené jednotky na cvičišti Hončarivske asi 150 kilometrů severně od Kyjeva. V době zostřené ukrajinsko-ruské krize vojákům řekl, že armáda nesmí opomenout žádnou příležitost k posílení své bojeschopnosti. Ruský útok prý může přijít kdykoli.

"Na tomto cvičišti nejde o vojenskou přehlídku, ale o skutečné manévry s tankovými svazky, motostřelci a letectvem cvičícími v úzké součinnosti," řekl nastoupeným vojskům. "Usilujeme o posílení našich ozbrojených sil a nově vytvořené národní gardy. Jsem si jist, že celý národ nám v tom pomůže," konstatoval Turčynov.

Zanedbaná ukrajinská armáda je podle vojenských expertů slabá, samo ukrajinské vedení nedávno oznámilo, že k boji je připraveno jen zhruba 6000 mužů. Kyjev proto začal organizovat národní gardu, která má chránit správní objekty a ukrajinské jaderné elektrárny a dbát na dodržování veřejného pořádku.

Podle ukrajinského ministerstva vnitra probíhají vojenské manévry na řadě míst v Ukrajině. V Charkovské oblasti při ruských hranicích je podle agentury Unian v plném proudu taktické cvičení na úrovni motostřeleckých, dělostřeleckých a tankových praporů.

Rusko údajně v nebi nad Krymem lokalizovalo americký bezpilotní špionážní letoun, převzalo nad ním elektronickou kontrolu a přinutilo ho k přistání. Informaci dnes otiskl ruský odborný web Vojennyj obozrevatěl. Oficiální zdroje o americkém stroji neinformovaly.

Bezpilotní letoun MQ-5B údajně objevil ruský systém pro vedení radioelektronického boje Avtobaza. Amerického aparátu se zmocnil a přinutil ho k přistání "prakticky v neporušeném stavu". Letoun se pohyboval ve výši 4000 metrů nad Perekopskou šíjí, která odděluje Krym od pevniny. V současné době je stroj v držení krymských proruských "sil sebeobrany", uvedl ruský web.

Podle označení na palubních přístrojích byl prý bezpilotní letoun součástí americké 66. výzvědné brigády, která má svou základnu na jihu Německa.

Oficiálně zprávu nepotvrdily ruské ani americké zdroje. Její věrohodnost zpochybňuje fakt, že spolu s ní se na ruských webech objevila informace o "pohybu amerických žoldáků v Chersonské oblasti" přiléhající od severu ke Krymu.

Oficiální účet amerického ministra zahraničních věcí Johna Kerryho na Twitteru v jedné větě shrnuje čtvrteční jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

"Znovu jsem Lavrova ujasnil, že pokud Rusko nezmění postoj, bude to (pro ně) mít následky. Zůstaneme v kontaktu v nadcházejících dnech," píše se na Kerryho účtu.

Americký prezident Barack Obama ve Washingtonu vyjádřil naději, že stále doufá v diplomatické řešení celé krize. "Ale Spojené státy a Evropa jsou jednotné v tom, že když bude ukrajinská suverenita nadále porušována, bude to mít důsledky," dodal Obama.

Jeho mluvčí Jay Carney prohlásil, že pokud se referendum bude vůbec konat, Washington na to bude rychle reagovat. "Jsme připraveni odpovědět, pokud se referendum v neděli uskuteční. A myslím, že mohu jasně říci, že budeme reagovat rychle," řekl.

Podle něj je politováníhodné, že se Rusko nerozhodlo jít cestou "zmírňování napětí a řešit situaci mírově a prostřednictvím diplomacie". "Uvidíme, jaký bude vývoj v příštích dnech," dodal.

"Za posledních dvacet let se tu neudělalo nic. Víte, mě je docela jedno, jestli budeme s Ukrajinou nebo Ruskem, ale hlasovat půjdu pro Rusko. Jen tak, ze zvědavosti, jestli se něco změní," říká číšnice z přímořské Alušty na Krymu v blogu studenta politologie Vojtěcha Boháče, který infromuje přímo z centra dění.

Více o tom, jak se na situaci dívají místní, zde.