ŽIVĚ: Janukovyč ustoupil, nechal si parlamentem omezit pravomoci. Majdan vyčkává

Po celonočním jednání, jež skončilo po 7. hodině ráno, tweetuje polský ministr zahraničí. Společně s německým protějškem Frankem Walterem Steinmeirem, zástupci opozice a ruským emisarem Vladimirem Lukinem jednali o východisku z ukrajinské krize. 

Podle agentury Reuters prezidentský palác oznámil dosažení dohody mezi Janukovyčem, opozicí, zástupci EU a Ruské federace. Podepsána má být v 11:00 SEČ.

O detailech dohody prohlášení nic neuvádí. Reuters s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje uvádí, že noční vyjednávání dokumentu byla "velmi složitá". 

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes podruhé za tři týdny srazila úvěrové hodnocení Ukrajiny, a to o jeden stupeň hlouběji do podřadné kategorie C. Konstatovala přitom, že politická situace v zemi se podstatně zhoršila a nebezpečí bankrotu se zvýšilo. Varovala rovněž, že by rating mohla znovu zhoršit.

"Snížení odráží náš názor, že politická situace na Ukrajině se podstatně zhoršila. Domníváme se, že to zvyšuje nejasnost ohledně pokračujícího poskytování ruské finanční podpory v průběhu roku 2014, a představuje to zvýšené riziko pro správu státního dluhu," uvedla S&P's podle agentury Reuters.

Standard & Poor's nyní hodnotí schopnost Ukrajiny splácet své dlouhodobé devizové závazky známkou CCC. Je to o stupeň nižší hodnocení než předchozí hodnocení CCC+ vydané 28. ledna. Výhled je nadále negativní, což odráží názor, že Ukrajina si musí zajistit finanční prostředky, aby se vyhnula státnímu bankrotu.

Oficiální účet německé diplomacie na Twitteru uvádí, že jednání mají ještě pokračovat.

Podle agentury AFP dohoda počítá s urychleným vypsáním předčasných voleb a změnami ústavy. Oficiálně ale detaily kompromisu prezidentská kancelář nezveřejnila. 

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius na sociální síti Twitter nabádá k opatrnosti. Dokud nebude dohoda v poledne kyjevského času podepsána, nic není definitivní, píše.

"S vládní mocí a opozicí jsme se domluvilli, že nebudeme komunikovat, dokud vše nebude dokončeno.

Všechna témata byla projednávána ve složité atmosféře, jelikož země je (nebo byla) na pokraji občanské války.

Během dopoledne ještě nebudeme říkat nic definitního. Musíme zůstat velmi opatrní."

Smlouva, kterou mají v Kyjevě podepsat zástupci vlády, opozice a EU, počítá s ústavními změnami, vytvořením koaliční vlády a předčasnými prezidentskými volbami v prosinci. Uvádí to soukromá TV stanice 1+1. Ústava by se během dvou dnů vrátila do své podoby z roku 2004. Nová koaliční vláda by se zformovala během 10 dnů.

Podle novinářky deníku Kyjev Post Káti Gorčinské je málo pravděpodobné, že Majdan dohodu v takové podobě akceptuje.

Kanada podle prohlášení premiéra Stephena Harpera vydala zákaz cestování a zavedla ekonomické sankce pro prezidenta Janukovyče a další ukrajinské vysoké představitele.

Sankcemi pro ukrajinské představitele odpovědné za násilí proti protestujícím civilistům pohrozil i viceprezident USA Joe Biden v telefonickém rozhovoru s prezidentem Viktorem Janukovyčem. 

Na uvalení sankcí se ve čtvrtek večer dohodli ministři zahraničí zemí Evropské unie. Týkat se mají činitelů zodpovědných za násilnosti na Ukrajině. EU dotčeným představitelům neudělí cestovní víza a zmrazí jim majetky. Na seznamu osob i přesné podobě sankcí EU stále pracuje

Detaily smlouvy, které zveřejnila média, se nelíbí protestujícím na náměstí Nezávislosti. Dohoda prý počítá s uspořádáním prezidentských voleb v prosinci tohoto roku.

"Všeobecná nálada na Majdanu – lidé s dohodou, která by Janukovyčovi umožnila zůstat u moci, nejsou spokojení. Žádají pro něj soud," tweetuje jedna z protestujících z Majdanu.

Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse jednání o politické dohodě dosud neskončilo, protože opoziční vůdci si vyžádali přestávku na konzultace.

"Opozice se chce poradit, což je zcela pochopitelné," řekl Fabius rozhlasové stanici Europe 1. 

Před unáhlenými závěry ve Varšavě varovala i mluvčí polské vlády. "Zatím hovoříme o jednání, nikoli o hotovém dokumentu," řekla novinářům.

Hlavní podle ní je, aby se o dosažených dohodách dozvěděli lidé demonstrující na náměstí Nezávislosti a mohlo skončit krveprolití.

Předsedající schůze chtěl ihned vyhlásit přestávku. Členové opozice ale protestovali a poslanci se začali prát.

Podle jednoho z lídrů opozice Arsenije Jaceňuka během zasedání do budovy parlamentu pronikli policisté vyzbrojení kulomety. Podle místopředsedy parlamentu policie byla z místa vytlačena, píše agentura Reuters.

Sněmovna od čtvrtečního večera jedná o vytvoření úřednické vlády a reformě ústavy, která má hlavní výkonné pravomoci přenést z hlavy státu na vládu a parlament.

Podle policie začali ukrajinští protestující střílet na příslušníky bezpečnostních jednotek nedaleko náměstí Nezávislosti, píše agentura Reuters.

"Účastníci demonstrací zahájili palbu na policisty a snažili se proniknout směřem k budově parlamentu," uvádí se v prohlášení.

Policie neuvádí, zda její příslušníci palbu opětovali nebo se snažili demonstranty zadržet.

Ozbrojení útočníci podle kyjevské policie napadli střelbou příslušníky vojsk ministerstva vnitra, kteří střeží sídlo ukrajinského parlamentu. Útočníci se prý pokusili proniknout do sněmovny, na místě jsou zranění.

Podle opozice se naopak do parlamentní budovy pokusili proniknout policisté, byli ale vytlačeni.

ВВшники которые пытались пройти. #Євромайдан #Евромайдан #Euromaidan pic.twitter.com/aVBQGYyP84

— ЄВРОМАЙДАН (@euromaidan) February 21, 2014

Předseda parlamentu Volodymyr Rybak, který je rovněž vysoce postaveným členem vládnoucí Strany regionů, oficiálně podepsal včerejší usnesení parlamentu, které odsuzuje násilí a nařizuje vojenským a policejním jednotkám, aby se vrátily zpět na své základny.

Podle listu Ukrajinska pravda by to mohlo znamením, že vláda rezoluci akceptuje.

Opozice v noci odblokovala i tři pohraniční přechody s Polskem, sdělila novinářům mluvčí polské pohraniční stráže.

Frekventované přechody v jižním sektoru hranic přehradili ukrajinští opoziční aktivisté barikádami ve středu a ve čtvrtek.

Dnes ráno začala další mimořádná schůze, na níž mají poslanci projednat návrh ústavních reforem a rozhodnout o příští úřednické vládě. Schůzi řídí šéf parlamentu Volodymyr Rybak.

Přítomno je 360 ze 450 zastupitelů, podstatná část poslanců vládní Strany regionů ale na zasedání chybí.

Ve čtvrtek večer poslanci odvolali "protiteroristickou operaci", kterou týž den na Ukrajině ohlásila tajná policie a další bezpečnostní složky. Většinou 236 hlasů schválili rozhodnutí odvolat z Kyjeva všechny vojenské a policejní posily. Ministerstvo vnitra by mělo zároveň odblokovat veškeré komunikace, kde dosud policisté brání normálnímu provozu.

Parlament dnes uctil minutou ticha památku obětí krvavých srážek, které si v Kyjevě od úterý vyžádaly podle ministerstva zdravotnictví 77 mrtvých. Zastupitelé znovu vyzvali ministerstvo vnitra, aby jeho příslušníci okamžitě zastavili veškeré silové akce namířené proti demonstrantům.

Hrozí Ukrajině rozdělení? Ustoupí Janukovyč? Ptejte se experta Michala Lebdušky, který dění na Ukrajině sleduje přímo v ukrajinském Lvově.

Na vaše dotazy bude odpovídat od 11 hodin ZDE.

Policie střelbu mezi náměstím Nezávislosti a parlamentem podle svého prohlášení opětovala. Infomovala o tom agentura Reuters.

Na Majdan dorazili policisté ze Lvova a Lvovské oblasti. Podpořili protivládní demonstranty a přidali se na jejich stranu, uvádí opoziční zdroje. Do Kyjeva přijeli, aby protestující chránili před policisty ze zásahových jednotek Berkut. Mezi nimi a demonstranty utvoří živý řetěz.

Polský premiér Donald Tusk v pátek ve varšavském parlamentu prohlásil, že návrh smlouvy s prezidentem Janukovyčem je hotov. Konečné potvrzení dohody ale není možné bez stanoviska vůdců demonstrací na kyjevském náměstí Nezávislosti.

"Dohoda zatím není, existuje návrh. Bez Majdanu (náměstí Nezávislosti) a skutečných vůdců demonstrací není žádný závazný dokument možný," prohlásil Tusk.

Pokud opoziční vůdci a Janukovyč smlouvu podepíší, posílí to naději, že se otevře cesta k dalším dohodám, poznamenal polský premiér.

Krymský parlament je rozhodnut anulovat usnesení sovětského komunistického politbyra z roku 1954, které zmocnilo tehdejšího vládce SSSR Nikitu Chruščova předat Ukrajině "darem" černomořský poloostrov Krym.

O odvolání darovacího dekretu mají poslanci podle agentury Interfax hlasovat v nejbližší době. Proti návrhu se ale postavil šéf autonomní krymské vlády.

Podle krymských poslanců může Ukrajina nyní jako stát přestat existovat a akt z roku 1954 tak pozbude platnosti. Šéf parlamentu Vladimir Konstantinov ve čtvrtek prohlásil, že v případě rozpadu Ukrajiny je zrušení darovací smlouvy jediným možným řešením.

Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov ale s radikálním názorem zastupitelů nesouhlasí. Proti návratu pod nadvládu Moskvy, jíž Krym patřil od konce 18. století, se důrazně postavila i menšina krymských Tatarů.

Podle agentury Reuters, která se opírá o výroky nejmenovaného vysokého představitele EU, chce opozice v dohodě s Janukovyčem učinit ještě nějaké změny.

EU nicméně očekává, že smlouva v pátek podepsaná bude.

Podle dohody mají být změny v ukrajinské ústavě hotovy do září. Mají omezit prezidentské pravomoci.

Krvavé srážky mezi demonstranty a policií si od úterý v centru Kyjeva vyžádaly osmdesát mrtvých, mezi nimiž bylo třináct policistů. V poselství ukrajinskému národu to dnes oznámil ukrajinský ministr vnitra v demisi Vitalij Zacharčenko.

Demonstranti podle něj hájí zájmy "hrstky extremistů", kteří se stali "figurkami v chaotickém scénáři podobném vývoji v Sýrii a Egyptě".

Podle Zacharčenka, kterého opozice označuje za téměř jistou oběť ohlášených sankcí USA a Evropské unie, se lidé v kyjevských ulicích stali oběťmi "pomýlené propagandy". Policie se podle ministra řídila dohodnutým příměřím, palbu ostrými náboji má na svědomí radikální opozice.

"Aby se zamezilo ztrátám mezi ochránci pořádku, dostavila se do místa střetů ozbrojená policie. Použila zbraně v souladu s příslušným zákonem," konstatoval Zacharčenko.

Ministr Zacharčenko je podle opozičních vůdců jedním z hlavních původců nynějších nepokojů. Jeho demise je od počátku prosince trvalým požadavkem demonstrantů. 

Skupina opozičních aktivistů se vyjádřila proti plánovanému uzavření dohody s Janukovyčem. "Požadujeme jeho okamžitou rezignaci, ne prosincové volby," řekl známý aktivista Igor Lucenku listu Ukrajinska pravda.

Podle BBC je novinářům ubytovaným v hotelu Ukrajina doporučováno, aby zůstali opatrní a nepřibližovali se k oknům.

Jeden z ubytovaných údajně viděl na svém obličeji zelené laserové paprsky a poté slyšel střelbu, která mířila do jeho těsné blízkosti.

Právě by mělo probíhat zasedání krymského parlamentu o sociální a politické situaci na Ukrajině. Krymští poslanci jsou prý rozhodnutí anulovat usnesení sovětského komunistického politbyra z roku 1954, které zmocnilo tehdejšího vládce SSSR Nikitu Chruščova předat Ukrajině "darem" černomořský poloostrov Krym.

Za kritický region v případě rozpadu Ukrajiny ho označuje analytik Michal Lebduška v on-line rozhovoru se čtenáři IHNED.cz.

"Uspořádání země není až tak zásadní problém, když zůstane stejné jako teď tak v tom nevidím překážku. Jedinou reálnou hrozbou může být Autonomní republika Krym. Momentálně se čeká s čím přijde tamní parlament. Zbytek Ukrajiny určitě zůstane pohromadě," píše Lebduška.

Na současnou krizi na Ukrajině se ho můžete ptát ZDE.

Na několika místech protivládní demonstranti strhli sochu Lenina. Památníky byly v noci na pátek zničeny v Žytomyru na severozápadě země a ve městech Bojarka a Brovary v Kyjevské oblasti. Už dříve protestující zlikvidovali Leninovu sochu ve Slavutě. 

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč potvrdil dohodu s opozicí s tím, že vypíše předčasné prezidentské volby a bude souhlasit s návratem ke znění ústavy z roku 2004, tedy s omezením prezidentských pravomocí.

Oznámil rovněž, že hodlá vytvořit koaliční vládu národní jednoty.

"Prohlašuji, že uspořádám mimořádné prezidentské volby a zasadím se o návrat k ústavě z roku 2004 s přerozdělením pravomocí směrem k parlamentní republice," uvedl prezident v prohlášení.

"Zahájím rovněž proceduru formování vlády národního porozumění," uvedl.

Text Janukovyčova prohlášení je dostupný ZDE (v ukrajinštině).

1) Do 48 hodin bude přijat a zveřejněn zákon o obnovení ústavy z roku 2004. Signatáři stvrzují svůj úmysl vytvořit koalici a vládu národní jednoty do 10 dnů.

2) Ústavní reforma, která vyváží pravomoci ukrajinského prezidenta, vlády a parlamentu, bude zahájena okamžitě a bude dokončena v září 2014.

3) Prezidentské volby se budou konat hned po přijetí nové ústavy, nejpozději však do prosince 2014. Bude přijata nová volební legislativa a nová Ústřední volební komise bude vytvořena na poměrném základě podle pravidel OBSE a Benátské komise.

4) Vyšetřování nedávných násilných činů bude prováděno za společného dohledu úřadů, opozice a Evropské rady.

5) Orgány nevyhlásí stav nouze. Orgány a opozice se zdrží použití síly.

Ministři zahraničí Polska a Německa budou s aktivisty diskutovat o návrhu dohody s Janukovyčem.

Vůdce parlamentní frakce opoziční strany Vlast Arsenij Jaceňuk dnes novinářům řekl, že jakýkoli dokument, než má vstoupit v platnost, musí schválit vedoucí představitelé demonstrantů na Majdanu (náměstí Nezávislosti). "Má-li existovat plán urovnání, musí projít Majdanem," řekl Jaceňuk. "Pak teprve vstoupí v platnost."

Kdo konkrétně má na náměstí o platnosti smlouvy prezidenta s opozicí rozhodnout, není ze zpráv ukrajinských médií zřejmé. "Rada Majdanu" se nyní schází na bulváru Chresčatyk v kavárně Šokoladnycja a zvažuje svou reakci.

"Rozhodneme, co dál a jak s Janukovyčem," řekl novinářům jeden z aktivistů Rady Olexij Haraň. "Tady kolem stojí lidé, kteří o žádnou dohodu s Janukovyčem nestojí. O tom ale bude rozhodovat Rada Majdanu," řekl Haraň.

"Naši tři bohatýři (Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok) nyní vedou jednání a vše řeší jako politický konflikt. Žádný ale neexistuje – jsou jen banditi a občané stojící proti nim," vysvětlil stanovisko Majdanu Haraň.

Původní optimismus výrazně zchladil polský premiér Donald Tusk, podle něhož je uzavření kompromisní dohody "velmi daleko". Opozice nejspíš s návrhem dohody nebude souhlasit, klíčovou roli má podle Tuska sehrát i stanovisko demonstrantů na náměstí Nezávislosti.

"Existuje riziko, že se ještě realizuje ten nejhorší scénář," prohlásil Tusk podle agentury Reuters.

"V centru Kyjeva byl v pátek ráno relativní klid. Lidé se navzájem hledali a zjišťovali, kdo žije a kdo nežije. Tvrdí se tu, že je až tisíc mrtvých," popisuje fotograf Robert Tappert.

Na Ukrajině fotí už pět týdnů. Jeho fotografie si prohlédněte ZDE.

Podle ruských médií dohodu o předčasných volbách, ústavní reformě a prozatímní vládě odmítl podepsat i emisar ruského prezidenta Vladimira Putina, respektovaný ruský ombusman Vladimir Lukin.

Důvody jeho odmítavého stanoviska agentura Interfax ve své zprávě neoznámila.

Podle ukrajinských médií jsou příčinou komplikací spory v opozičních řadách. Janukovyčova Strana regionů údajně oznámení prezidenta podporuje a kroky ke zmírnění krize je odhodlána hlasováním podpořit. 

Poslanci opoziční strany Vlast se ale na svém stanovisku zatím nedohodli a jejich debata dnes zablokovala jednání parlamentu. Ohlášená hodinová přestávka v parlamentní rozpravě se protáhla zatím na dvojnásobek a strana Vlast stále nemá jasno o tom, jak se k dohodě postavit.

Vedení strany se podle kyjevských novinářů obává, že demonstranti na náměstí Nezávislosti dohodu s Janukovyčem odmítnou.

Podle kyjevských novinářů je pravděpodobné, že opozice s Janukovyčem dohodu nepodepíše.

Deník Kyjev Post píše, že opozice je ve vztahu k navržené podobě dohody s Janukovyčem nejednotná.

"Pouze opoziční lídr Arsenij Jaceňuk vypadá, že o tomto řešení aktivně uvažuje. Další představitel opozice Vitalij Kličko dlouhodobě prosazoval mnohem dřívejší volby. Opoziční lídr Oleg Ťahnybok vystoupil na pódiu na náměstí Nezávislosti. "Souhlasíte s tím?" zeptal se davu. "Ne!" křičely tisíce shromážděných lidí."

"Rada Majdanu smlouvu nepodporuje," řekla dnes novinářům poslankyně Inna Bohoslovská, která demonstranty zastupuje.

"Nesouhlasí s prosincovým termínem mimořádných prezidentských voleb, žádá okamžitou prezidentovu demisi," řekla Bohoslovská. Rada podle ní rovněž nesouhlasí s požadavkem na okamžité vyklizení okupovaných objektů, které je opozice ochotna uvolnit až po návratu k ústavě z roku 2004 a vytvoření nové vlády.

Podle polského listu Gazeta Wyborcza, který se odvolává na své diplomatické zdroje, Majdan rovněž tlačí na propuštění Tymošenkové, uvězněné na sedm let za překročení pravomocí.

Janukovyč ale prý s takovým požadavkem nesouhlasí.

"Ukrajina je ve své dnešní podobě do značné míry umělým celkem, který se samostatným státem stal až v důsledku rozpadu SSSR před dvěma desetiletími," napsal exprezident Václav Klaus ve společném prohlášení s bývalým kancléřem Jiřím Weiglem.

Podle nich Ukrajina zůstala a ani nemohla nezůstat zemí hluboce ekonomicky zakotvenou v postsovětském prostoru, navázanou a v mnoha ohledech závislou na Rusku. "To je přirozené a neexistuje žádná snadná cesta, jak to změnit," tvrdí.

Více se dočtete ZDE.

Ukrajinští demonstranti po jednání s evropskými ministry pověřili vůdce opozice, aby uzavřel smlouvu s prezidentem Janukovyčem.

Oznámilo to na Twitteru německé ministerstvo zahraničí. Sbor povstaleckých vůdců z náměstí Nezávislosti o svém stanovisku rozhodl po schůzce s Fankem-Walterem Steinmeierem a Radoslawem Sikorským hlasováním. 

Podle jednoho z lídrů opozice Olega Ťahnyboka bude dohoda uzavřena za podmínky, že ve vládě nebude ministr vnitra v demisi Zacharčenko a generální prokurátor Pšonka.

Dmytro Jaroš, vůdce radikálního hnutí Pravý sektor, odmítl prohlášení prezidenta Viktora Janukovyče o uspořádání předčasných prezidentských voleb v prosinci.

Podle Jarošova prohlášení prezident ucítí "hněv lidu". Jaroš tvrdí, že "národní revoluce pokračuje" proto, aby vyhnala zločince u moci a zavedla skutečnou demokracii.

"Chystáme se k podpisu. Pro Ukrajinu je to dobrý kompromis. Dává šanci míru. Otevírá cestu k reformě a do Evropy. Polsko a EU ji podporují," hodnotí polský ministr Radek Sikorski na Twitteru.

Dokument spolupodepsali i polský ministr zahraničí Sikorski a jeho německý protějšek Steinmeier.

1) Do 48 hodin bude přijat a vyhlášen zákon o obnovení ústavy z roku 2004. Signatáři stvrzují svůj úmysl vytvořit koalici a vládu národní jednoty do 10 dnů.

2) Ústavní reforma, která vyváží pravomoci ukrajinského prezidenta, vlády a parlamentu, bude zahájena okamžitě a bude dokončena v září 2014.

3) Prezidentské volby se budou konat hned po přijetí nové ústavy, nejpozději však v prosinci 2014. Bude přijata nová volební legislativa a nová Ústřední volební komise bude vytvořena na poměrném základě podle pravidel OBSE a Benátské komise.

4) Vyšetřování nedávných násilných činů bude prováděno za společného dohledu úřadů, opozice a Evropské rady.

5) Orgány nevyhlásí stav nouze. Orgány a opozice se zdrží použití síly. Parlament vyhláší třetí amnestii, která bude pokrývat ten samý druh nezákonných činů jako zákon ze 17. února 2014.

Obě strany se zavazují, že vyvinou vážné úsilí za účelem normalizace života ve městech
a vesnicích tím, že ustoupí z administrativních a veřejných budov, odblokují ulice, městské parky a náměstí.

Nelegální zbraně by měly předány orgánům Ministerstva vnitra do 24 hodin poté, co zvláštní zákon zmíněný v bodě jedna této dohody vstoupí v platnost. Po uvedené období budou všechny případy nelegálního nošení a skladování zbraní spadat pod právo ukrajinské právo. Bezpečnostní složky a opozice upustí od svých konfrontačních postojů. Vláda využije bezpečnostní složky výhradně na fyzickou ochranu veřejných budov.

6) Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska a zvláštní zástupce prezidenta Ruské federace vyzývají k okamžitému ukončení veškerého násilí a konfrontace.

Celý dokument je ZDE.

Podle opozičního lídra Arsenije Jaceňuka ukrajinský parlament schválí zákon o návratu k ústavě z roku 2004 "během několika hodin", uvádí agentura Interfax.

Parlament rovněž dá propustit všechny vězněné protivládní demonstranty.

Když nezávislý fotograf Robert Tapper přijel do Kyjeva, překvapilo ho, jak dobře funguje zázemí pro demonstranty a co všechno mají protestující k dispozici.

"Je tu plno jídla a cigaret, demonstranti v první linii dostávají zdarma dokonce i kredit na telefon," popisuje slovenský dokumentarista v rozhovoru pro IHNED.cz.

Česká republika může v případě potřeby přijmout stovky uprchlíků z Ukrajiny, bude-li to potřeba. ČR ale v současnosti neeviduje zvýšení počtu žadatelů z Ukrajiny o azyl.

Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka. Česká vláda podle něj vítá poslední informace o uzavření dohody mezi ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními předáky.

Pokud by se situace na Ukrajině nezklidnila či dále vyhrocovala, je Sobotka připraven svolat Bezpečnostní radu státu. V současnosti ale nevidí zásadní důvody pro její svolání. ČR by případně mohla pomoci i s léčbou lidí, kteří byli při protestech zraněni. Přijmout by mohla i několik stovek uprchlíků.

"Zatím ty informace, které mám od ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí, nenasvědčují tomu, že bychom teď měli aktuální problém, ať už z hlediska žadatelů o azyl, nebo z hlediska divoké migrace. Tady spoléháme na informace ze zemí, které přímo sousedí s Ukrajinou, ani tyto země zatím neavizovaly příliv uprchlíků," uvedl Sobotka.

Z různých koutů země se do druhého největšího města Charkova v sobotu sjedou lokální autority. Jejich cílem je jednání o případných návrzích, jak zvýšit regionální autonomii. Největší zastoupení očekává ukrajinská agentura Interfax z proruské východní Ukrajiny a také z její východní části.

Ukrajinský zákonodárný sbor Rada odhlasoval velkou většinou návrat k ústavě z roku 2004. Omezí tím pravomoci prezidenta.

Pro novou ústavu zvedlo ruku 386 poslanců z 450, tedy i velký počet těch z Janukovyčovy Strany regionů. Aby návrh prošel, bylo přitom potřeba ústavní většiny, tedy 300 hlasů.

Lídři opozice se odebrali na Majdan, aby oznámili rozhodnutí srocenému lidu.

Kromě nové ústavy prošel ukrajinským parlamentem i návrh bezpodmínečné amnestie pro ty demonstranty, kteří se účastnili násilností a jsou zadržení nebo čelí možnému stíhání.

V souvislosti s bouřlivými protesty na Ukrajině opět demonstrovali Ukrajinci i v Praze. Asi 25 z nich se dnes odpoledne sešlo na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka. Na tichém shromáždění požadovali odstoupení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. V rukách drželi fotografie lidí, kteří v Kyjevě při demonstracích zemřeli.

Další protestní akce se budou konat o víkendu. Ukrajinci také uspořádali peněžní sbírku, za dva dny se na účtu sešlo asi 350.000 korun. Zástupci Ukrajinská iniciativy v ČR se dnes vypravili přímo do Kyjeva, aby zjistili, jak nejlépe peníze využít.

Médiím se podařilo natočit polského ministra zahraničí Sikorského, jak varuje opoziční lídry.

"Pokud nepodpoříte tuhle dohodu, bude vyhlášeno stanné právo, přijde armáda a všichni zemřete," řekl Sikorski na videozáznamu.

Po tomto se ministři Německa, Polska a Francie vrátili k jednání s opozicí a po hodinách rozhovorů získali souhlas s navrhovanou dohodou.

"Tři ministři zahraničí se sebrali, oželeli bruselský mejdan a vyjeli do Kyjeva na Majdan. A byli tam tak dlouho, až se něčeho dobrali. Budu považován za evropského naivku, ale tohle pro mne projev zralé síly. Klobouk dolů, pánové!" píše ve svém blogu evangelický farář Daniel Kvasnička.

Dnešní dohoda mezi ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozicí o ukončení politické krize, ale hlavně to, jak bude zrealizována, bude mít určitý vliv na podobu sankcí, které nyní v Bruselu na pracovní úrovni připravují diplomaté EU.

Mimo záznam to uvedly zdroje obeznámené s přípravou sankčních opatření. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová podle agentury Reuters v Londýně zdůraznila, že realizace dohody bude zásadní a velmi náročnou otázkou.

Ukrajinští poslanci dnes schválili zákon umožňující osvobodit vězněnou vůdkyni opozice, bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou.

Parlament podle agentury ITAR-TASS hlasy 310 zákonodárců zrušil trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení.

Dobrovolná zdravotnice Olesja Žukovská ve čtvrtek poslala na Twitter zprávu "Umírám" poté, co ji střelili do krku v hlavním městě Kyjevě.

Jak píše britský Guardian, v pátek se však na sociální síti znovu ohlásila. "Jsem naživu! Děkuji všem, kteří mě podporovali a modlili se za mě. Jsem v nemocnici a můj stav je zatím stabilizovaný!" napsala na svém účtu.

Prezident Janukovyč vyhlásil víkend 22. a 23. února za dny státního smutku za ty, kteří se stali obětí "masových výtržností", informuje ukrajinská agentura Interfax.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil o dohodě, která dnes na Ukrajině vznikla, se šéfkou evropské diplomacie Catherine Ashtonovou. Naléhal jejím prostřednictvím na EU, aby odsoudila "radikály" zodpovědné za násilí.

Oficiální prohlášení Lavrovova ministerstva uvádí, že spolu diskutovali nejen o dohodě, ale i o vyhlídkách na její implementaci za soustavné aktivity extremistických skupin. Moskva totiž pochybuje, že mohou být úspěšné.

Ukrajinský parlament osvobodil Tymošenkovou. Zákonem zrušil skutek, za který je ve vězení.

Více o situaci okolo ukrajinské expremiérky čtěte ZDE. 

Poté, co ukrajinské závodnice získaly zlaté medaile ze závodu biatlonových štafet, vyzvala členka zlatého týmu Olena Pidhrušná osazenstvo tiskové konference k minutě ticha. Tímto způsobem se rozhodla vzpomenout na všechny, kteří zemřeli v uplynulých dnech v Kyjevě.

Pro Ukrajinu to bylo teprve druhé zlato ze zimních olympiád a první od roku 1994.

Demonstranti shromáždění na Majdanu jsou nespokojeni s dohodou s prezidentem Janukovyčem. Bučí na řečnícího lídra opozice Vitalije Klička. Ten musel utéct z pódia.

Na neděli svolávají Ukrajinci shromáždění u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, pořadatelé očekávají účast stovek demonstrantů.

Odpoledne se pak toho dne na náměstí Republiky uskuteční dobročinný koncert Praha pro Kyjev, na jehož pořádání se podílí i magistrát. Na podporu lidí na Ukrajině a peněžní sbírky organizace Člověk v tísni vystoupí mimo jiné skupiny Dva, Circus Ponorka, Portless, Sunflower Caravan nebo Zrní.

Radikální skupina Pravý sektor složená většinou z fanoušků fotbalového klubu Dynamo Kyjev vyzvala prezidenta Janukovyče k odstoupení do zítřejší desáté hodiny dopoledne (9:00 SEČ).

V případě opaku hrozí radikálové pod vedením Dmitro Jaroše ozbrojeným útokem na bezpečnostní složky. Informovala o tom ukrajinská agentura Interfax.

"Muž si bere do ruky mikrofon a křičí, že Janukovyč musí do deseti hodin dopoledne odstoupit," píše na Twitteru reportér BBC Tim Willcox.

Dohodu mezi Janukovyčem a opozicí ocenily i Spojené státy, které zdůraznily, že jsou připraveny zavést sankce, pokud to bude nutné.

"Nyní se musí úsilí zaměřit na naplnění dohody, což budeme podrobně sledovat," oznámil dnes mluvčí Bílého domu Jay Carney. USA doposud sankce na Ukrajinu neuvalily, jejich zavedení ale v případě potřeby nevylučují.

"Je v ruském zájmu, aby se Ukrajina nepropadla do násilí, v Kyjevě i na dalších místech, a aby se vrátila ke stabilitě," řekl Carney. Zároveň odmítl názory, že nynější situace v této východoevropské zemi je "přetahováním" mezi USA a Ruskem ve stylu studené války.

Janukovyč si má vybrat mezi odchodem do politického důchodu, vězením a podpálením jeho rezidence.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že jej povzbudil výsledek jednání mezi Janukovyčem a opozicí. Zavolal proto také prezidentovi osobně a uvítal tak důležitý krok vpřed. V prohlášení také dal důraz na důležitost co nejrychlejší implementace schválených změn, aby ukrajinská krize skončila.

Opoziční novináři přinesli neoficiální informaci, že prezident Janukovyč odletěl do Charkova na východě země. Informoval o tom server zn.ua. Odlet by mohl souviset se zasedáním, které má řešit možnost posílení autonomie některých ukrajinských oblastí.

Podle stejného serveru měl prezident také zpochybňovat oprávněnost přijatého zákona o návratu k ústavě z roku 2004.