ŽIVĚ: Pouliční válka v Kyjevě má přes sedmdesát obětí. Janukovyč připustil předčasné volby

Pravicoví radikálové označili příměří dohodnuté mezi opozicí a Janukovyčem za "falešné" a nehodlají se jím řídit. 

"Kdosi chce zablokovat lidové povstání vyhlášením falešného příměří. Pravý sektor žádné takové dohody nepodepsal, útok povstaleckého lidu musí pokračovat," napsal na Facebook velitel krajní pravice Dmytro Jaroš.

Příměří sjednané ve středu večer mezi prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozicí rychle skončilo. 

Podle záběrů kyjevské televize se ve čtrvtek ráno demonstranti pokusili vytlačit z náměstí policejní kordony, na těžkooděnce házejí kamení a lahve se zápalnou směsí. Policisté odpovídají střelbou gumovými projektily a nasazením vodních děl.

Podle neúplných zpráv byli po obnovených násilnostech vážně zraněni čtyři demonstranti a až 23 policistů.

Zdravotníci na jedné z barikád prováděli srdeční masáž demonstrantovi, jehož stihla nevolnost. Kolem hořely hromady zapálených pneumatik, demonstranti zpevňovali zátarasy kovovými konstrukcemi, ukořistěnými policejními štíty a troskami podpálených vozidel.

Británie dnes uzavřela své velvyslanectví v Kyjevě s odkazem na komplikovanou situaci v zemi.

O uzavření své ambasády už ve středu informovala Kanada. Na její úřad v Kyjevě se uchýlila skupina opozičních aktivistů, zřejmě s úmyslem požádat v zámoří o politický azyl.

Střety s mrtvými a zraněnými hlásí i řada ukrajinských regionů, zejména v centrální a severovýchodní části země. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí je ve čtvrtek klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek.

V Chmelnyckém podle listu Ukrajinska pravda policie začala střílet po skupině mladíků, kteří se pokusili přelézt plot u místní úřadovny tajné policie SBU. Třiadvacetiletý aktivista po zásahu do hlavy na místě zemřel, jeho sedmnáctiletý kolega je v kritickém stavu. Rozhořčený dav pak vzal služebnu SBU útokem, objekt obsadil a vypálil. Čtyřicet pracovníků tajné služby se podařilo včas evakuovat.

Ve Vinnycji, která leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva, se ve čtvrtek asi tisícihlavý dav pokusil proniknout do sídla místní oblastní správy. Útok odvrátila policie, která nyní s demonstranty vyjednává.

V Sumách na severovýchodě Ukrajiny vzali demonstranti útokem oblastní štáb ukrajinské policie. Záchranná služba odvezla k ošetření šest lidí, z toho dva policisty. Demonstranti podle agentury Unian zničili i městské kanceláře vládní Strany regionů.

Podle očitých svědků zemřelo během dnešních střetů v Kyjevě nejméně 5 osob, uvádí britská BBC. Podle agentury Reuters leží na náměstí Nezávislosti dokonce deset mrtvých těl zakrytých plachtou.

Opozici se podařilo znovu obsadit celé náměstí Nezávislosti, kde se shromáždilo na 30 000 lidí. Policie spěšně evakuuje přilehlou vládní čtvrť, vyklizen byl i parlament.

"Černý kouř, výbuchy a střelba v okolí prezidentského paláce. Schůzka se přesouvá na jiné místo. Úředníci panikaří," píše na svém twitterovém profilu polský ministr zahraničí Radek Sikorski.

Do ukrajinské metropole dorazil společně s francouzským a německým ministrem zahraničí, aby přispěli k nalezení mírového východiska z krizové situace v zemi. Podle BBC evropští ministři zahraničí Kyjev z bezpečnostních důvodů už opustili, aniž by s Janukovyčem jednali.

V ulicích centra města je až 30 000 lidí odhodlaných postavit se policii. 

Demonstrantům, mezi nimiž jsou i bojovníci radikální pravice, se dnes podařilo znovu ovládnout bezmála celé kyjevské centrum, které v minulých dnech částečně obsadili těžkooděnci.

Výsledkem prudké ranní opoziční ofenzivy je obsazení ústí ulice Hruševského, kde aktivisté budují nové barikády. Podle kyjevských novinářů se jednotky pořádkových sil "masově" vzdávají demonstrantům.

Policie ustoupila ke stadionu kyjevského Dynama, kde instaluje železobetonové zábrany. Demonstranti pronikli na Chresčatyk a přilehlé Evropské náměstí. Opozici se podařilo vybudovat několik linií barikád, mezi nimiž záchranná služba odváží k ošetření raněné.

More than 50 captured police led inside the energy bldg next door to city hall pic.twitter.com/KUKEnERFQU

— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 20, 2014

Objevují se informace o sniperech na střechách budovy konzervatoře, které před několika dny obsadila opozice. Agentura Interfax cituje stanovisko ukrajinského ministra vnitra, podle kterého bylo střelami opozičních sil zraněno 20 příslušníků bezpečnostních jednotek.

"Protestující na kyjevském náměstí Nezávislosti použili proti bezpečnostním silám střelné zbraně. Zranění jsou nyní ošetřováni," stojí ve stanovisku. Z odpovědnosti za zmařené příměří ministerstvo obviňuje pravicové radikály.

Reportér BBC Kevin Bishop hlásí, že se lobby hotelu Ukrajina, kde je ubytována většina zahraničních novinářů i někteří členové ukrajinského parlamentu, proměnilo v ošetřovnu. Desítky opozičních aktivistů tu třídí a ošetřují zraněné, na místě je kněz.

Protestující – někteří z nich jsou ozbrojení – žádají hotelové hosty o prostěradla, která pak používají jako obinadla. Bishop na místě viděl nejméně pět mrtvých těl.

Další ošetřující centrum je například v sídle Kyjevské centrální pošty. Lídři protestů prosí o darování krve a další lékařskou pomoc.

Chaotic scenes. Injured protesters being treated in lobby of Ukraine hotel. #kiev pic.twitter.com/Yp6okgivaR

— Duncan Crawford (@_DuncanC) February 20, 2014

Novináři z listu Kyjev Post a dalších médií napočítali už nejméně 35 obětí obnovených bojů. Deset mrtvých leží v hotelu Ukrajina na náměstí Nezávislosti. Další reportér napočítal tři těla na třídě Chresčatyk a dalších nejměně 15 v Kozáckém hotelu na severu náměstí. Podle tamního lékařského personálu bude brzy dovezeno dalších sedm mrtvých.

Třetí novinář Kyjev Post z centrální pošty hlásí sedm zastřelených. Většina z nich zemřela pravděpodobně na následky střelných poranění zaviněných policií. Nejdrsnější byla situace u Říjnového paláce, kam protestující donutili ustoupit policejní jednotky.

Schůzka ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče s ministry zahraničí Francie, Německa a Polska nakonec zrušena nebyla, ale z bezpečnostních důvodů byla jen přeložena na jiné místo.

Agentuře AFP to sdělilo francouzské ministerstvo zahraničí. Podle původních zpráv bylo jednání s ohledem na výbušnou situaci v Kyjevě zrušeno a ministři Laurent Fabius, Frank-Walter Steinmeier a Radoslaw Sikorski odletěli z Kyjeva.

Janukovyč podle dnešního prohlášení kancléře Andrije Kljujeva "neustává v dialogu se zahraničními vůdci". Dnes má například telefonicky jednat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius ještě před příjezdem na Ukrajinu prohlásil, že hodlá Janukovyče přesvědčit o nutnosti zastavit nepřijatelné násilí. Měl rovněž prezidenta informovat o tom, že Brusel nejspíš vyhlásí adresné sankce proti ukrajinským činitelům odpovědným za krveprolití.

Fabius se podle některých ukrajinských médií dnes stačil setkat s vůdci ukrajinské opozice, které vyzval k dialogu se státní mocí.

Nemůžeme zůstat dál v Soči, když doma umírají lidé, hlásí ukrajinští sportovci a začínají předčasně opouštět olympijskou vesnici. Šéf ukrajinského olympijského výboru Sergej Bubka prohlásil, že respektuje právo každého z nich na vlastní rozhodnutí.

BBC uvádí vyjádření mluvčího výboru, podle kterého Soči opouští až polovina ze 45 ukrajinských sportovců.

Více se dočtete ZDE.

Spokesman 4 Ukraine's national Olympic committee tells BBC half of 45 athletes at Sochi returning home following latest violence #Euromaidan

— Vitalii Sediuk (@VitaliiSediuk) February 20, 2014

Proruské vedení autonomního Krymu nevylučuje odtržení od Ukrajiny, pokud se situace v zemi bude dále zostřovat. V rozhovoru pro ruskou agenturu Interfax to dnes prohlásil šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov.

"Je to možné, pokud se země rozpadne. Všechno k tomu směřuje," řekl krymský politik.

Krym patřil Rusku od konce 18. století až do roku 1954, kdy ho tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině. Krymští poslanci od prosince naléhavě žádají ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby v zemi vyhlásil výjimečný stav a opoziční protesty potlačil silou. Požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se stal garantem krymské autonomie a národních zájmů tamních obyvatel.

Konstantinov dnes podle agentury ITAR-TASS přicestoval v čele delegace krymských poslanců do Moskvy. S šéfem ruské Státní dumy Sergejem Naryškinem mají krymští zastupitelé jednat o "humanitární spolupráci".

Vyjádření prezidenta Viktora Janukovyče:

"Výzvy lídrů opozice ke smíru a dialogu nebyly nic jiného než způsob, jak hrát o čas potřebný k mobilizaci a vyzbrojení svých bojovníků na náměstí Nezávislosti. Byli to protestující, kdo zahájil ofenzivu. Pracují v organizovaných skupinách. Používají střelné zbraně, včetně sniperských pušek. Střílí, aby zabíjeli.“

Podle webové stránky listu Ukrajinska pravda do Kyjeva z Kremenčuku na střední Ukrajině míří 40 vozů s příslušníky armády.

"K vyhrocení zásadně napomohl vliv největšího a nejvlivnějšího souseda, Ruska, pro jehož stratégy je nemyslitelné ztratit Ukrajinu ze svého bezprostředního vlivu. Ale svalovat vinu za vyhrocení ukrajinské krize jen na Kreml nelze. Zpytovat svědomí by měli všichni předáci opozice, oligarchové i voliči. A v neposlední řadě i politici členských zemí Evropské unie.

Její politika nabízející bezpečnost skrz politický dialog a prosperitu se v porovnání s často brutálním ruským nátlakem ukazuje bezzubá. Připomíná to počátky konfliktu v bývalé Jugoslávii. Tehdejším útokům na policejní stanice a pokoutnímu vyzbrojování různých milic také v Evropě rozuměl jen málokdo. A etnické čistky a masivní přesuny obyvatel byly nápady z říše velmi bujné fantazie."

Celý komentář vedoucího zahraniční rubriky Hospodářských novin Martina Ehla k současné situaci na Ukrajině si přečtěte ZDE.

Podle ukrajinského ministerstva vnitra dnes zemřel jeden policista a 28 utrpělo střelná poranění, informuje agentura AP.

Podle opozice policie uzavírá čerpací stanice v Kyjevě. Chce tak prý omezit pohyb obyvatel a dostat násilí pod kontrolu.

Gas stations ordered closed. Result is a giant line #euromaidan pic.twitter.com/7CcNsNkg5B

— bruce springnote (@BSpringnote) February 20, 2014

Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že v Kyjevě dnes dosud zemřelo 35 lidí. Zraněno bylo 505 osob, 292 je nyní hospitalizováno.

Podle agentury Interfax-Ukrajina kyjevský starosta Volodymyr Makejenko nařídil obnovit provoz metra, který byl přerušen v úterý. Ministerstvo vnitra a radnice ale doporučují, aby obyvatelé z bezpečnostních důvodů do centra města necestovali. 

Makejenko zároveň oznámil, že opouští vládní Stranu regionů. "Žádná moc nestojí za lidské oběti," vzkázal prezidentu Viktoru Janukovyčovi.

"Není pochyb, a dnešní události to znovu potvrzují, že jde o otevřený pokus o státní převrat a násilné uchopení moci. Ozbrojenci stále ve větší míře používají střelné zbraně," řekl mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. Sankce EU podle něj jen prohloubí nynější konfrontaci, za niž jsou podle Lukaševiče odpovědni radikálové a extremisté podporovaní opozičními vůdci.

K situaci na Ukrajině se v prohlášení vyslovil i ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov, který je dnes na návštěvě v Iráku. Vyzval ukrajinskou opozici i její západní spojence, aby se distancovali od jednání kyjevských radikálů a "svá slova potvrdili činy", napsala agentura ITAR-TASS.

Politiku západních států v ukrajinské krizi označil Lavrov za vydírání. Sankce, které ve středu vyhlásily Spojené státy, podle ruského ministra jen podpoří kyjevské ozbrojence.

Česká republika podpoří na dnešním jednání ministrů zahraničí Evropské unie společný a důrazný postup společenství vůči Ukrajině. Po dnešním setkání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Podle Barrosa je nutné zastavit násilí a krveprolití a zahájit politický dialog.

"I českou vládu znepokojuje vývoj na Ukrajině, především růst násilí v posledních dnech," řekl Sobotka. Uvítal proto, že se dnes v Bruselu sejdou ministři zahraničí EU.

"ČR je připravena na tomto jednání podpořit společný, jednotný a důrazný postup EU vůči ukrajinské vládě," dodal český premiér.

PM #Sobotka and I also exchanged views on #Ukraine. The immediate and urgent priority is to avoid further bloodshed and save human lives.

— José Manuel Barroso (@BarrosoEU) February 20, 2014

Vůdce ukrajinské opoziční strany UDAR Vitalij Kličko dnes vyzval poslance parlamentu ke svolání mimořádné schůze, která by měla nalézt východisko z nynější kritické situace.

Jednání v parlamentní budově, která se fakticky ocitla uprostřed pouliční bitevní zóny, by podle Klička mělo začít ve 14.00 SEČ. Opozice zastupitelům vládní Strany regionů zaručila bezpečí.

Podle Klička je nezbytnou podmínkou urovnání situace "restart vládní moci". Jeho základem by měly být mimořádné prezidentské volby, které by měl vypsat prezident Viktor Janukovyč. Podle průzkumů voličských preferencí je Kličko horkým kandidátem na vítězství.

"Janukovyč by měl přistoupit na mimořádné prezidentské volby. Dnes je to jediný způsob, jak zastavit násilí," uvedl šéf hnutí UDAR v prohlášení, o němž informovala agentura Unian. 

Kličko zároveň ukrajinské obyvatelstvo vyzval k vytváření oddílů domobrany. "Spojujte se v zájmu ochrany svých životů a majetku. Spolu se sousedy a přáteli nedopusťte další zvůli na ulicích," uvedl Kličko.

Video s jeho prohlášením:

“Ve Lvově se realizuje cizí scénář namířený na destabilizaci situace," upozornil starosta města, které ve středu spolu s okolními okresy vyhlásilo "politickou autonomii" a vzepřelo se centrální vládě v Kyjevě. 

V noci podle starosty Andrije Sadového policie likvidovala útok na lvovskou televizní věž, pokus o ovládnutí administrativní budovy na jihu města a rovněž útok na ruský konzulát.

Kdo je za tyto akce odpovědný, starosta neuvedl. Neznámí útočníci podle něj v nočních hodinách napadli i oční kliniku městské nemocnice, kde se ze svých zranění zotavují opoziční aktivisté. Útočníci poškodili zdroj elektřiny, další škody odvrátila ochranka. Pořádek ve městě střeží dobrovolné oddíly, veteráni afghánské války, členové lvovských sportovních klubů a duchovní.

"Poslední varování" adresoval Sadovyj lvovským obchodníkům, zejména prodejcům alkoholu. Pokud budou porušovat vyhlášený zákaz prodeje lihovin po 22. hodině, a navíc prodávat alkohol nezletilým, vyhlásí prý starosta ve městě totální prohibici.

Jacek Protasiewicz, europoslanec zodpovědný za vztahy s Ukrajinou, britské televizní stanici BBC řekl, že ukrajinská vláda "začíná panikařit a je opravdu vystrašená". Podle Protasiewicze by mohla být připravená ke kompromisům. 

Podle informací opozice skupina protivládních aktivistů v blízkosti města Dněpropetrovsk leží na kolejích a blokuje tak průjezd vlakům s vojáky a armádním vybavením. 

Неймовірно! У Дніпропетровську зупинили потяг з бійцями та титушками. Вагони відчепили від локомотива!!! pic.twitter.com/7THmEwvF62

— Batkivshchyna (@Batkivshchyna) February 20, 2014

S ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem telefonovala německá kancléřka Angela Merkelová. Podle agentury Reuters Janukovyče vybízela k přijetí nabídky EU, Německa a dalších partnerů k zajištění jednání mezi vládou a opozicí.

"Hra s časem jen konflikt vyhrotí a je riskantní," měla říct Merkelová Janukovyčovi podle agentury Reuters.

S Janukovyčem a opozicí dnes v Kyjevě jednají ministři zahraničí Polska, Německa a Francie.

Radní Zakarpatské oblasti podle agentury Unian schválili prohlášení, ve kterém region deklarují jako svobodný a nezávislý na Janukovyčově vládě.

Takto aktuálně vypadá kyjevský Majdan, tweetuje reportér BBC Duncan Crawford.

Podle ukrajinského ministra vnitra Vitalije Zacharčenka byly policii vydány zbraně s ostrými náboji, budou se používat v souladu s právními předpisy, píše agentura Reuters.

Množí se zprávy o úmrtí jednadvacetiletá ošetřovatelky, která pomáhala zdravotníkům na Majdanu. "Umírám" - takový je poslední příspěvek na profilu dobrovolnice Olesie na sociální síti v Vkontakte.

Předpovídat vývoj na Ukrajině je krajně nevděčné. Už proto, že ani nynější protesty nikdo nedokázal předpovědět. Podle expertů totiž rozčarování z výsledků tzv. oranžové revoluce mělo být takové, že nikdo neměl demonstrovat ještě pár let.

Po třech měsících protestů tedy musíme být s prognózami velmi opatrní. Přesto si Hospodářské noviny a IHNED.cz dovolují předložit čtyři nejpravděpodobnější scénáře budoucího vývoje.

Jaké jsou varianty vývoje na Ukrajině popisuje reportér zahraniční rubriky Ondřej Soukup ZDE.

"Nedoporučujeme českým občanům cestovat na Ukrajinu s ohledem na to, že bezpečnostní situace se stále zhoršuje," řekla pro IHNED.cz mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová. Přednostně varuje především před městy jako je Kyjev nebo Lvov a většími městy na západě země.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se v tuto chvíli účastní mimořádného zasedání Rady ministrů EU. Ta vyhodnotí informace od zahraničních ministrů Polska, Francie a Německa, kteří v Kyjevě jednali s prezidentem Janukovyčem.

"Jsme ve spojení se zastupitelským úřadem v Kyjevě a situaci nadále sledujeme," dodala Grohová.

Снайпэры #Євромайдан pic.twitter.com/qJQcrf0iK6

— Радыё Свабода (@svaboda) February 20, 2014

Ukrajinská iniciativa v ČR (UICR) vyhlásila veřejnou sbírku na pomoc lidem postiženým v souvislosti s protesty na Ukrajině. Od středy se na účtu sešlo 60.000 korun. Připojila se tak k Charitě ČR.

Ukrajinci žijící v Česku v minulých týdnech posílali do Kyjeva materiální pomoc, pořádali sbírky teplého ošacení. Nyní jsou podle jejich zástupců potřeba hlavně léky a zdravotnický materiál. Lékaři, kteří pomáhají zraněným demonstrantům, potřebují anestetika, obvazy a pomůcky pro chirurgické zákroky.

Lidé mohou demonstrantům do pražské Opletalovy ulice do Ukrajinsko evropské perspektivy přinést hygienické potřeby, roušky, termosky či konzervy.

Ve středu pražský magistrát povolil UICR vyhlášení veřejné sbírky s názvem "SOS - Pomozte lidem na Euromaidanu přežít a podpořte je v jejich odhodlání". Číslo konta je 2000537915/2010. Sbírka je určena na přímou pomoc, nákup léků, zdravotnických potřeb a zdravotní péči postiženým.

Peníze by mohly jít i na právní pomoc demonstrantům a na podporu ukrajinských nevládních neziskových organizací. "Bude záležet na částce, kterou se nám podaří vybrat," poznamenal Rajčinec.

Veřejnou sbírku na pomoc obětem nepokojů vyhlásila také Charita ČR, která zároveň uvolnila 100.000 korun ze svého krizového fondu. Dalších 100.000 korun na pomoc Ukrajině uvolnila Arcidiecézní charita Olomouc. Finanční dary lze posílat na sbírkový účet 55660022/0800 u České spořitelny, variabilní symbol 104.

Největší polská pojišťovna PZU dnes kvůli bojům v centru Kyjeva uzavřela své dvě pobočky v této ukrajinské metropoli. Následovala tím polskou bankovní jedničku PKO, která k uzavření svých poboček v centru města přistoupila již ve středu.

PKO uzavřela své pobočky i ve Lvově. "Jejich opětovné otevření bude záviset na situaci v zemi," uvedla banka, kterou citovala agentura PAP. Kancelář v Kyjevě uzavřela i polská makléřská firma X-Trade Brokers.

Sergej Markov, bývalý poslanec ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina řekl BBC, žezprávy o policejních ostřelovačích střílejících na protestující jsou "stoprocentně lživé".

Ukrajinci jsou podle něj svědkem státního převratu a prezident Janukovyč neměl jinou volbu než použít sílu. "Buď demokraticky zvolený prezident Viktor Janukovyč využije silové prostředky, aby zastavil státní převrat, nebo ustoupí a převrat zvítězí," dodal Markov.

Ministři Polska, Německa a Francie vypadali podle přítomných novinářů po schůzce s ukrajinským prezidentem sklíčeně. 

"Neřekli novinářům ani slovo. Je to špatné znamení," tvrdí ukrajinský žurnalista Pavel Šeremet.

Ruský prezident Vladimir Putin posílá do Kyjeva svého člověka. Požádal o to prezident Janukovyč. "Zavolal a navrhl, aby vyslal svého zástupce," řekl pro AFP mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Tím mužem má být ombudsman Vladimir Lukin, který se podle Rusů stane prostředníkem rozhovorů mezi ukrajinským prezidentem a opozicí.

На Грушэўскага будуюць сьцяну з цэглы #євромайдан pic.twitter.com/Cqa0MrLzp9

— Радыё Свабода (@svaboda) February 20, 2014

Státy Evropské unie, které sousedí s Ukrajinou, se vzhledem k eskalaci násilí v postsovětské republice chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko už oznámily, že jsou připravené v případě nutnosti utečence ze sousední země přijmout.

Rumunský prezident Traian Basescu podle agentury APA prohlásil, že jeho země může v první fázi přijmout zhruba 3500 osob a následně je schopná poskytnout přístřeší i pro další. Polský premiér Donald Tusk ujistil, že Polsko je přichystáno ujmout se většího počtu zraněných z Ukrajiny a případně i uprchlíků.

Budapešť pozorně sleduje především situaci maďarské menšiny na Ukrajině a v případě uprchlické vlny odtamtud je připravena dát k dispozici svá zdravotnická a uprchlická zařízení, uvedl mluvčí maďarské vlády András Giró-Szász.

Také Bratislava situaci u východních sousedů pozorně sleduje a je v případě dalšího zdramatizování vývoje připravena reagovat, oznámila dnes slovenská vláda. V současnosti nicméně neregistruje žádný nárůst počtu utečenců nebo žádostí o víza z Ukrajiny.

Demonstranty na Ukrajině přišlo dnes odpoledne podpořit šest desítek jejich krajanů na Hradčanské náměstí před Pražský hrad. Spojovala je výzva k odstoupení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Podle jednoho z řečníků by se zločiny Janukovyčova režimu měl zabývat haagský tribunál pro válečné zločiny.

Demonstranti nesli především ukrajinské vlajky, ale i vlajky ČR a EU. Shromáždění vévodil transparent s nápisem "Kolik ještě musí zemřít?". Na malých transparentech vyzývali Ukrajinci k zastavení Janukovyče a označovali ho za fašistu.

Polský ministr zahraničí Sikorski se hlásí z ambasády EU v Kyjevě, kde započal spolu s německým a francouzským kolegou jednání s ukrajinskou opozicí. Pozastavuje se i nad fámami o vysokém počtu obětí.

@EU Embassy in Kiev, about to start a meeting with the opposition so as to test proposed agreement. Rumours of shocking nos of casualties.

— Radosław Sikorski (@sikorskiradek) February 20, 2014

Na situaci v Kyjevě oficiálně reaguje i Bílý dům. Vyzývá ukrajinského prezidenta, aby okamžitě stáhl své bezpečnostní složky z centra Kyjeva a vyřešil krizi politickou cestou.

Kromě toho americká administrativa oznámila, že bude spolupracovat s evropskými spojenci, aby dohnala k odpovědnosti ty, kdo mohou za násilí na Ukrajině.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že od úterý 18. února se oběťmi nepokojů stalo 64 lidí. Kyjevská radnice se mezitím dopočítala 67 těl zabitých, z toho 39 prý zahynulo dnes.

Koordinátor zdravotnických služeb protestujících Oleh Musij ale agentuře AP řekl, že jen dnes zemřelo nejméně 70 demonstrantů a dalších 500 utrpělo zranění. Počet mrtvých se podle něj může ještě zvýšit

Ministři zahraničí EU se dohodli na zrychlení ukládání sankcí, mezi něž patří neudělování víz a zmražení účtů těch, kteří jsou zodpovědní za násilí na Ukrajině. Potvrdila to pro BBC po společném jednání italská ministryně Emma Bonino.

"Rozhodli jsme se jednat velmi rychle. V následujících hodinách začneme omezovat víza a zmrazíme účty," řekla Bonino.

Statistiky přináší i ukrajinské ministerstvo vnitra. Od úterý zemřelo 13 policistů, přes 550 potřebovalo ošetření a 410 skončilo v nemocnici.

Podle neoficiálních zpráv někteří z nejvyšších ukrajinských představitelů se svými rodinami opustili Kyjev.

"V průběhu pěti minut odletěla tři letadla. Velmi pravděpodobně měli na palubách hodně peněz. Kufry totiž na letiště přivezly opancéřované dodávky na převoz peněz," popsala Hanna Babynetsová z nezávislé televizní stanice Hromadske, co se dělo v poslední hodině na letišti Zhuliany.

Kvůli neplánované akci museli pracovníci letiště odložit i některé pravidelné lety.

Neprotestuje se pouze v Kyjevě. I v dalších velkých městech, zejména západně od hlavního města, jsou lidé svědky násilí a bojů. 

Ve Lvově, druhém největším centru demonstrantů, vypálili policejní stanici a sklad zbraní. Navíc je přerušeno spojení s hlavním městem.

Regionální rada v Ivano-Frankivsku podle ukrajinské agentury UNIAN odhlasovala nedůvěru hlavě státu Janukovyčovi a prohlásila jej za nelegitimního vládce Ukrajiny.

V Užhorodu ležícím těsně za hranicemi se Slovenskem odmítli poslušnost těžkooděnci, kteří se měli přesunout do hlavního města.

V centru Volyňského regionu Lucku se protestující zmocnili guvernéra Baškalenka, kterého na podiu polévali vodou, aby "okusil, jaké je být mučen policisty".

Podle polského premiéra Donalda Tuska projevil ukrajinský prezident Janukovyč ochotu přistoupit k předčasným prezidentským i parlamentním volbám ještě v tomto roce. Informuje o tom agentura Reuters.

V baště protivládních demonstrací na západě země Lvově je klid a vše funguje běžným způsobem. V okolí
obsazených a poničených administrativních budov se podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky po celý den uklízelo.

"Podle názorů některých místních bylo ničení zbytečnou provokací, která ničemu nepomůže. Odsuzují jednání, při
kterém dochází k poškození budov a majetku," uvedl pro IHNED.cz přímo ze Lvova Lebduška.

Na ulicích se podle něj objevilo velké množství letáků odsuzujících vandalismus a vyzývajících ke klidu. Všude je prý také vidět velké množství národních i unijních symbolů.

Podle jeho informací dochází ve městě ještě stále k nějakým incidentů. Nicméně ty se odehrávají mimo centrum města, na jehož chod to nemá vliv.

"Větší srocení lidí je jen v okolí pomníku Tarase Ševčenka, kde je oficiální lvovský "euromajdan", ovšem tam se spíše sleduje dění v Kyjevě," dodal Lebduška.

Opoziční předák Vitalij Kličko řekl po jednání s ministry zahraničí Polska, Francie a Německa, že se nedomluvili na žádné oficiální dohodě.

"Jakýkoliv pokrok v jednání záleží na prezidentu Janukovyčovi," řekl Kličko s tím, že rozhovory budou ještě pokračovat.

"Ozbrojení protestující prohledávají pokoje v našem hotelu. Hledají ostřelovače," píše zpravodaj BBC na Twitteru.

Armed protestors (pistols, crowbars and baseball bats) are searching rooms in our hotel, looking for snipers

— Steve Rosenberg (@BBCSteveR) February 20, 2014

Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl se obává, že násilí na Ukrajině by mohlo dále eskalovat. Jako krajní řešení si dovede představit i rozdělení Ukrajiny. Uvedl to v interview pro zpravodajský kanál ČT24.

„Já se domnívám, že rozdělení Ukrajiny je menší zlo ve srovnání s občanskou válkou. Takže pokud by mělo docházet k další eskalaci napětí a jako alternativa by se nabízelo rozdělení Ukrajiny, myslím si, že to je řešení, které by bylo přijatelné. Ale určitě to nejzazší, po němž jediným horším je občanská válka,“ řekl Kratochvíl.

"Po jednání s opozicí jsme na cestě zpět za prezidentem. Došlo k pokroku, ale v požadavcích obou stran zůstávají velké rozdíly," píše Sikorski.

Na situaci na Ukrajině zákonitě musí reagovat i její ruský soused. O tom, jakou roli hrají ukrajinské nepokoje pro zahraniční politiku Vladimira Putina a naopak a jak to souvisí se zimní olympiádou, napsal blog politický geograf Michael Romancov.

I český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek potvrdil novinářům, že EU uvalí sankce pro činitele zodpovědné za násilnosti na Ukrajině.

Jména osob nyní nejsou veřejná, na seznamu i přesné podobě sankcí se podle ministra stále pracuje a vše má být hotovo v nejbližších hodinách.

"Vývoj a to, koho postihnou, bude záležet také na tom, jak se vyvinou jednání, která jsou nyní vedena," podotkl český ministr. Pokud by se měly sankce týkat také představitelů opozice odpovědných za násilí z této strany, nesmí o zařazení rozhodovat například ukrajinské bezpečnostní orgány; proces chce mít pod kontrolou sama EU.

Vývojem jednání a situací v bouřící zemi může být ovlivněn například rozsah seznamu, který zřejmě podle nejmenovaných diplomatů bude čítat několik desítek osob, včetně lidí z vlády.

"Jednání probíhalo v zásadní spojitosti s tím, že zároveň reprezentanti našeho grémia ministrů jednají na Ukrajině," poznamenal Zaorálek.

Janukovyč i podle něj třem emisarům z EU nastínil možnost dalšího postupu, o kterém se nyní jedná se zástupci opozice a hledají se průsečíky postojů, které by se mohly stát základem politického řešení krize.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes telefonicky hovořila s americkým a ruským prezidentem Barackem Obamou a Vladimirem Putinem o situaci na Ukrajině.

"Kancléřka a prezidenti se shodli na nutnosti co nejdříve najít politické východisko z krize na Ukrajině a ukončit krveprolití," uvedla agentura AFP s odvoláním na komuniké německé vlády.

Kancléřka také informovala oba prezidenty o misi šéfů německé, francouzské a polské diplomacie, kteří se snaží v Kyjevě domluvit mezi znesvářenými stranami "cestovní mapu" vedoucí k rozuzlení krize.

Putin také telefonicky hovořil s britským premiérem Davidem Cameronem. "Prezident zdůraznil, jak je nesmírně důležité ihned ukončit krveprolití, podniknout neprodlené kroky ke stabilizaci situace a potlačit útoky extremistů a teroristů," citovala agentura Reuters z oznámení Kremlu.

Poslanci, kteří se zúčastnili zasedání parlamentu, oficiálně odsoudili násilí a zakázali používání zbraní proti demonstrantům. Stáhli také bezpečnostní jednotky a znovu umožnili fungování veřejné dopravy. Informuje o tom BBC podle živého vysílání ukrajinské ICTV.

Většina z přítomných 239 (z 450) zákonodárců patří k některé z opozičních stran. Mezi těmi, kteří hlasovali pro zastavení násilí, bylo také 34 poslanců Janukovyčovy Strany regionů. Poté, co schválili zákonodárci opatření, rozezněla se sálem ukrajinská hymna, kterou všichni společně zazpívali.

Aby bylo rozhodnutí parlamentu pravomocné, musí jej schválit jeho předseda Vladimir Rybak. Avšak podle dřívějších spekulací byl právě on mezi několika činiteli, kteří soukromými letadly opustili zemi.

Z hlavního kyjevského náměstí vysílá nonstop několik streamů. 

Předák ukrajinské opozice Vitalij Kličko v parlamentu vyzval úřady, aby stáhly své jednotky z centra Kyjeva jako první krok k pokojnému rozuzlení politické krize. Poslanci, mezi kterými chyběla většina vládních zástupců, následně podle agentury DPA schválili konec "protiteroristických operací", které v souvislosti s vyhrocením situace v úterý pro celou zemi vyhlásila ukrajinská tajná služba SBU.

"Náš hlavní úkol je ukončit krveprolití. První, co je třeba udělat, je stáhnout vojska, aby bratr nešel proti bratru," řekl podle agentury ITAR-TASS Kličko.

V centru Kyjeva vládne křehký mír, v noci na pátek nebyly hlášeny žádné násilnosti. Na náměstí Nezávislosti nejsou vidět žádní policisté, uvedla ráno agentura AP.

Celou noc pokračovala vyjednávání prezidenta Viktora Janukovyče s opozičními předáky a zahraničními představiteli. Podle místopředsedkyně proruské Strany regionů Anny Germanové, která vyjadřuje podporu prezidentovi, dělá Janukovyč ústupky s cílem obnovit mír. Ráno se rozhovory přerušily a budou pokračovat v polovině dne.

Spojené státy jsou připravené zavést sankce pro ukrajinské představitele odpovědné za násilí proti protestujícím civilistům v Kyjevě. Řekl to americký viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem.

"Vyzval prezidenta Janukovyče, aby okamžitě stáhl všechny bezpečnostní síly - policii, odstřelovače, vojáky, polovojenské jednotky a zvláštní síly. Viceprezident řekl jasně, že USA jsou připravené sankcionovat ty představitele, kteří odpovídají za násilí," uvedl podle Reuters Bílý dům.