Novináři chystají zveřejnění desítek tajných informací. Europoslanci sledování lidí zkritizovali

Novináři britského listu Guardian budou pokračovat ve zveřejňování další činnosti amerických tajných služeb. Informace, které listu dodal bývalý technik CIA Edward Snowden, prý vydají na desítky materiálů, uvedla agentura AP.

Britský deník spolu s americkým listem The Washington Post minulý týden informoval o tajném protiteroristickém programu PRISM, v jehož rámci americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových firem získávají údaje o internetové komunikaci.

Americké ministerstvo spravedlnosti v pondělí zahájilo vyšetřování úniku informací, k němuž se přiznal devětadvacetiletý Snowden. V současnosti je v Hongkongu a rozmýšlí, jaké země požádat o politický azyl.

Reportér Glenn Greenwald, který materiály v deníku Guardian zveřejnil, v úterý agentuře AP řekl, že v dalších několika týdnech a měsících přijde na řadu "mnoho významných odhalení, která dosud nebyla zveřejněna".

Dokumenty, které Snowden poskytl, podle Greenwalda vytvářejí základ pro desítky dalších příběhů, které chtějí novináři zprostředkovat veřejnosti.

Novináře kontaktoval Snowden prostřednictvím e-mailu, načež zvolil bezpečnější formu kódovaného spojení. Informace nejprve nabídl americkému listu The Washington Post, který však přinesl pouze úvodní zprávu o programu PRISM, načež se Snowdenem přestal komunikovat.

Reportér Barton Gellman tvrdí, že jeho zdroj požadoval, aby do tří dnů list zveřejnil kompletní záznam údajů, které Snowden získal o elektronické aktivitě internetových firem ze Silicon Valley. Žádné podobné záruky však podle Gellmana The Washington Post neposkytuje. List se proto zřekl práva na další informace a souhlasil pouze s uveřejněním krátkého výtahu ze Snowdenových dat.

Zásah do soukromí

Greenwalda ovšem následně informace zaujaly natolik, že od technika pracujícího před časem pro CIA a NSA získal řadu dalších údajů. Greenwald je podle AP znám svým kritickým postojem k zásahům tajných služeb do soukromí lidí. Po přijetí amerického protiteroristického zákona Patriot Act motivovaného útoky z 11. září 2001 napsal v roce 2006 knihu odsuzující "sledovací" politiku tehdejšího prezidenta George Bushe mladšího.

Oba listy se nyní za zveřejnění tajných informací dočkaly kritiky ze strany šéfa amerických tajných služeb Jamese Clappera, který prohlásil, že tento krok způsobil "velké a vážné škody".

Guardian však podle Greenwalda nepublikuje nekriticky všechny Snowdenovy informace. Na veřejnost prý nepouští údaje, které by mohly cizím zemím pomoci ve vylepšení jejich zpravodajských praktik či by mohly ohrozit životy tajných agentů.

Kritika z EU

Sledování milionů lidí a jejich soukromých dat na internetu kritizovali při úterním jednání také poslanci Evropského parlamentu. Téma PRISM bylo na seznam bodů k jednání doplněno na poslední chvíli s argumentem, že by se to mohlo týkat i občanů EU.

Podle europoslanců je chování amerických úřadů nepřijatelné. "Musíme se proti tomu postavit, hromadné sledování prostě není přípustné," prohlásil německý poslanec za Zelené Jan Philipp Albrecht.

Souhlasil s ním i eurokomisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonio Borg, podle něhož by mohl skandál urychlit přijetí nové směrnice o ochraně osobních dat na internetu připravený eurokomisařkou Viviane Redingovou. Zatím se o této právní úpravě neúspěšně vyjednává už 18 měsíců.

Porušení práva na ochranu soukromí

Komise bude podle Borga od Spojených států žádat vysvětlení a bude chtít, aby se americké úřady zavázaly dodržovat evropská pravidla. Podle něj totiž program tajného sledování porušuje "základní práva na ochranu soukromí".

Řada vlád amerických spojenců musí kvůli aféře vysvětlovat svým občanům, do jaké míry se mohla jejich internetová komunikace či fotografie stát předmětem zájmu zmíněného programu. Zatímco australská vláda odmítla svůj podíl na něm komentovat, novozélandský premiér John Key prohlásil, že jeho země nevyužívá práci zahraničních zpravodajských služeb k monitorování obyvatel země.

USA, Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland vytvořily zpravodajskou alianci nazvanou Pět očí, na jejímž základě sdílejí některé informace tajných služeb. "Můžu absolutně ujistit, že nežádáme cizí tajné služby, aby jednaly způsobem, který obchází zákon," řekl Key.

Naopak britský ministr zahraničí William Hague vládní tajnou službu GCHQ a její spolupráci s americkou zpravodajskou službou obhajoval. Podotkl ale také, že všechny informace získává v souladu se zákonem.