Británie a USA si předávají informace mimořádného rozsahu. Jsou ale prý legální a nezbytné

Vzrušená debata o sledování internetové komunikace v USA se o víkendu přenesla také do Británie. Ministr zahraničí William Hague v rozhovoru pro televizi BBC připustil, že britská vládní zpravodajská služba GCHQ se věnuje obdobné činnosti, která je ale "zcela legální".

Odmítl komentovat informace o tom, že britské tajné služby mají přístup k tajnému americkému programu PRISM, který internetovou komunikaci sleduje a vyhodnocuje.

Britský list Guardian v pátek uvedl, že do té doby neznámý, přísně tajný protiteroristický program PRISM neslouží jen Spojeným státům. V jeho rámci prý získává data také britská vláda, a má tak přístup k elektronické poště, fotografiím a dalším dokumentům zachyceným přímo na serverech devíti velkých internetových společností.

V prvním oficiálním vládním komentáři Hague v neděli pro BBC řekl, že USA a Británie si předávají zpravodajské poznatky, ale činnost britské tajné služby GCHQ podléhá "velmi přísným zákonným pravidlům".

Podle Haguea jsou "blouznivé" představy o tom, že "lidé z GCHQ jsou rozesazeni po světě a hledají, jak prostřednictvím cizího úřadu v cizí zemi obejít zákony Spojeného království". V pondělí prý Hague o tomto problému promluví v parlamentu.

Mezi Spojenými státy a Velkou Británií podle Haguea probíhá "sdílení zpravodajských informací mimořádného rozsahu". Zacházení s poznatky získanými touto cestou ale podléhá britským zákonům. Veškeré zpravodajské informace jsou "legální, nezbytné, úměrné a cílené", řekl ministr a dodal, že on sám schvaluje aktivity GCHQ "po většinu dnů v týdnu".

Britští občané se podle ministra nemají čeho obávat. "Pokud jste zákonů dbalým občanem, nikdy se nedozvíte, co všechno zpravodajské služby dělají, aby vám nikdo neukradl identitu nebo aby vás nevyhodil do povětří".

Jak unikly informace o PRISM?

Únikem tajných informací, které koncem týdne zveřejnil list Guardian a Washington Post, se už zabývá i americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA). Oficiálně požádala o vyšetření případu, píše agentura Reuters.

"Bylo podáno trestní oznámení," uvedl Shawn Turner, mluvčí úřadu ředitele amerických výzvědných služeb.

Ředitel amerických výzvědných služeb James Clapper čerstvě vyzrazený protiteroristický program v sobotu obhajoval. Řekl, že tento program je legální, byl schválen Kongresem, spadá pod přísný soudní dozor a není zaměřen na americké občany. Clapper zároveň ostře kritizoval "lehkomyslné odhalení" projektu PRISM.

S vědomím Googlu i Facebooku

"Minulý týden jsme byli svědky lehkomyslného odhalení tajných opatření, jejichž cílem je zajistit bezpečnost Američanů," uvedl Clapper v prohlášení. Nedávné novinářské články vyvolaly o celém projektu "mylný dojem", dodal.

Vláda podle něj může někoho sledovat, pouze "pokud má rozvědka ke sběru dat náležitý důvod". Tím může být podezření z terorismu, šíření zbraní nebo kybernetická hrozba. Navíc se musí jednat o zahraniční cíl, o němž je známo, že se nachází mimo území USA.

Rozvědka si nesmí záměrně vzít za cíl žádného amerického občana ani žádnou osobu, o níž se ví, že je na území Spojených států. Podle Clappera program probíhá s vědomím poskytovatelů internetových služeb, mezi nimiž je Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, PalTalk, AOL, Skype, YouTube a Apple. Ty ovšem tvrdí, že dobrovolně žádná data uživatelů neposkytují.