Barbarské, ale oprávněné, popsal své útoky Breivik. Trvá ale na svém osvobození

Za barbarské, ale oprávněné označil své loňské útoky v Oslu a v jeho okolí, které si vyžádaly 77 životů, atentátník Anders Behring Breivik při páteční závěrečné řeči před soudem v Oslu. Sám sebe považuje za duševně zdravého a tedy i trestně odpovědného.

Je ale přesvědčen, že by měl být osvobozen. Vystoupením třiatřicetiletého Breivika skončil proces dokazování a rozsudek bude podle agentury AP vynesen 24. srpna.

Vše o útocích v Norsku najdete ZDE

Podle Breivika "35 ze 37 vysoce kvalifikovaných lidí, kteří se jím zabývali, nezjistilo žádné duševní poškození", a tudíž je třeba jej prohlásit za duševně zdravého. Breivik se obává, že v opačném případě by byla ohrožena věrohodnost jeho krajně pravicové ideologie.

Stejný požadavek vznesl také atentátníkův obhájce Geir Lippestad, který soud vyzval, aby útočníka osvobodil, nebo ho odsoudil k mírnému trestu vězení. "Pokud bude Breivik prohlášen za chorého, bude tak zbaven odpovědnosti za své činy," vysvětlil obhájce.

Otázka atentátníkovy příčetnosti je důležitá pro další Breivikův osud. Očekává se, že pokud bude Breivik shledán mentálně zdravým, skončí ve vězení. Pokud soudce vyslyší obžalobu, která Breivika považuje za duševně chorého, bude obžalovaný umístěn na psychiatrii.

Breivik, před jehož řečí opustila na protest řada lidí soudní síň, svůj čin obhajoval slovy o tom, že Norsko i Evropa potřebují nové vedení. Vládnoucí sociální demokraté podle něj v Norsku začali multikulturální experiment a odstartovali tak masové přistěhovalců Asiatů a Afričanů do země. "Jednal jsem v zájmu mého národa, mého náboženství a mé země," prohlásil.

Již dříve útočník tvrdil, že patří k řádu templářských rytířů, který chce Norsko bránit před multikulturalismem a islámem. V pátek řekl, že řada jeho "bratrů v norském a evropském hnutí odporu" připravuje nové útoky, při nichž zemře až 40 tisíc lidí.

Poslední den hlavní části soudního procesu zahájil závěrečnou řečí obhajoby Lippestad, který na soud apeloval, aby Breivika osvobodil, protože prý jednal v "sebeobraně".

Pokud by měla být jeho vina uznána, měl by mu být uložen co nejmírnější trest vězení, uvedl dále Lippestad, který události loňského 22. července mimo jiné označila za "peklo". Agentura AP v souvislosti s žádostí o osvobození uvedla, že to bylo prohlášení, které nemá reálnou šanci na úspěch.

Breivik ví, že zabíjení je špatné

Podle Lippestada jeho klient přiznává, že spáchal bombový útok v Oslu a následnou střelbu na nedalekém ostrově Utöya tak, jak bylo u soudu během procesu řečeno. Fakt, že "malé a bezpečné Norsko bylo zasaženo takovýmto teroristickým útokem, je takřka nemožné pochopit", uvedl obhájce.

To podle něj může vysvětlit skutečnost, že psychiatři dospěli k rozdílným závěrům o Breivikově mentální stavu.

Obhájce dále řekl, že Breivik si uvědomuje, že "zabíjet je špatné", ale že si zabíjení sám vybral. "To je to, co dělají teroristé," řekl Lippestad, který se snažil soud přesvědčit, že obžalovaný si dopady svého řádění plně uvědomoval. Také dodal, že pro pochopení Breivikova postupu je nutné pochopit krajně pravicovou ideologii.

Zcela opačný názor ve čtvrtek představila obžaloba, která odmítla slova o Breivikově politické motivaci a prohlášení o řádu templářských rytířů označila za "výplody fantazie". Ve skutečnosti prý atentátníka k činu hnaly násilnické a vražedné fantazie.