Zemřel norský král Harald. Nejstaršímu monarchovi v Evropě bylo 89 let, na trůn nastupuje jeho syn Haakon

Záběry norských televizí ukazují stovky lidí, kteří na náměstí před královským palácem pokládají květiny ve vzpomínce na oblíbeného monarchu. „Král byl neuvěřitelně milý člověk. Bylo vidět, že byl tak upřímný,“ řekla norskému listu VG jedna z účastnic piety. Podle médií lze podobné spontánní akce od rána spatřit po celé zemi. Před královským palácem a v centrech dalších měst se začali shromažďovat lidé už od čtvrtka po oznámení královského paláce o vážném stavu Haralda.

Ve všech radnicích a katedrálách po celé zemi jsou nyní k dispozici kondolenční knihy. Knihy jsou také na všech norských ambasádách v zahraničí. Veřejnoprávní stanice NRK uvádí, že královský palác zřídí na svých webových stránkách také digitální kondolenční knihu, do které se bude moci každý zapsat. Na stránkách listu VG je už teď možné zapálit virtuální svíčku za zesnulého krále. Zatím tak učinilo přes 15 tisíc lidí.

Lítost nad úmrtím norského krále vyjádřili panovníci Británie, Španělska, Švédska, Dánska, Nizozemska či Belgie.

Podle britského krále Karla III. provedl Harald svou zemi obdobím velkých změn s vlídností a pokorou. „Ve chvíli, kdy Norsko truchlí nad ztrátou tak významné osobnosti, celá moje rodina se připojuje ke vzpomínce na tolik milovaného příbuzného a přítele, jehož laskavost, soucit a hluboký smysl pro povinnost k nám doléhaly přes moře a napříč desetiletími,“ uvedl v prohlášení Karel III., který společně se svou chotí Camillou vyjádřil soustrast norské královně Sonje. Na smrt norského krále také reagovala španělská královská rodina v čele s králem Felipem VI. Podle něj byl Harald příkladem zodpovědnosti, důstojnosti, prostoty a neúnavné oddanosti službě Norsku a jeho lidu.

Švédský král označil Haralda za svého dobrého přítele, nad kterým truchlí také řada Švédů, a popřál svému kmotřenci Haakonovi hodně štěstí v roli panovníka. Také král další skandinávské země Dánska Frederik X. v prohlášení vzdal Haraldovi hold. Podle něj byl Harald pro Nory sjednocující postavou a v jeho přítomnosti se díky jeho vřelé povaze mohl každý cítit příjemně.

Nizozemský král Willem-Alexander s královnou Máximou uvedli, že s Haraldem je zvláštní přátelství, které si navždy ponesou v srdcích. Zármutek vyjádřili i belgický král Philippe a královna Mathilde, kteří v prohlášení vyzdvihli Haraldův smysl pro humor, lidskost a přirozenost, které z něj učinily jedinečnou osobnost.

Rybář i olympionik

Harald V. se narodil 21. února 1937 v královské rezidenci Skaugum nedaleko Osla korunnímu princi a pozdějšímu králi Olavovi V. a korunní princezně Martě Švédské. Byl teprve třetím norským králem moderní historie - a navíc prvním panovníkem od roku 1370, který se v zemi narodil. Studoval školu pro jízdní důstojníky v Oslu a vojenskou akademii, kterou před ním navštěvoval i jeho otec Olav V. Dobu nacistické okupace prožil s rodiči a dvěma sestrami v USA, po návratu pokračoval ve studiích. Králem se stal po smrti svého otce.

Mnohem lépe než při oficiálních královských povinnostech se Harald V. cítil ve venkovském jachtařském klubu. Volný čas trávil ve fjordech a na venkově mimo Oslo. Hodně cestoval po Norsku, byl vášnivým rybářem a lovcem. Pod barevnými kruhy reprezentoval svoji zemi třikrát v jachtingu, a to na letních olympiádách v Tokiu v roce 1964, v Mexico City o čtyři roky později a ještě v Mnichově v roce 1972. V Tokiu se mu také dostalo cti být jedním z norských vlajkonošů.