Armádní „reality show“. Čínská auta špehovala norské vojáky při cvičení. Co se s daty dělo, nikdo neví

Čínských automobilů i firem na evropské půdě přibývá a s tím přibývají nové problémy včetně špionáže. Právě tu teď řeší norská armáda, respektive jednotka domácí obrany Heimeverns. Auta z půjčovny s čínským vlastníkem natáčela vojáky při jejich denních činnostech a veškeré informace ukládala. Jestli je posílala dál, jasné není, po skončení zářijového cvičení ale byly záznamy údajně smazány. Na problém v minulém týdnu upozornily největší norské noviny Dagens Næringsliv a zprávu následně převzala i další norská média.

Vojáci na to, že je auta natáčela a informace ukládala, prý přišli náhodou během cvičení na letišti v Oslu. Toho se účastnilo na pět tisíc armádních příslušníků. Vozidla, respektive kamery v nich, zaznamenávala veškeré dění uvnitř i zvenku a ukládala je do jejich paměti. Byly to citlivé informace včetně sdělování přístupových kódů u vjezdů do objektů nebo dokonce natáčení tajných objektů či obličejů vojáků. Jestli auta zaznamenávala i konverzace uvnitř, jasné není.

A nebyla to nějaká chyba jednotlivce, který použil špatné auto. Norská armáda už od roku 2024 používá pro výcvikové a operační aktivity auta z půjčovny, konkrétně norské odnože firmy Hertz. Tu provozuje norská pobočka švédské firmy First Rent A Car, jejímž vlastníkem je Volvo, které patří čínské skupině Geely. Kontrakt mezi půjčovnou a armádou má trvat do roku 2028 a jeho maximální hodnota je 350 milionů norských korun, necelých 800 milionů korun českých.

Jeden ze záběrů, který se objevil v médiích, ukazuje vojáky například za volantem automobilu Deepal, patřící čínské značce Changan. Na jeho základech pro změnu vyrábí elektromobily Mazda. Přesné značky dalších používaných aut zahraniční zdroje sice nezmiňují, ani jestli šlo třeba přímo o vozy Volvo, jisté však je, že část z aut využívaných armádou byla čínská.

Jeden z vojáků pro Dagens Næringsliv uvedl, že v otázce bezpečnosti je to „opravdu špatná zpráva“. Vojáci se prý obávají, že by takové narušení bezpečnosti mohlo dát zahraničním mocnostem přístup k citlivým informacím.

Protože ale norská armáda podle všeho postrádala alternativy, automobily z půjčovny používala minimálně do konce cvičení. Online deník Nettavisen cituje vyjádření ministerstva obrany, které nadále pracuje na prověřování bezpečnostních opatření spojených s auty nebo elektronikou, ale konkrétní případ komentovat odmítlo.

Norské bezpečnostní složky přitom už před časem před auty z Číny či provozované čínskými firmami z důvodů zabezpečení varovaly. Už jen proto, že moderní auta jsou obecně vybavena množstvím kamer, senzorů nebo GPS lokátorů, které umí sbírat různé informace.

Shodou okolností na přelomu září a října vydala nizozemská Všeobecná zpravodajská a bezpečnostní služba zprávu, v níž upozorňuje na rizika špionáže spojená s moderními automobily. Konkrétní nebyla, některá zahraniční média si nicméně tuto zprávu přeložila především jako snahu varovat právě před čínskými auty. Pozor si řidiči mají dávat třeba na mikrofony, které mohou nahrávat hovory v autě, dále služba varovala i před kamerami nebo neustálým připojením k internetu.

Své o tom ví i česká armáda. V červnu přišel web Seznam Zprávy s informací, že ministerstvo obrany zakázalo vjezd čínských aut do citlivých vojenských areálů. V březnu zakázala vjezd autům čínské výroby do svých areálů i petrolejářská společnost Orlen Unipetrol.

V Norsku jsou přitom čínská auta víceméně výlučně s elektrickým pohonem prodejně populární. Do desítky neprodávanějších značek od ledna pronikly Xpeng a BYD, na prvním místě je pak Tesla, která Model 3 rovněž vyrábí v Číně. Vysoko je i Volvo, která má zmíněného čínského vlastníka a sdílí techniku s některými čínskými modely.