Nástupce Newtona a Einsteina, astrofyzik Hawking oslaví sedmdesát let

Možná jsou na světě lepší vědci a větší myslitelé, žádný z nich však není takovým fenoménem, jako britský astrofyzik Stephen Hawking.

Vědec, který proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách, bývá někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. V jednadvaceti letech mu lékaři dávali dva roky života, navzdory jejich prognózám však Stephen Hawking oslaví 8. ledna 70. narozeniny.

A zatímco Hawkingovo tělo je kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči, vědcův mozek pracuje na plné obrátky. On sám jednou dokonce prohlásil, že jeho nemoc "byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal. Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem".

Vědec-celebrita

Přestože se ve svém bádání zabývá věcmi mnohdy přesahujícími možnosti chápání běžných smrtelníků, jsou jeho knihy bestsellery a on sám patří mezi popkulturní celebrity.

Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání a naopak si jí užívá. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže a jednou by se chtěl podívat do kosmu.

Slavný fyzik se často, a to i velmi kontroverzně, vyslovuje i k obecným tématům. V roce 2010 prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Hrozbou pro lidstvo je podle přitom podle něj genetické inženýrství.

Loni v květnu v rozhovoru pro britský deník Guardian odmítl posmrtný život: "Na mozek se dívám jako na počítač, který přestane fungovat, když se porouchá některá z jeho součástek. A pro rozbité počítače neexistuje žádné nebe ani posmrtný život. Je to pohádka pro lidi, kteří se bojí temnoty."

Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabývá se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. "Je to jako zeměkoule," prohlásil, "ta je také konečná a přitom na konec nedojdete."

Hawkinga proslavila především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes 10 milionů výtisků a v roce 2014 by se dokonce měla dočkat operního zpracování na scéně newyorské Metropolitní opery. "Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu," prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.

Rodák z Oxfordu

Stephen William Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius - dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích.

Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.

Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače připevněného dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

Počítač mu ale neslouží jen k řeči - s jeho pomocí se může připojit k internetu a dálkový ovladač mu například umožňuje rozsvěcet světla, dívat se na televizi nebo otevřít dveře doma či v kanceláři.

Hawking je podruhé rozvedený. Poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou má tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. V roce 2006 podal žádost o rozvod.