Británie stahuje z Íránu své diplomaty. Bojí se dalších útoků na velvyslanectví

Britská vláda se rozhodla odvolat své diplomatické pracovníky z hlavního íránského města. Důvodem je úterní napadení ambasády v rezidenční čtvrti Teheránu, na kterou kvůli uvalení sankcí zaútočil rozzuřený dav lidí.

Z budovy velvyslanectví strhali státní znaky i vlajky, které zapalovali. Pálili také americké a izraelské vlajky.

Britské ministerstvo zahraničí zatím neupřesnilo, kolik pracovníků a kdy Írán opustí. Potvrdilo ale, že se tak stane. Jaká bude budoucnost vzájmných diplomatických vztahů, také neprozradilo, píše list Guardian. Zatím odcestovalo asi dvacet Britů linkou do Dubaje, další prý budou následovat.

"Premiér a sekretář zahraničních věcí dali jasně najevo, že zajištění bezpečnosti našich zaměstnanců a jejich rodin, je naší bezokladnou prioritou," uvedl mluvčí ministerstva.

Evakuovat pracovníky pomáhají také zastupitelské úřady jiných zemí, například Francie. Na její misi přečkal personál britského velvyslanectví noc po útoku, kdy zaměstnanci zadním vchodem prchali před davem rozbíjejícím okna a ničícím zařízení.

Policisté útočníkům zpočátku nebránili, ačkoli Londýn už v pondělí požádal íránské úřady o zajištění bezpečnosti ambasády. Demonstranti se dostali do objektu a žádali uzavření britské mise.

Protest, do kterého se zapojila i polovojenská skupina íránské revoluční gardy, následoval po nedělním rozhodnutí parlamentu omezit vztahy s Británií na úroveň chargé d´affaires. Íránu se nelíbí, že Británie proti Teheránu vyhlásila minulý týden nové sankce kvůli podezřelému jadernému programu.

Útok odsoudila řada zemí v čele se Spojenými státy, Německem a Francií, přidala se i Rada bezpečnosti OSN. Norsko raději svůj úřad ve středu uzavřelo. Íránské ministerstvo zahraničí označilo počínání demonstrantů za nepřijatelné a slíbilo soudní postih násilníků. Zástupce velitele teheránské policie dnes oznámil zatčení několika desítek lidí.

Konzervativní kruhy spojené s duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím však protest považují za oprávněnou odpověď na "dominantní politiku" Londýna vůči Íránu.