Šéf NATO vybídl Rusko k "svěžímu startu" spolupráce. I v protiraketové obraně

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ve středu vyzval Rusko k společné spolupráci s NATO. Kooperace Ruska s aliancí by pak měla probíhat i v protiraketové obraně v Evropě. Rasmussen však zdůraznil, že by nemělo jít o společný systém, ale o dva oddělené, nicméně spolupracující systémy protiraketové obrany.

Postoj Ruska k alianční nabídce by měl být zřejmý po summitu NATO v Lisabonu, kam byl na 19. a 20. listopadu pozván i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

"Přizvali nás vnést náš vklad (do protiraketové obrany) na rovnoprávných podmínkách," prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle kterého tento přístup aliance zasluhuje ruskou pozornost. "Případná spolupráce s NATO na protiraketové obraně či v jiných oblastech není namířena proti třetí straně a je zaměřena na odražení přeshraničních hrozeb," dodal.

Podle Lavrova není důležitá procedurální stránka spolupráce s NATO, ale výsledky - tedy posílení bezpečnosti obou stran například díky společnému potírání výroby drog v Afghánistánu či pirátství u somálského pobřeží.

Rasmussen vybídl nevést teoretické debaty o členství Ruska v alianci, ale pracovat na reálném strategickém partnerství, které by pomohlo čelit společným hrozbám. "(...) můžeme pozvat jakoukoliv evropskou zemi, včetně Ruska, aby se připojila k alianci. Ale zdá se mi, že bychom na tuto otázku měli hledět realisticky a pragmaticky. Upřímně řečeno, nějakou přihlášku jsem od Ruska ještě neviděl," poznamenal.

"Stát má příležitost zapomenout na přízraky minulosti"

Rusko se tradičně staví proti dalšímu rozšiřování Severoatlantické aliance, které vnímá jako ohrožení své bezpečnosti. Sám Rasmussen nicméně ještě dříve v Moskvě potvrdil, že dveře do aliance zůstávají pro zájemce otevřeny a tento přístup má potvrdit i lisabonský summit. V jeho agendě však konkrétní rozhodnutí o rozšíření nebude.

"Gruzie může od summitu v Lisabonu očekávat, že potvrdíme naše rozhodnutí, které zaznělo v roce 2008 v Bukurešti," řekl politický šéf NATO na adresu Tbilisi. Podmínkou však je, aby Gruzie plnila nezbytné požadavky a kritéria členství.

Rasmussen současně připustil, že Gruzie zůstává jablkem sváru mezi Ruskem a NATO, a to i z hlediska sporů o Abcházii a Jižní Osetii, dva separatistické regiony, které se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie. Kromě Moskvy však jejich nezávislost uznaly jen Venezuela, Nikaragua a tichomořský ministát Nauru, výměnou za ruskou pomoc.

Pokud jde o Ukrajinu, Rasmussen konstatoval, že Kyjev za nového prezidenta Viktora Janukovyče změnil linii, která dříve směřovala ke členství v alianci. "Nikoho nenutíme vstupovat. Každá země si musí sama vybrat příští vztahy s NATO," řekl a dodal, že nedávno mu ukrajinské vedení potvrdilo, že bude plnit dosavadní závazky v rámci spolupráce s NATO.

Lisabonský summit s ruskou účastí se však podle politického šéfa aliance má stát příležitostí otočit stránku a zapomenout na přízraky minulosti.