Izrael a Palestina se v září po 20 měsících vrátí k přímým mírovým rozhovorům

Je to malý, ale významný krok k uvolnění napětí na Blízkém východě. Těmito slovy agentura AP komentovala plán na přímé mírové rozhovory. Izrael a palestinská samospráva se k nim sejdou 2. září do Washingtonu. Oznámily to v sobotu takzvaný blízkovýchodní kvartet (OSN, USA, Evropská unie a Rusko) a samostatně ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová.

Izrael pozvání vzápětí uvítal, samospráva rovněž podle agentury AP nabídku přijala. Bude to jejich první přímé jednání po 20 měsících.

Přímé jednání už odmítlo radikální palestinské hnutí Hamas. Mluvčí hnutí, které ovládá pásmo Gazy a je s Abbásem v konfliktu, jednání odmítl. "Palestinský lid se nebude cítit vázán výsledky tohoto klamného pozvání," řekl.

Izrael má zastupovat předseda vlády Benjamin Netanjahu, palestinskou samosprávu její předseda Mahmúd Abbás. Měli by setkat už 1. září na večeři, před kterou má s každým z nich zvlášť jednat americký prezident Barack Obama. Následující den by se měli sejít k prvním rozhovorům.

Na večeři byl pozván i britský expremiér Tony Blair - zvláštní vyslanec kvartetu - a na první zasedání byli přizváni také egyptský prezident Husní Mubarak a jordánský král Abdalláh II.

Dohodu chtějí do roka

Kvartet v prohlášení vyjádřil podporu jednáním, která by vedla "k řešení, jež by ukončilo (izraelskou) okupaci (palestinských území) započatou v roce 1967 a vyústilo by v ustavení nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu žijícího bok po boku v míru a bezpečnosti s Izraelem a ostatními sousedy".

Čtveřice soudí, že jednání může být dokončeno během jednoho roku, a vyzývá obě strany ke klidu, zdrženlivosti a vyhýbání se provokativním akcím a paličské rétorice.

Naději, že jednání dospěje během roku k dohodě, vyslovila i Clintonová. Řekla, že jednání se povede bez předběžných podmínek a bude se týkat všech otázek takzvaného konečného statusu včetně hranic budoucího palestinského státu, židovských osad na západním břehu Jordánu a statusu Jeruzaléma.

Již nyní ale z obou táborů zaznívají požadavky, jak by dohoda měla vypadat. "Bez úplného zmrazení izraelské výstavby v osadách, bez skutečného stažení na mezinárodní hranice to bude jen ztráta času pro všechny," tvrdí poslanec a bývalý člen kabinetu Chaim Oron z levicové laické opoziční strany Merec.

Izraelský veřejný rozhlas v sobotu uvedl, že izraelští vyjednávači budou trvat zvláště na tom, aby palestinský stát byl demilitarizovaný, aby měl jen lehce vyzbrojenou armádu a aby Izrael zůstal vojensky přítomen na hranici mezi západním břehem Jordánu a Jordánskem.

Izrael v roce 1967 obsadil mimo jiné východní část Jeruzaléma a později ji anektoval a prohlásil celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město. Palestinci chtějí východní Jeruzalém za své hlavní město.