USA žádají spojence z NATO o posily pro Afghánistán. Češi v první linii ale končí

Kontext

Speciál: Válka v Afghánistánu

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil v reakci na Obamův projev, že další členské státy NATO vyšlou do Afghánistánu pět tisíc dalších vojáků během roku 2010 a "pravděpodobně ještě o několik tisíc víc".

"Toto je náš společný boj. Musíme ho společně dokončit," prohlásil Rasmussen. Zatímco britský premiér Gordon Brown už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout asi pět set mužů, mnozí další se k požadavku staví zdrženlivě. Francie už naznačila, že o posilách neuvažuje, Německo si vzalo čas do 28. ledna, kdy v Londýně proběhne konference o Afghánistánu.

A o nasazení dalších vojáků do přímých bojů s Talibanem zatím neuvažují ani Češi. Stovka českých výsadkářů, která bojovala v prvníí linii, se naopak koncem roku vrací domů.

Barták navrhuje až sto nových mužů, ČSSD je proti

"Mise na rok 2010 jsou už schváleny a zatím nepředpokládáme, že bychom jejich počet nějakým způsobem měnili. I s ohledem na ekonomickou situaci jde o adekvátní stav," řekl iHNed.cz mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek s tím, že "lovci teroristů" budou příští rok přezbrojovat a jejich opětovné vyslání do země tedy prozatím nen v plánu.

"Na přelomu roku 2009 a 2010 vyšleme do Afghánistánu dva transportní vrtulníky Mi 171 se stočlenným kontingentem," dodává Čírtek. Ministerstvo obrany navíc ve středu v reakci na Obamův projev oznámilo, že navíc uvažuje o posílení českých jednotek až o stovku lidí. O zvýšení české účasti v misi ISAF například o radiolokátor Artur či o posílení českého týmu školícího prapor afghánské armády chce co nejdříve jednat s politickými stranami, především se sociální demokracií.

"Jediné, co můžeme udělat, je postupně snižovat počty. Navyšování počtu vojáků nepřipadá v úvahu," reagoval předseda ČSSD Jiří Paroubek. Připomněl necelý rok starou vnitrostranickou anketu, v níž většina členů sociální demokracie podpořila úplný odchod českých vojáků z Afghánistánu.

V neklidném Afghánistánu také i nadále zůstávají Češi, kteří pomáhají s obnovou provincie Lógar nebo skupina meteorologů a odborníků na zbraně hromadného ničení u kábulského letiště, které bude hlídat asi dvacet příslušníků speciální sil.

Jak dál?

Ale politici i tak stojí před zásadním rozhodnutím: Jak dál? Zatím se totiž nedokážou shodnout, jakým spojencem by vlastně Česko mělo být. Přesně podle dnes už trochu otřepaného rčení: Budeme bojovat jako lvi - do posledního amerického vojáka.

Rozhodující jsou přitom dva faktory: finanční náklady a postoj politických stran. Stažení specialistů bojujících přímo proti Talibanu přišlo právě kvůli rozhádaným politikům. Když se na jaře - po vleklých tahanicích - rozhodovalo ve sněmovně, zda vůbec Češi letos mají v zahraničních misích působit, vymohla si ČSSD právě stažení jednotky výsadkářů.

Ještě předtím dokonce sociální demokraté spojovali svůj souhlas se zrušením poplatků ve zdravotnictví, tedy se svým volebním tahákem, který s armádou ani bezpečností vůbec nesouvisel. Dokonce to vypadalo, že si opozice takto vyřizuje účty s vládou, která mise jednoznačně podporovala. "Byla to chyba," uznává dnes armádní expert ČSSD Antonín Seďa.

Od té doby se postoj sociálních demokratů (komunisté stále o Afghánistánu mluví jako o "dobrodružství") přece jen změnil.

Lidé z vedení strany sice v neformálních rozhovorech s novináři dál říkají, že nevidí důvod, proč by měli čeští vojáci umírat "někde v Afghánistánu," ale nyní, před důležitým hlasováním v parlamentu o české účasti v příštím roce sociální demokraté mise podpoří.

Plán na tři roky: Čeští vojáci by měli znovu zasáhnout do bojů

Úřednická vláda Jana Fischera i proto přichází z dlouhodobějším návrhem, jak se pravidelné nejistotě vyhnout. V pondělí představila tříletý plán, který ministr obrany Martin Barták představí poslancům.

Podle něj by se Češi měli soustředit právě na Afghánistán - a nejen tím, že budou v letech 2011 až 2013 pomáhat v zázemí, ale že je armáda opět nasadí i do boje.

Jenže kromě otazníku, jestli plán projde, je tady ještě jedna nejasnost: zda vůbec stát bude mít na drahou účast v misích peníze. Ročně totiž vyjde státní kasu zhruba na 2,4 miliardy. A s tím, jak se státní pokladna propadá do hlubších dluhů, může růst i tlak na škrty v armádě.

Ministr Barták doufá, že to nenastane, přesto připouští: "Tak budeme muset na některé naše ambice - což bude v mezinárodním kontextu nepříjemné - asi rezignovat."

Barták s Obamou souhlasí

Přestože postoj České republiky k vyslání dalších posil do zahraničí je poněkud rozpačitý, ministr Barták podpořil Obamův plán an vyslání dalších mužů a důraz na strategii, která by vedla k rychlejšímu výcviku afghánské armády. 

"Jestliže dokážeme do roku 2013, aby byla připravená větší část, to je někde okolo svou set tisíc vojáků a adekvátní počet policistů, pak je důvod uvažovat o snižování mezinárodní vojenské přítomnosti. Ale nejdřív se musí dobýt, udržet a předat - to je logické, nemůžeme tam být donekonečna," řekl ministr ve středu ČRo-1 Radiožurnál.