Ruský prezident Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jehož cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.

List s odvoláním na nejmenovaného bývalého důstojníka ruských zpravodajských služeb uvedl, že Putin s tímto návrhem přišel během telefonického rozhovoru s Trumpem 9. října. V rámci tohoto rozhovoru uzavřel Trump s Putinem dohodu o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.

Putin navrhoval třístranný summit již dříve, ale nyní se snaží využít oteplení ve vztazích s Trumpem, které znepokojilo Ukrajinu a její spojence ve Washingtonu a Evropě. Navrhovaný summit, bez účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, by byl bezprecedentní a vyvolal by poplach v evropských metropolích i jinde, míní WSJ.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu potvrdil, že o možném setkání se jedná. „Zatím nepanuje jasná shoda ohledně samotné schůzky ani jejího případného programu, ačkoli všechny tři strany připouštějí teoretickou možnost, že by k takovému setkání mohlo dojít,“ řekl.

Rubio v pondělí při návštěvě Uzbekistánu novinářům řekl, že se o takové schůzce mluví, neví ale, jestli už byla definitivně dohodnuta. Trump podle něj zastává jasný názor: „Chtěl by, aby válka na Ukrajině a v Rusku skončila.“

Vysoce postavený americký představitel listu sdělil, že Trump s takovým summitem zatím nesouhlasil. Dodal však, že prezident by této myšlence mohl být nakloněn, vzhledem k jeho snaze splnit předvolební slib, že válku na Ukrajině ukončí.

Trump dříve tvrdil, že konflikt vyřeší hned „první den“ po návratu do Bílého domu, ale nyní se ke konci blíží druhý rok jeho působení v úřadu.

Kreml navrhoval, že by se třístranné jednání mohlo uskutečnit na okraji summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se 18. a 19. listopadu bude konat ve městě Šen-čen na jihu Číny.

Ruští představitelé nápad předložili Pekingu diplomatickou cestou a čínská strana dala najevo, že by neměla námitek, pokud Trump nebude proti, poznamenal WSJ s odvoláním na své zdroje. Ani Bílý dům, ani čínské velvyslanectví ve Washingtonu neodpověděly na žádost o vyjádření.

Trump zváží pozastavení sankcí

Americký prezident Donald Trump den poté, co pozastavil nový balík sankcí namířených proti ruské ekonomice, uvedl, že konečné rozhodnutí v této věci zatím neoznámil. Ministr zahraničí Marco Rubio k tomu dodal, že úřady potřebují více času na vyhodnocení situace. Prezident podle Rubia využije až 60 dní k posouzení ekonomických dopadů sankcí a cel proti Rusku, které pozastavil, uvedla agentura Reuters.

Trump v příspěvku na síti Truth Social napsal, že jeho rozhodování bylo vedeno snahou vyhnout se čemukoli, „co by pošetile odradilo Rusko od zasednutí k jednacímu stolu“.

Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavil klíčové sankce a cla vyplývající ze zákona známého jako „Grahamův zákon“, na památku republikánského senátora Lindseyho Grahama, jenž zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny. Zákon umožňuje uvalit cla ve výši až 100 procent na pět největších odběratelů ruské ropy nebo zemního plynu, a to včetně Číny a Indie. Trump zákon sám podepsal teprve minulý měsíc na naléhání zákonodárců, kteří chtějí vyvinout tlak na Moskvu kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Opatření, zahrnující cla na ruské zboží a sankce vůči zemím nakupujícím ruskou ropu a plyn, měla vstoupit v platnost příští týden. Páteční příkaz nespecifikoval, jak dlouho bude pozastavení platit, avšak Rubio uvedl, že se Trump rozhodl pro šedesátidenní lhůtu.

„Myslím, že prezident chce využít toto šedesátidenní období k analýze toho, co by zavedení sankcí a cel znamenalo pro globální ekonomiku, a dokonce i pro ekonomiku USA,“ řekl Rubio novinářům před odletem do Uzbekistánu.

Páteční exekutivní příkaz vyvolal kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který varoval, že tento krok dodá odvahu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a prodlouží válku.

Rubio podle Reuters rovněž obhajoval Trumpovu dohodu s Ruskem o zvýšení dodávek nafty na světové trhy. Cílem je zmírnit růst cen pohonných hmot, k němuž došlo v důsledku války s Íránem a narušení dodávek energií. „Ta nafta se tak či onak prodá. Jediný rozdíl je v tom, kolik jí získají Spojené státy,“ tvrdil Rubio.

Podle Trumpa má Rusko v rámci této dohody do Spojených států dodat nejprve více než 300 tisíc tun nafty a další dodávky mají následovat v listopadu a v dalších měsících.

Dohoda o naftě má Rusku „osladit snahu o ukončení války“, ale nemá představovat „záchranné lano“ pro ruskou ekonomiku, prohlásil americký ministr energetiky Chris Wright v nedělním rozhovoru poskytnutém stanici ABC. Wright však televizi CNN řekl, že „jediný způsob, jak lze získat další naftu na vývoz, je zmírnit konflikt na Ukrajině“.

„Pokud Rusko dokáže dodat na trh další naftu a vyvézt ji, bude to přínosné pro americké spotřebitele,“ řekl CNN ministr, podle kterého tento tlak jednak prospěje americkým spotřebitelům a zároveň představuje krok k míru v rusko-ukrajinské válce.

Rubio uvedl, že dohoda o naftě a pozastavení sankcí odrážejí složitost řešení konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině, které narušily globální dodávky energií. „Tyto konflikty po celém světě se začínají vzájemně střetávat,“ poznamenal.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit