Ekonomický kolaps. Dívky a ženy bez práv i vzdělání. Afghánistán si sice zachoval celistvost a už jej nesužují stálé boje, jeho obyvatelé ale živoří. Pět let vlády islámských ultrakonzervativců přivedlo zemi na dno žebříčku hospodářské výkonnosti. Podle OSN potřebuje asi 45 procent přibližně z 46 milionů Afghánců humanitární pomoc. Což přitom ještě neznamená, že se k nim opravdu dostane.

„Vdala jsem dceru, aby ostatní členové rodiny nezemřeli,“ říká šestačtyřicetiletá Malika. S manželem a čtyřmi mladšími dětmi žije v jedné z nejchudších čtvrtí hlavního města Kábulu. Chudoba dohnala rodinu k rozhodnutí, které Malika i její muž považují za nejtěžší v životě. Nejstarší z potomků, teenagerku Marjam, provdali výměnou v přepočtu za více než 64 tisíc korun. „Moje ubohá Marjam tajně plakala, ale věděla, že kdyby manželství odmítla, všichni bychom zahynuli hladem a zimou,“ cituje Maliku deník The Guardian.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jak se nyní žije afghánským ženám.
  • Proč se afghánská ekonomika propadla na dno.
  • Kdo vyhrává mocenský boj uvnitř Tálibánu.