Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a velmi drahých zbraní americké armády. Podle představitelů vlády i Kongresu to snížilo připravenost USA čelit potenciálním protivníkům, jako jsou Rusko a Čína, napsal deník The New York Times s odkazem na interní odhady Pentagonu a informace od zákonodárců.

Spojené státy od začátku konfliktu podle listu spotřebovaly přibližně 1100 vysoce přesných střel dlouhého doletu typu JASSM-ER, které byly původně určeny pro případný konflikt s Čínou. To se blíží počtu, který USA mají ještě k dispozici ve svých zásobách. Armáda zároveň vystřelila více než 1000 střel Tomahawk, tedy zhruba desetinásobek ročního nákupu. Použila také přes 1200 raket systému protivzdušné obrany Patriot, který je určen k ničení letadel a balistických střel. Cena raket Patriot přesahuje čtyři miliony dolarů (asi 83,5 milionu korun) za kus.

Pentagon kvůli válce musel přesunout část munice a výzbroje ze základen v Asii a Evropě na Blízký východ. To podle amerických činitelů oslabilo připravenost čelit hrozbám i v těchto regionech. Nejvíce je podle nich zasažena indo-pacifická oblast, odkud USA přesunuly například prostředky protivzdušné obrany včetně systému THAAD a raket Patriot, původně určených k obraně proti Severní Koreji.

Podle dvou nezávislých analýz dosahují náklady na 38denní válku zhruba jedné miliardy dolarů (zhruba 21 miliard korun) denně.

Pentagon oficiálně nezveřejnil podrobnosti o spotřebě munice. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová tvrzení o nedostatku zbraní odmítla s tím, že Spojené státy mají dostatečné zásoby k obraně země i k vedení vojenských operací. Podobně se vyjádřil i mluvčí Pentagonu Sean Parnell, který odmítl komentovat konkrétní údaje s odvoláním na bezpečnost operací.

Podle senátora Jacka Reeda může při současném tempu výroby trvat roky, než se zásoby doplní na původní úroveň. Analytici upozorňují, že některých druhů munice a protiraketové obrany měly USA nedostatek už před válkou a že situace je nyní ještě horší.

Válka podle listu The New York Times zároveň odhalila závislost americké armády na velmi drahé přesné munici a vyvolala debatu o potřebě rychleji vyvíjet levnější alternativy, například útočné drony. Pentagon již dříve uzavřel dlouhodobé dohody s výrobci zbraní o zvýšení produkce, jejich realizace však podle úředníků vázne kvůli nedostatku dodatečných finančních prostředků od Kongresu.

Napětí pociťují i američtí velitelé v Evropě, kde podle informací Pentagonu došlo k omezení některých cvičení a oslabení schopnosti čelit Rusku. Vysoké operační tempo a přesuny techniky podle The New York Times zatěžují i údržbu vybavení a personál.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam