Ruská poslankyně chce zakázat zbourání Leninova mauzolea na Rudém náměstí. Byl by to podle ní „začátek neonacistického převratu“

Poslankyně za ruské komunisty předložila parlamentu návrh zákona, který by zakázal případné zbourání mauzolea s nabalzamovaným tělem vůdce bolševické revoluce a zakladatele Sovětského svazu Vladimira Iljiče Lenina na Rudém náměstí u Kremlu v centru Moskvy. Informoval o tom server Meduza s odvoláním na databázi Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

„Příklad Ukrajiny ukazuje, že likvidace Leninových pomníků je začátkem neonacistického převratu a otevřené rusofobie (nenávisti k Rusům a Rusku),“ uvedla poslankyně Anželika Glazkovová, která návrh předložila.

Součástí předlohy je seznam objektů spjatých s Leninovou památkou, které mají být ochráněny před jakýmikoli zásahy. Seznam sahá od moskevského mauzolea přes různé památníky, pomníky a pamětní desky, názvy ulic a náměstí až po muzea a „vesmírné objekty“.

V odůvodnění návrhu se praví, že očerňování Leninovy památky využívají nikoli přátelské státy a protiruské politické síly k pomlouvání Ruské federace jako nástupce Sovětského svazu. Přitom podle průzkumů více než polovina ruských občanů stabilně dlouhá léta vyjadřuje pozitivní postoj k Leninovi a výsledkům jeho státnické činnosti.

Svázaní Rusové před kamerou. Ázerbájdžán oplácí Moskvě zatýkání s pachutí smrti

4. 7. 2025 ▪ 3 min. čtení

Meduza připomněla, že na víkendovém sněmu ruští komunisté přijali rezoluci, ve které jako chybu odsoudili tajný projev sovětského vůdce Nikity Chruščova s odhalením zločinů svého předchůdce diktátora Josifa Stalina.

V mauzoleu postaveném z červeného a černého kamene se nachází nabalzamované Leninovo tělo. Stojí ve stínu Kremlu od roku 1930 a od rozpadu Sovětského svazu před více než třiceti lety zůstává turistickou atrakcí.

Několik útoků

Mauzoleum se opakovaně stávalo terčem útoků. Nejkrvavější byl sebevražedný atentát z 1. září 1973, podniknutý na zahájení školního roku, kdy bylo mauzoleum plné školáků. Muž, který zůstává dodnes neznámý, odpálil výbušninu skrytou pod oděvem. O život kromě atentátníka přišli další dva lidé – manželé z Astrachaně, kteří šli za ním. Pět osob, včetně čtyř školáků, utrpělo zranění. Mumie za neprůstřelným sklem vyvázla nepoškozena. Z teroristy zbyla ruka a kus hlavy. Vyšetřování brzy skončilo ve slepé uličce. O totožnosti a motivech útočníka se dodnes nic neví, napsala na 45. výročí útoku BBC na svém ruskojazyčném webu.

V listopadu 2010 jistý muž po mauzoleu vrhl ruličku toaletního papíru. V lednu 2015 dvě aktivistky umělecké skupiny mauzoleum pokropily svěcenou vodou a křičely: „Vstávej a táhni!“ V červenci 2023 se mauzoleum pokusil podpálit muž ze sibiřské Čity, který zrovna v inkriminovaný den slavil narozeniny. „Nepřiměřeně se chovající muž přišel k Leninově mauzoleu a vrhl po něm lahev se zápalnou směsí. Ke vznícení nedošlo. Strážci zákona výtržníka pohotově zadrželi,“ uvedla tehdy policie.

Je to udivující, ale v jistém smyslu Lenin zůstává důležitou politickou figurou i v současném Rusku, poznamenala při loňském stém výročí Leninovy smrti Meduza. Ještě docela nedávno i někteří členové „mocenské vertikály“, jako čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či exministr kultury Vladimir Medinskij, navrhovali vynést Lenina z mauzolea. Ale na pozadí války a ideologizace ruské politiky takové řeči umlkly a stát se čím dál více opírá o sovětské praktiky, napsala Meduza. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní už více než dvě desetiletí využívá „leninskou otázku“ pro své cíle.