Co ukázala roztržka v Bílém domě: Válka na Ukrajině je pro USA vzdálený problém, Evropa ji musí řešit sama

Vyhrocené páteční jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bylo dle komentáře listu The New York Times (NYT) „očividně naplánovaným přepadením“. Dle analytiků Trumpovo chování potvrdilo, že Spojené státy nemají motivaci řešit konflikt na Ukrajině v prospěch Evropy. 

To, co se odehrálo v pátek v Oválné pracovně Bílého domu, nemá podle NYT ve 250leté historii Spojených států obdoby. Je to totální perverze americké zahraničí politiky, jak ji dělal každý americký prezident od první světové války, míní komentátor Thomas Friedman, podle něhož Donald Trump hraje ruského agenta.

„Náš prezident se ve velké válce v Evropě jasně postavil na stranu agresora, diktátora a útočníka proti demokratovi, bojovníkovi za svobodu a napadenému,“ stojí v komentáři, podle něhož je to podobné, jako kdyby Trump a jeho viceprezident J.D. Vance izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekli, že válka s Hamásem už trvá příliš dlouho a Spojené státy stojí moc peněz, tak je potřeba se s agresorem domluvit.

Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.

komentář martina ehla

Vydírání Zelenského v Bílém domě. Zachránit Ukrajinu i západní alianci před Putinem bude složitější, než se čekalo

1. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka jednání jen potvrdilo to, co si Evropa už dávno měla přiznat. „Spojené státy nemají žádnou skutečnou motivaci tento konflikt řešit v náš prospěch. Pro ně je to vzdálený problém, který se jich přímo netýká. Očekávat, že Washington zajistí spravedlivý mír nebo dokonce evropskou bezpečnost, je naivní,“ uvedl. Evropa se podle něj musí přestat spoléhat na to, že ji někdo zachrání.

„Pokud chceme zabránit budoucím krizím a být schopni jednat nezávisle, potřebujeme mnohem silnější obranné a průmyslové kapacity, koordinovanější politiku a schopnost samostatně jednat – bez ohledu na to, kdo právě sedí v Bílém domě. A klíčovým krokem je masivní politická a ekonomická investice do evropských vojenských kapacit,“ uvedl Boháček.

Summit evropských lídrů svolaný na neděli do Británie či summit EU v příštím týdnu pokládá za příležitost, jak tuto realitu přijmout a začít jednat podle ní. „Každé další spoléhání na USA nás jen oslabuje,“ míní.

Podle politologa Martina Jiruška mělo být páteční setkání vzkazem Trumpa zejména pro Američany – o tom, že Trump klade USA a jejich zájmy na první místo ve svých prioritách. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.

„Takto obvykle tiskové konference před jednáním nevypadají, jsou velmi formální a krátké. To, že nikdo z přítomných poté, co se situace začala vyhrocovat, tiskovou konferenci neukončil a nepřesměroval schůzku za zavřené dveře, svědčí o tom, že cílem schůzky nebylo podepsat dohodu,“ dodal politolog zaměřený na politiku USA, který působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

USA podle něj nejsou nepřítelem Evropské unie, jen dávají najevo, že nemají zájem o to, co se v Evropě děje. „I to je vzkaz ve směru k EU - vyřešte si situaci na Ukrajině, pro USA to není priorita,“ poznamenal Jirušek.

Politolog Milan Školník z Katedry humanitních věd České zemědělské univerzity míní, že Trump a Vance zůstávají i po nástupu do funkcí v režimu konfrontační volební kampaně, což se promítá i do mezinárodní politiky. „Ta se tím stává velmi nepředvídatelným prostředím,“ řekl Školník. Schůzky na úrovni hlav států, zvlášť u tak zásadního tématu, by určitě neměly takto vypadat, doplnil.

Evropské lídry podle Školníka události utvrdí v přesvědčení, že se Evropa musí diplomaticky, ekonomicky i vojensky více osamostatnit a být aktivnější na mezinárodní scéně. „Je patrné, že USA i Rusko mají stále většího vyzývatele v podobě Číny a jejího rostoucího vlivu. Pro evropské státy to znamená nutnost intenzivnější spolupráce a pravděpodobně i vyšší finanční výdaje, aby Evropa - tedy Evropská unie, Spojené království a případně další státy – dokázala v klíčových otázkách vystupovat jako jednotný blok a mluvit jednotným jazykem,“ dodal.