Trump útočí. K USA chce připojit Grónsko, Panamu i Kanadu a státy NATO mají dávat na obranu pět procent HDP

Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cíl je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. Trump svůj požadavek vznesl na obsáhlé tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA přes výdaje na obranu či migraci až po duševní zdraví velryb.

Pokud jde o armádu, zopakoval Trump svůj názor, že evropské země dávají na obranu málo, a to podporu Ukrajiny, která se brání od roku 2022 rozsáhlé ruské vojenské agresi. Pro Kyjev jsou totiž klíčovým podporovatelem Spojené státy, přestože je od Evropy podle Trumpa odděluje „věc zvaná oceán“. Republikán připomněl své dřívější apely na státy aliance, aby zvýšily výdaje na obranu, jinak je USA nebudou chránit.

Analýza

Nelámejme nad Západem hůl. Tady jsou důvody, proč se do budoucnosti dívat s optimismem

8. 1. 2025 ▪ 3 min. čtení

„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ vyjádřil Trump své přesvědčení. „Všichni si to mohou dovolit,“ podotkl. Loni podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ke splnění dvouprocentního cíle směřovalo nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka. To v pondělí potvrdilo také české ministerstvo obrany.

Trump se vyjádřil také k Ukrajině s tím, že doufá, že se podaří uzavřít příměří do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce 20. ledna. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po nástupu do úřadu.

Zbraně, o kterých se Ukrajině ani nesní. Bříza řekl, jak může Trump tlačit na Putina

Připojení Grónska, Panamy i Kanady

Donald Trump na své tiskové konferenci nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Prohlásil také, že chce Mexický záliv přejmenovat na Americký, uvedly agentury. Na přímou otázku, zda může vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického nátlaku“, aby dosáhl svého cíle získat Grónsko a Panamský průplav, Trump odpověděl záporně. „Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl Trump novinářům.

Zájem o Grónsko, které v úterý navštívil Trumpův syn Donald Trump mladší, dává zvolený prezident najevo opakovaně, a to i za svého prvního funkčního období v roce 2019, kdy se zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území. Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej. Trump v úterý před novináři zpochybnil právní nároky Kodaně na ostrov a poznamenal, že tamní obyvatelé by podle něj v referendu pravděpodobně hlasovali pro samostatnost či právě pro připojení k USA.

V souvislosti s Panamským průplavem Trump kritizoval bývalého a nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera, jehož prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou. „Panamský průplav je ostuda,“ prohlásil Trump. „Jimmy Carter jim ho dal za jeden dolar a oni se k nám měli chovat dobře,“ dodal. Prezident z let 1977–1981 zemřel ve věku 100 let 29. prosince 2024 a jeho pohřeb se uskuteční 9. ledna.

Na stejné tiskové konferenci Trump též prohlásil, že by Mexický záliv chtěl přejmenovat na Americký záliv. Také vyzval mexickou vládu, aby zastavila nelegální migraci do USA, pohrozil Mexiku zvýšením cel a poznamenal, že jižního souseda Spojených států ovládají kartely. Bývalý prezident problematiku jižní americké hranice aktivně využíval už v kampani před volbami v roce 2016, kdy se poprvé dostal do Bílého domu, mimo jiné s příslibem, že postaví zeď na hranici s Mexikem, za kterou Mexiko samo zaplatí. Sousední země za budoucí výstavbu nezaplatila a Trump v dalších letech nepravdivě tvrdil, že sliboval, že Mexiko zaplatí pouze za „kousek“.

Trump v úterý zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale k témuž účelu použít sílu ekonomickou. Připojení 40milionové země, což jasně odmítají kanadští politici, by podle něj bylo prospěšné americké národní bezpečnosti. Trump to prohlásil na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago.

Osmasedmdesátiletý politik, který se úřadu prezidenta znovu ujme 20. ledna, na dotaz novináře o možném použití vojenské síly k připojení severního souseda USA řekl: „Ne, sílu ekonomickou, protože Kanada a Spojené státy to by skutečně bylo něco.“

„Zbavíte se uměle nakreslené hranice a podíváte se, jak by to vypadalo, a bylo by to také mnohem lepší pro národní bezpečnost,“ poznamenal Trump. Problémem Kanady podle Trumpa je, že Spojené státy utrácejí obrovské peníze za její bezpečnost a zároveň s touto zemí mají velký obchodní deficit. USA přitom podle něj nepotřebují žádné kanadské produkty. „Nepotřebujeme jejich auta, nepotřebujeme další produkty, nepotřebujeme jejich mléko, máme mléka dost,“ nechal se slyšet.

Jednou se prý kanadského premiéra Justina Trudeaua, kterého v úterý opět označil za guvernéra, zeptal, co by se stalo, kdyby se tak Spojené státy nechovaly. „Kanada by se rozpustila, Kanada by nebyla schopná fungovat,“ prohlásil prý podle Trumpa šéf kanadské vlády.

Podle Trumpa takto USA vůči Kanadě postupují ze zvyku, a protože Američané mají rádi své sousedy, ale není to možné dělat navždy. Bylo by to prý v pořádku, pokud by Kanada byla součástí Spojených států, ale ne, když je to samostatná země, je přesvědčen Trump.