Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který v pondělí začíná v Brazílii, představí plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s Erdoganovými plány.
Podotýká, že jsou značně odlišné od takzvaného mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do aliance vstoupí.
Erdogan navrhne, aby Zelenskyj souhlasil s tím, že diskuse o vstupu Ukrajiny do NATO se jako ústupek ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi odloží nejméně o deset let. Plán tureckého prezidenta počítá také se vznikem demilitarizované zóny v Donbasu na východě Ukrajiny, kde Rusko od roku 2014 ovládlo rozsáhlé části území.
Putina k ukončení války nepřinutí ani Trump. Proč o to v Kremlu nemají zájem?
Na východě Ukrajiny nejdříve proti jednotkám loajálním Kyjevu bojovali separatisté podporovaní Moskvou, ruská armáda tam otevřeně operuje od začátku celoplošné invaze v únoru 2022. Podle Erdogana by v demilitarizované oblasti mohly být rozmístěny mezinárodní jednotky a Kyjevu by se dostalo ujištění o dodávkách zbraní jako kompenzace za to, že nevstoupí do NATO.
Turečtí činitelé uznávají, že pro Ukrajinu bude těžké takové návrhy přijmout, ale domnívají se, že jde o nejrealističtější přístup, píše Bloomberg. Cílem plánu by bylo zatím nechat stranou diskuse o budoucím osudu území, která teď Rusko okupuje. V první řadě jde o zajištění stabilního příměří.
Erdoganovy návrhy by mohly vyhovovat některým spojencům Ukrajiny, kteří se obávají, že plné členství Ukrajiny v NATO by Západ přivedlo do přímého konfliktu s Ruskem. Turecký prezident podle zdrojů z jeho okolí doufá, že se mu Zelenského podaří přesvědčit, aby začal jednat o příměří, protože má informace o tom, že Ukrajina by v příštích měsících mohla přijít o další území, pokud boje nepřestanou.
Bloomberg podotýká, že vyhlídky na další vývoj situace na frontě spíše povedou Putina k tomu, aby boje navzdory těžkým ruským ztrátám pokračovaly. Šéf Kremlu před několika dny během telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že byl vždy otevřený jednání, ale že jakákoliv dohoda musí brát ohled na bezpečnostní zájmy Ruska a na jeho územní zisky.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist