Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který v pondělí začíná v Brazílii, představí plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s Erdoganovými plány. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je podle agentury Interfax označil za nepřijatelné.
Podotýká, že jsou značně odlišné od takzvaného mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do aliance vstoupí.
Erdogan navrhne, aby Zelenskyj souhlasil s tím, že diskuse o vstupu Ukrajiny do NATO se jako ústupek ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi odloží nejméně o deset let. Plán tureckého prezidenta počítá také se vznikem demilitarizované zóny v Donbasu na východě Ukrajiny, kde Rusko od roku 2014 ovládlo rozsáhlé části území.
Putina k ukončení války nepřinutí ani Trump. Proč o to v Kremlu nemají zájem?
Na východě Ukrajiny nejdříve proti jednotkám loajálním Kyjevu bojovali separatisté podporovaní Moskvou, ruská armáda tam otevřeně operuje od začátku celoplošné invaze v únoru 2022. Podle Erdogana by v demilitarizované oblasti mohly být rozmístěny mezinárodní jednotky a Kyjevu by se dostalo ujištění o dodávkách zbraní jako kompenzace za to, že nevstoupí do NATO.
Turečtí činitelé uznávají, že pro Ukrajinu bude těžké takové návrhy přijmout, ale domnívají se, že jde o nejrealističtější přístup, píše Bloomberg. Cílem plánu by bylo zatím nechat stranou diskuse o budoucím osudu území, která teď Rusko okupuje. V první řadě jde o zajištění stabilního příměří.
Erdoganovy návrhy by mohly vyhovovat některým spojencům Ukrajiny, kteří se obávají, že plné členství Ukrajiny v NATO by Západ přivedlo do přímého konfliktu s Ruskem. Turecký prezident podle zdrojů z jeho okolí doufá, že se mu Zelenského podaří přesvědčit, aby začal jednat o příměří, protože má informace o tom, že Ukrajina by v příštích měsících mohla přijít o další území, pokud boje nepřestanou.
Bloomberg podotýká, že vyhlídky na další vývoj situace na frontě spíše povedou Putina k tomu, aby boje navzdory těžkým ruským ztrátám pokračovaly. Šéf Kremlu před několika dny během telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že byl vždy otevřený jednání, ale že jakákoliv dohoda musí brát ohled na bezpečnostní zájmy Ruska a na jeho územní zisky.
Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist