Vyhlídky ruské ekonomiky jsou chmurné, brzký kolaps ale nečekáme, říkají moskevští miliardáři

Ruskou vládou ohlášené cíle hospodářského růstu jsou nedosažitelné. Ba co více, Rusku se po uvalení sankcí a odchodu zahraničních firem nedaří nahrazovat západní technologie. Agentuře Bloomberg to pod podmínkou anonymity sdělilo několik ruských multimiliardářů, jejichž společnosti zaměstnávají statisíce lidí a zároveň hrají klíčovou roli v hospodářství země. Miliardáři rovněž neočekávají brzký klid zbraní na Ukrajině. A i kdyby prý válka skončila, západní sankce proti Rusku budou podle nich pokračovat.

Jak svoji ekonomickou budoucnost vidí sám Kreml? Meziroční růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 3,1 procenta ze 4,1 procenta ve druhém kvartálu, oznámil ve středu ruský statistický úřad. Podle zářijové zprávy ministerstva hospodářského rozvoje letos Rusko vykáže ekonomický růst ve výši 3,9 procenta (loni 3,6). Server RBC.ru (RBK) dodává, že ještě v dubnu zněl letošní odhad na 2,8 procenta. Příští rok prý růst zpomalí na 2,5 procenta a v následujících letech bude stoupat a nakonec mezi roky 2028 až 2023 dosáhne tří procent. Takovému vývoji prý odpovídá zvýšení produktivity práce. Ne všichni ale předpovědím věří. Mezinárodní měnový fond (IMF) odhaduje růst ruského HDP pro příští rok na 1,3 procenta a do konce desetiletí klesne dokonce na jedno procento. Pro srovnání: Česko pro příští rok hovoří o 2,6procentním růstu.

I Bloombergem oslovení miliardáři označili kremelský výhled za nedosažitelný. Důvodem je také úbytek pracovních sil způsobený odchodem profesionálů do zahraničí a nenasytností armády. Nefunguje ani náhrada západních technologií domácí produkcí. Ta je vynucená sankcemi a odchodem cizích firem z Ruska, jakkoli Kreml proces nazývá posilováním ekonomické suverenity a na jeho úspěch vyčlenil miliardy dolarů.

Web The Moscow Times připomíná, že ruský letecký průmysl dokázal v letech 2023 až 2024 vyrobit jen tři letadla, i když Rusko počítalo s více než dvěma desítkami strojů. Na příští rok Kreml ohlašoval konstrukci 82 domácích letadel, nyní už počítá jen s dvaceti a plány snížil i na následující roky. Vážné problémy mají také loděnice, společnosti těžící uhlí nebo hutníci. Mimochodem, třem desítkám menších ruských aerolinií, které obstarávají asi čtvrtinu trhu, hrozí kvůli finančním problémům a ztrátě spojení se zahraničními výrobci krach.

K nejvážnějším problémům patří podle ruských velkopodnikatelů rekordně vysoká úroková sazba, kterou centrální banka (CBR) v říjnu stanovila na 21 procent. Zpovídaní byznysmeni uznávají, že šéfka CRB Elvira Nabiullinová nemá mnoho možností, jak ochladit ekonomiku a zkrotit inflaci, která v září dosáhla 8,6 procenta. Jeden z obchodníků v textu agentury Bloomberg navrhl politické řešení: podle něj by ruské úřady měly připustit, že jde o plnohodnotnou válku proti Ukrajině, nikoliv jen „zvláštní vojenskou operaci“. Kreml by pak mohl vyšší inflaci prezentovat jako nutné nepohodlí, které je nutné pro zdar války.

Ruští magnáti oslovení agenturou Bloomberg přitom neočekávají brzký ekonomický kolaps, který by vedl ke konci války a případně také k pádu vládnoucí garnitury. Někteří z klíčových byznysmenů tvrdí, že Rusko je – podobně jako někdejší Sovětský svaz – schopné v zájmu vítězné války ignorovat ekonomické problémy po dlouhé roky. Podnikatelé proto nevěří, že válka brzy skončí. S tím, že i kdyby na Ukrajině došlo k urovnání, sankce proti Rusku budou pokračovat. V tomto ohledu nevkládají naděje ani do nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který během volební kampaně vykazoval k Rusku přátelštější postoj než dosluhující administrativa.