Ukrajinské velení hned v prvních dnech ukrajinské protiofenzivy upustilo od strategie, kterou předtím po měsíce plánovalo s USA, uvedl v pondělí deník The Washington Post (WP). Ukrajinské síly totiž narazily na nečekaně důkladné ruské obranné linie a tvrdý odpor ruských vojsk. Původní plán byl postoupit během prvních 24 hodin zhruba o 14 kilometrů k vesnici Robotyne, uvedl také deník, který přinesl analýzu protiofenzivy na základě rozhovorů s desítkami vojáků a představitelů z Ukrajiny, USA a dalších zemí.

Ukrajinská 47. samostatná mechanizovaná brigáda měla podle předchozího plánu 7. června zahájit protiofenzivu a postoupit zhruba o 14 kilometrů k vesnici Robotyne, z níž by pak ukrajinské síly pokračovaly do Melitopolu a přerušily tím ruské zásobování. V nejlepším scénáři pak měli Ukrajinci dosáhnout za 60 nebo 90 dní pobřeží Azovského moře.

Plán ale nevyšel, konstatuje WP. Robotyne Ukrajinci ovládli za 12 týdnů. Za celou protiofenzivu pak ukrajinské síly postoupily asi o 19 kilometrů, Melitopol stále ovládá Rusko a Azovské moře je daleko od současné frontové linie.

Ukrajinské vojáky v prvních dnech protiofenzivy zaskočila hustota minových polí, na která narazili. Během předchozího výcviku v Německu v ovládání bojových vozidel Bradley byli zvyklí na pohyb ve snadném terénu, v ukrajinské Záporožské oblasti si ale museli klestit cestu v terénu s měkkou půdou, za ohlušujícího řevu bitvy a úzkými uličkami mezi minovými poli, popsal The Washington Post.

Rusové, jejichž pozice byly v terénu výš, začali na Ukrajince okamžitě pálit protitankové střely, útočit z vrtulníků a dronů. Ukrajinci, z nichž někteří byli poprvé v boji a zažili šok, se museli během prvních dní opakovaně stahovat a přeskupovat.

„Byla to pekelná palba,“ popsal velitel čety v 47. brigádě Oleh Sencov.

Čtvrtý den protiofenzivy se náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj rozhodl ke změně strategie. Přimělo ho k tomu množství mrtvých a raněných Ukrajinců, stejně jako poničená západní vojenská technika. Namísto toho, aby se snažil prorazit ruskou obranu pomocí masivního mechanizovaného útoku za podpory dělostřelectva, jak mu radili američtí kolegové, se rozhodl, že ukrajinští vojáci budou postupovat pěšky a v malých, asi desetičlenných skupinkách. Postup navrhovaný Američany by byl patrně mnohem rychlejší, ale taktika zvolená Zalužným zase pomohla ochránit životy ukrajinských vojáků i techniku před zničením.

Většina vojáků 47. brigády, která byla vybrána, aby prorazila ruskou obranu, a byla vybavena západními zbraněmi, neměla s bojem zkušenost, tvrdí také americký deník. Bojová zkušenost podle jeho informací chyběla až 70 procentům vojáků v této brigádě. Šlo o nově vytvořenou jednotku, která byla předtím poslána na výcvik do Německa. Vedení ukrajinské armády se totiž rozhodlo, že zkušenější vojáci budou zadržovat ruská vojska během zimy, zatímco čerství vojáci utvoří nové brigády, absolvují výcvik v zahraničí a během jara a léta povedou ukrajinský útok.

USA na Ukrajinu naléhaly, aby s protiofenzivou začala už v polovině dubna, čímž by se Rusku zabránilo v dalším upevňování obranných linií, uvedl také WP. Ukrajina ale váhala a poukazovala na to, že potřebuje více zbraní a další výcvik pro své vojáky. Protiofenziva tak začala až v červnu.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.