Hned dva bývalí ministři českých vlád chtějí zpět. Jeden do politiky, druhý se spojil s prestižním evropským výzkumným institutem. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Peníze, nebo Trump

Když už i Estonci, jedni z největších atlantistů v Evropě, začínají pochybovat o USA, tak je to známka toho, že doba je skutečně vážná. Estonská premiérka Kaja Kallasová přišla s návrhem, aby země EU zopakovaly to, co udělaly v pandemii, a společně si na finančních trzích půjčily obrovské částky. Využít by je tentokrát měly na investice do společné obrany. Argument Estonců? Vážně hrozí, že příštím americkým prezidentem opět bude Donald Trump a v tom případě by bylo NATO ve vážném ohrožení. Co na estonský návrh říká Česko? Zjistíte tady.

Odchod velikána

Henry Kissinger dávno nebyl v politice, když se tehdejší Evropské hospodářské společenství změnilo na Evropskou unii. Přesto Evropu poznal a ovlivnil jako málokdo. Čtěte nekrolog muže, který zemřel ve věku 100 let.

Byznys Evropu rád

V souvislosti s 20. výročím vstupu do EU chce být Svaz průmyslu a dopravy podporovatelem evropanství, které je podle něj z pohledu českého a evropského byznysu a jeho budoucnosti klíčové. Svaz, který sdružuje větší české podniky, proto chystá na příští rok kampaň na podporu evropanství ve zdejší populaci. Členové svazu by se měli během ní přihlásit k sounáležitosti s Evropou a svoje zaměstnance třeba bannerem ve firmě informovat, že i jejich firmu živí to, že jsou součástí jednotného trhu EU. Takto to formuloval nový šéf svazu Jan Rafaj minulý týden v Bruselu. Svaz chystá i kampaň za vstup do eurozóny, ustavil kvůli tomu dokonce svého „ambasadora pro euro“. Je jím Pavel Drobil, exministr ODS, která euro většinově odmítá. „Nevidím jediný byznysový důvod, proč společnou měnu nepřijmout. Naše firmy nerostou i proto, že euro nemáme,“ tvrdí Rafaj.

Jen výmluvy

Minule jsme upozornili, že Česko bude podle hodnocení ministerstva financí brzy připraveno zavést euro, ale žádné kroky k jeho přijetí by podnikat nemělo. Odborník na EU, ekonom Petr Zahradník z České spořitelny, se nám ozval s touto reakcí: „Bez ohledu na to, kdo zrovna politicky ovládá ministerstvo financí či kdo stojí v čele ČNB, je toto pravidelné hodnocení ilustrací naší snahy najít důvod, či spíše výmluvu, proč do eurozóny nevstupovat. Krátce po našem vstupu do EU byl tento opatrnický, ostýchavý a odmítavý postoj snad i legitimní a odůvodněný. V čase, kdy jsou v eurozóně i čtyři z pěti nejchudších zemí EU (podle HDP na obyvatele; hluboko pod úrovní Česka) a ta pátá (vůbec nejchudší Bulharsko) je už dlouhou dobu velmi aktivním uchazečem, jsou naše ,argumenty‘ už skutečnými výmluvami.“ Nechceme na tomto místě soudit, jestli Česko má přijmout euro, nebo ne. Každopádně budete-li chtít napsat nám stanovisko k jakékoliv věci, o níž píšeme nebo bychom měli psát, ozvěte se!

Nevýhodný nesmysl

Postoj ministerstva financí ale hájí náměstek Marek Mora, který dříve působil jako viceguvernér ČNB a ještě předtím na vysokých postech v Bruselu. Navíc varuje před snahou části vládních stran, aby Česko vstoupilo do mechanismu směnných kurzů ERM II. Bez pevného data vstupu do eurozóny je to podle něj naprostý nesmysl. A co víc, stávající státy platící eurem by něco takového Česku dost možná ani neumožnily. Tady jsou Morovy argumenty.

Prosvištíme si: Nová barikáda

Evropští lidovci, nejsilnější politická skupina v EU, našli klíčové téma před eurovolbami – migraci. Vítězná jízda Geerta Wilderse Nizozemskem s protiimigrační jízdenkou je přesvědčila, že pozornost voličů půjde právě tímto směrem. „Čísla nově příchozích do Evropy musí jít dolů. Jinak riskujeme nizozemské repete na úrovni celé EU. Žádné další řeči. Musíme konat,“ prohlásil šéf lidovců Manfred Weber před skupinou bruselských novinářů včetně poloviny Ředitelů Evropy. Weber apeloval hlavně na rychlé přijetí nové migrační dohody, která má vládám uvolnit ruce ke snazší regulaci migrace. Členské země dohodu už v létě schválily; obsahuje povinnost pomoci nárazníkovým zemím, ale žádné kvóty. Europoslanci je ale chtějí a obě instituce teď hledají kompromis. Připomeňme, že když se lidovci posledně takto „obuli“ do nějakého tématu, konkrétně Green Dealu, uspěli (podařilo se jim pár návrhů podstatně změnit).

Úprk z Bruselu

Pokud by měli pravdu euroskeptici, tedy že Evropská komise je mocnější a mocnější a diktuje členským státům EU, asi by z ní její členové ve velkém neodcházeli. Ale realita je taková, že jakmile se naskytne možnost, eurokomisaři se vrací do politiky ve svých domácích zemích. Nebo jdou do různých mezinárodních organizací. Svědčí to o tom, že hlavní vliv v EU stále mají vlády jednotlivých členských států, nikoliv onen mytický „Brusel“. Kdo už z Evropské komise odešel a proč? Čtěte.

Kalouskův granát

Tohle může rozložit koalici Spolu a ohrozit existenci současné vlády – Miroslav Kalousek chce kandidovat do Evropského parlamentu. Jde o součást jeho boje proti Markétě Pekarové Adamové, šéfce TOP 09. Minimálně stejně se ale tohoto kroku musí bát ODS. Proč, jak konkrétně ji Kalousek může poškodit? Jak svou kandidaturu zdůvodnil v zákulisí mimo záznam? A jakým europoslancem by bývalý ministr financí byl? Hodnotí Bruselský diktát, podcast mužské poloviny Ředitelů Evropy a Michala Půra. Dozvíte se v něm i o jednom hloupém nápadu Evropského parlamentu, absurdním dramatu v Německu a jeho dopadech na nás a nadcházející klimatické konferenci COP 28. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte jako video. A tamtéž je k dispozici taky bonusový díl o tom, jaké knihy číst o dnešním dramatickém dění ve světě.

Ostře sledované: „Jiná země“

Eurokomisařka Věra Jourová byla na otočku v Kyjevě podívat se na to, jak se zemi daří bojovat s korupcí. Ukrajina chce v prosinci zahájit rozhovory o členství v EU a důsledný protikorupční systém je součástí unijních podmínek pro takový krok. „Ukrajina je úplně jiná země než před osmi lety, kdy jsem tu korupci řešila poprvé,“ prohlásila po návratu Jourová, která je známá tím, že nelakuje věci na růžovo. „Korupce je jako rakovina, požírá důvěru lidí v instituce státu, a ta je ve válce potřeba. Ukrajinci jsou odhodlaní korupci vymýtit. Přijali všechny klíčové změny, zbývá poslední zákon. Ten chtějí schválit do 8. prosince,“ pokračovala. Bude to ale stačit pro to, aby v polovině prosince Viktor Orbán a další evropští lídři dali svůj souhlas se začátkem ukrajinských vstupních rozhovorů? Jsme spíše skeptičtí.

Hele, kdo je zpět

V minulém newsletteru jsme pochválili český think-tank Europeum za to, že se přímo v Bruselu zapojil do projektu s tamním prestižním výzkumným institutem European Policy Centre (EPC). Cílem je vymyslet, jak by mohla EU co nejrychleji přijmout nové členy, a zároveň jak by měla změnit své fungování. Seminářům, na kterých bude to vše probíhat, bude předsedat bývalý český ministr a eurokomisař Štefan Füle, kterého najalo EPC, slyší Ředitelé Evropy. Füle měl v Evropské komisi na starosti právě rozšíření. S českou státní správou se ale posléze rozešel a pracoval pro Číňany nebo radil uzbeckému prezidentovi.

A někdo z Česka?

Koncem minulého týdne přijel do Prahy na dva dny Sepp Müller, zástupce předsedy poslaneckého klubu CDU/CSU v německém Bundestagu. Sešel se s několika ministry a náměstky, přijel se skupinou německých novinářů, kteří se mohli českých politiků ptát. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Müller v Praze letos nebyl už potřetí. Když se Ředitelé Evropy ptali, jestli existuje nějaký český poslanec, který by jevil o Německo podobný zájem jako Müller o Česko, řekl jim jeden odborník na česko-německo vztahy – ani náhodou. Sám Müller je v Německu z hlediska zájmu o Česko samozřejmě výjimkou. Ale platí, že úsilí o vzájemné sbližování a pochopení bychom měli vyvíjet spíše my, protože pro nás je Německo klíčovou zemí, zatímco pro Německo jsou Češi jen jedněmi z řady sousedů. Je na nás, abychom do vzájemného vztahu vnášeli konkrétní témata.

Náš muž v Guinejském zálivu

Český bezpečnostní expert Radek Khol, který dlouhodobě působí v Bruselu, se už už mohl stát speciálním poradcem v týmu Josepa Borrella pro blízkovýchodní mírový proces. Sešlo z toho kvůli vnitřním změnám v úřadu unijního šéfdiplomata. Radek Khol ale nezůstal na ocet. Na starost dostal protiteroristickou politiku EU v celé subsaharské Africe a čerstvě zastupoval Evropu na debatě v Beninu o boji proti Islámskému státu v regionu. Po vlně skórujících Češek jde o dalšího českého experta na strategickém postu v EU. 

Extrémy „na bedně“?

Evropu začíná obcházet strašidlo úspěchu krajní pravice (a částečně i levice) v příštích eurovolbách na pozadí teroristického útoku na Izrael a nové vlny antisemitismu v Evropě. Mainstreamové strany se zalekly a bijí na poplach. Není ale třeba stahovat kalhoty, když volby jsou ještě daleko. Podobné obavy už tu byly a krajní pravice skončila jako druhá nejslabší v europarlamentu. Tušíte proč? A kdo k tomu drží klíč? Psali jsme. 

Co si přečíst

• Viktor Orbán opět hrozí zablokováním evropské pomoci Ukrajině. A tentokrát to může myslet vážně.

• Donald Tusk se v Polsku chystá na rychlé a tvrdé převzetí vlády. Ohrožen je i guvernér centrální banky.

• Prominentní belgická poslankyně tlačí na zákaz hidžábu v Evropě. Utekla před islamisty z Íránu a burcuje evropské politiky, ať chrání sekulární stát.

Evropa podle…

Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express

Svou odpovědí na ruskou invazi na Ukrajinu Evropa překonala svou pověst, že na geopolitické krize dokáže reagovat jen těžkopádně, slabě a pomalu. Ale jak se blíží dvouleté výročí brutálních bojů, hrozí, že se ona stará pověst vrátí - a to proto, že se členské země dohadují o nové finanční pomoci, dodávkách zbraní a posunu ve snaze Ukrajiny vstoupit do EU. Ve hře je víc než jen reputace. Geograficky vzato je válka už teď evropskou krizí představující přímé ohrožení hranic EU. A brzy se může stát evropskou krizí i politicky, pokud se Donald Trump znovu stane americkým prezidentem a omezí americkou podporu Kyjevu. EU by měla Ukrajině dodat na vytrvalosti, nikoliv na nervozitě.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Kam zamíří EU po nadcházejících evropských volbách? Odpoví online debata, kterou pořádá Jacques Delors Centre.

• S podporou Izraele nezacházejme do krajnosti. Na prvním místě na to doplatíme my, varuje expert.

• Stále ještě nevíme, jakou podobu Roberta Fica jsme v jeho čtvrté vládě dostali.

Tečka podle Ondřeje Housky

Že Geert Wilders, vítěz nizozemských voleb, chce zakázat korán nebo úplně zastavit migraci (byť to v praxi samozřejmě není možné), je v Česku vcelku jedno – značná část lidí by se pod to podepsala. A že pod pojmem migrace Wilders chápe i volný pohyb osob v rámci EU, tedy právo Čechů, Nizozemců atd. pracovat kdekoliv v unii? To u nás taky není tématem, Čechům se ven, v porovnání třeba s Poláky nebo Slováky, moc nechce. Ti údajně umírnění čeští konzervativci, kteří Wildersovo volební vítězství tu s více, tu s méně skrývanou radostí slavili na sociálních sítích, by ale mohli slyšet na toto – proč by pro nás mělo být, prosím pěkně, dobré vítězství muže, který chce zastavit veškerou vojenskou pomoc Ukrajině? Ale ono asi nemá smysl snažit se jakkoliv argumentovat. Lidé, jako je europoslanec Jan Zahradil (ODS), si už přes 20 let dělají živnost z toho, že kritizují vše, co v Evropě dělá takzvaný mainstream. A tak jim není proti srsti ani Wilders podle hesla nepřítel mého nepřítele… však to znáte. Koneckonců, ODS byla donedávna v Evropském parlamentu v rámci konzervativní frakce ECR spojencem jiné nizozemské strany, která se jmenuje Fórum pro demokracii. Ta měla v programu například zrušení jednotného evropského trhu. Ten přitom Česko - bez nadsázky - živí. Hledat v tom logiku z hlediska českých zájmů by bylo marné. Ale ono je prostě marné hledat logiku u Jana Zahradila.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.