Oksana říká, že svůj život odložila. Covid-19 ji před dvěma lety vzal matku a manžela. Ruské dělostřelecké ostřelování ji letos na jaře připravilo o otce a nejstaršího syna. „Ponořila jsem se do své práce,“ vypráví 480 metrů hluboko pod městem Ternivka na východě Ukrajiny, zatímco v okolní tmě září bělmo jejích očí. Devětačtyřicetiletá žena dříve pracovala jako učitelka tance v internátní škole pro chudé děti v Bachmutu, místě jedné z nejtvrdších bitev rusko-ukrajinské války. Dnes jsou její dům i město zničené, škola zavřená, nejbližší příbuzní mrtví a ona pracuje jako hornice, píše The Economist.
Po vpádu Rusů na Ukrajinu v únoru 2022 Oksana (vedení jejího dolu požádalo, aby se příjmení zaměstnanců nepoužívala) utekla do Polska, kde v restauraci vařila a myla nádobí. Po Ukrajině se jí však stýskalo. Když jí přátelé řekli, že šachta v Ternivce hledá nové pracovníky, přihlásila se. Její nová práce je lépe placená než většina ostatních a nabízí dobrý důchod, vysvětluje Oksana. Pomáhá jí také blokovat vzpomínky. „Chci na všechno zapomenout,“ říká během pracovní pauzy.
Ukrajinci zveřejnili, jak žijí v zajateckém táboře ve Lvovské oblasti zajatí ruští vojáci
Válka změnila životy nespočtu Ukrajinců i pracovní trh v zemi. Přibližně 4,8 milionu lidí přišlo po útoku Ruska téměř ze dne na den o práci. Odhaduje se, že nezaměstnanost se v říjnu letošního roku snížila na 18,4 procenta z více než 30 procent na jaře 2022, ale zůstává výrazně nad předválečnou úrovní. Podle jednoho z průzkumů změnilo od začátku války profesi 17 procent ukrajinských pracovníků. Statisíce lidí byly odvedeny do armády. Američtí představitelé odhadují, že ve válce zahynulo nejméně 70 tisíc ukrajinských vojáků a dalších až 120 tisíc bylo zraněno. S tím, jak je povoláváno stále více Ukrajinců, roste poptávka po pracovnících v odvětvích, kterým tradičně dominují muži.
Na scénu vstupují ukrajinské ženy. Válka a okupace znemožnily sběr kvalitních údajů, existují však náznaky, že ženy stále více pohánějí ochromenou ukrajinskou ekonomiku. Z 36 tisíc malých a středních podniků, které byly letos na Ukrajině zaregistrovány, jich 51 procent vedou ženy, říká ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Stále více žen začíná pracovat v průmyslu, stavebnictví a hornictví.
Budoucí matko, přemýšlej, Rusko potřebuje obránce! Kdo ale byl na vojně, ten se v cirkuse nesměje
V příštích letech bude Ukrajina potřebovat armádu lékařů a psychologů, kteří se budou starat o válečné veterány, včetně traumatizovaných vojáků a tisíců lidí s amputovanými končetinami. Mnoho, ne-li většina těchto pečovatelů budou ženy. Energetika, doprava a obranný průmysl, které by měly po válce hrát v ekonomice významnou roli, budou také jistě přitahovat více pracovnic.
Z důlního komplexu u Ternivky armáda povolala 600 mužů, což je asi desetina všech zaměstnanců, říká ředitel podniku Dmytro Zabělin. Na jejich místo nastoupilo přibližně 300 žen. Důl zaměstnával ženy i před válkou, ale žádná nepracovala v podzemí. Více než 100 nových zaměstnankyň teď pracuje právě tam.
Oksana obsluhuje a udržuje pásový dopravník, který přepravuje uhlí na povrch. Jiné ženy pracují jako bezpečnostní inspektorky a elektrikářky. Další se k nim přidávají. Olena, jejíž manžel je bývalý horník a nyní velí četě nedaleko Luhansku, se školí na obsluhu vlaků, které spojují části dolu. Nedávno osmnáctiletá Hanna se bude starat o klece, které dopravují horníky mezi jednotlivými důlními patry. Ternivka je daleko za frontovou linií, ale oblast zasáhly ruské řízené střely s plochou dráhou letu. „Je to velmi děsivé. Ale dokud jsem pod zemí, nemůžu to slyšet,“ říká Hanna.
Těžba uhlí je nebezpečná a vyčerpávající práce. A válka ji učinila ještě náročnější. Během výpadků proudu způsobených ruskými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v uplynulé zimě museli horníci v Ternivce ujít až sedm kilometrů a pak pomocí únikových žebříků překonat 680 metrů, aby se dostali na povrch. Díky novým generátorům mohou nyní doly udržovat vlaky a důlní klece v chodu dostatečně dlouho, aby zajistily méně trýznivý únik.
Ukrajina má v oblasti rovnosti žen a mužů před sebou ještě dlouhou cestu. Míra účasti žen na trhu práce v minulých letech klesala. Z 54 procent v roce 1990 poklesla na 48 procent v předvečer invaze. Ženy jsou nadměrně zastoupeny ve školství, domácích pracích a cestovním ruchu, tedy v profesích, kde bývají platy obvykle nízké. Rozdíl v odměňování žen a mužů se snížil z 26 procent před sedmi lety na současných 18,6 procenta, ale zůstává výrazně nad průměrem EU (kde byl 12,7 procenta v roce 2021).
Až do roku 2017, kdy byl zrušen, zakazoval zákon ze sovětské éry ženám vykonávat 450 profesí – od řízení nákladních vozů po svařování. V následujícím roce Ukrajina přiznala ženám v ozbrojených silách stejná práva jako vojákům z řad mužů. V současné době slouží v ozbrojených silách přibližně 43 tisíc žen, z toho 5000 na bojových pozicích.
Stereotypy ale přetrvávají. „Ženy by se měly věnovat svým ambicím v jiných oblastech,“ přemítá ve své kanceláři ředitel dolu Zabělin. „Žena je strážkyní domova a rodiny,“ míní. Připouští však, že důl pravděpodobně nebude mít jinou možnost než zaměstnat více žen. Mnoho mužů se z fronty nevrátí a Ukrajina bude muset udržovat početnou armádu i po skončení války. „Náš soused se nikam nechystá,“ říká s odkazem na Rusko.
Oksaně se mezitím stýská po bývalém životě a po staré práci, ale z té nové se jí odejít nechce. Zvykla si na hluk, tmu, prach i fárání do podzemí. „Už to není tak děsivé jako válka,“ říká.
Ukrajinci zveřejnili, jak žijí v zajateckém táboře ve Lvovské oblasti zajatí ruští vojáci
