Rusko od května zažilo přes 500 útoků provedených bezmála tisícovkou bezpilotních letounů, napsal v pondělí server Meduza s odvoláním na zjištění webu Nemoskva.net. S ohledem na tato čísla lze podle Meduzy konstatovat, že válka už se skutečně přenesla i na ruské území.

Od května do konce srpna letošního roku zasáhly dronové útoky 17 ruských regionů, spočítali novináři serveru Nemoskva.net, kteří do své statistiky zahrnuli i Ruskem ovládaný ukrajinský poloostrov Krym, přestože ho za součást Ruska nepovažují. Největší nálet se přitom podle nich odehrál v noci z 29. na 30. srpna, kdy se terčem stalo sedm různých regionů najednou. Bezpilotní letouny tehdy zasáhly mimo jiné letiště v západoruském Pskově, nedaleko hranic s Estonskem a Lotyšskem.

Nejčastěji podle této analýzy zažívají nálety bezpilotních letounů Belgorodská a Brjanská oblast u hranic s Ukrajinou, čím dál častěji se ale dronům daří útočit také na Moskvu a okolní Moskevskou oblast. Prakticky všechna dotčená místa v Rusku neleží dál než 1000 kilometrů od hranic s Ukrajinou, tedy ve vzdálenosti, kterou mohou zasáhnout drony vyslané z ukrajinského území, podotkli autoři článku.

Tuto vzdálenost může urazit například bezpilotní prostředek Tupolev Tu-141, známý také pod názvem Striž, který se začal vyrábět na konci 70. let v Sovětském svazu a jehož upravenou verzi podle médií použily ukrajinské ozbrojené síly k útokům na ruské území z loňského prosince. Striž váží pět tun a měří 14 metrů.

K útokům na cíle v Rusku podle serveru Nemoskva.net ukrajinské síly používají také řadu dalších bezpilotních letounů, většinou vyráběných na Ukrajině. Jeden z nich, dron přezdívaný Bober (Bobr), měří na délku 2,5 metru, váží asi 150 kilogramů a je tak mnohem menší než Striž, dokáže ale urazit podobně velkou vzdálenost. Bober je podle analýzy používán ukrajinskými silami teprve od letoška a podílel se na útocích na Moskvu. Ukrajinci mají k dispozici také například drony Switchblade americké výroby, které dokážou urazit vzdálenost asi 80 kilometrů.

Dronové nálety v Rusku zintenzivnily poté, co byla v květnu Moskva svědkem útoku bezpilotního prostředku na Kreml, který ale způsobil jen nepatrné škody. Od té doby čelila Moskva útokům bezpilotních letounů opakovaně, terčem byly například výškové budovy v obchodní čtvrti Moskva-City. Jiné nálety dronů dokázaly na leteckých základnách poškodit ruské armádní letouny, což částečně přiznávají i ruská státní média.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.