Hrad Svatý Mikuláš v nejzápadnějším ukrajinském okrese roky pořádal středověká představení s rytířskými souboji s dřevci, aby posílil identitu etnických Maďarů, kteří tu žili po staletí. Ale poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, cítí se být maďarská menšina v Zakarpatské oblasti sousedící s Maďarskem blíže ke Kyjevu než k Budapešti, kde premiér Viktor Orbán ještě utužil své vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše to deník Financial Times.

Maďaři jsou největší z desítek etnických menšin, které žijí v historicky rozmanitém regionu vklíněném v Karpatech mezi Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Maďarská komunita, kdysi téměř 150 tisíc lidí, nyní čítá zhruba 70 až 80 tisíc příslušníků.

„Tady nejsou žádní Maďaři, jen já. Ostatní se asimilovali... nebo odešli,“ řekl kastelán hradu József Bartos. „Pocítili jsme důsledky nynější animozity mezi Budapeští a Kyjevem,“ dodal.

Status Maďarů – zvláště právo na vzdělávání v jejich vlastním jazyce – byl dlouho jablkem sváru mezi Maďarskem a Ukrajinou. Orbán letos ve svém projevu popisujícím jeho politickou vizi obvinil Kyjev z „hungarofobie“. Opakovaně také hrozil blokováním přihlášek Kyjeva do EU a NATO kvůli právům menšin.

Poté co Rusko po roce 2014 anektovalo Krym a části východní Ukrajiny, Kyjev usiloval o posílení národní identity a v roce 2017 přijal zákon omezující práva menšin, a to i ve školství. To pohněvalo maďarskou komunitu a přimělo ji podporovat Orbána. Ale po loňské plnohodnotné invazi většina Maďarů na Zakarpatské Ukrajině změnila názor.

„Dříve jsem se cítil jako Maďar s ukrajinským občanstvím,“ řekl György Buleca, ředitel firmy dovážející zboží z Maďarska. „To se změnilo, když Orbán řekl, že toto není jeho válka a že bychom se měli dohodnout na příměří. To, co dělá Orbán, dává smysl pouze jako agenda někoho jiného,“ řekl Buleca s odkazem na Putina. „Válka změnila všechno. Maďaři v Zakarpatí už Orbána nepodporují,“ dodal s tím, že práva menšin už nejsou tématem.

Školy mohou nadále vyučovat vše v maďarštině děti do deseti let, poté musí postupně zavádět ukrajinštinu. „Zákon je zákon. Jsme na Ukrajině. Je v pořádku, pokud nemluvíte ukrajinsky? Ne,“ řekl Buleca. „Celé toto téma zneužili Rusové, Orbán je jejich figurka,“ dodal.

Moskva se skutečně snažila podněcovat etnické napětí, řekl Jaroslav Galas, který byl zástupcem gubernátora Zakarpatské oblasti, než se loni v březnu připojil k ukrajinským silám bojujícím na frontě.

Jedno maďarské kulturní centrum v Zakarpatské oblasti se v roce 2018 stalo dvakrát terčem útoku. Ačkoli nebyl nikdo zraněn, ukrajinská tajná služba SBU zahájila rozsáhlé vyšetřování. Galas řekl, že s vyšetřovateli úzce spolupracoval a dozvěděl se, že první explozi spáchala skupina Poláků s vazbami na Rusko. Druhý výbuch byl podle Galase čistě ruskou záležitostí.

„Moskva chtěla přilít olej do ohně, který zažehl školský zákon,“ řekl Galas. V době útoků Ukrajina podle Galase měla informace, že Rusko identifikovalo Zakarpatskou Ukrajinu jako zranitelné místo vhodné ke zneužití etnického napětí a případně i k odštěpení regionu od Ukrajiny. „Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem byly napjaté a Rusko vidělo příležitost do toho vstoupit,“ dodal Galas.

Po loňské invazi se však Rusové na Zakarpatskou Ukrajinu tolik nezaměřují. Podobně jako Galas se stovky etnických Maďarů zapojily do války a pomohly 23. října osvobodit vesnici Ambarne v Charkovské oblasti, což se časově shodovalo s maďarským svátkem připomínajícím protisovětskou revoltu z roku 1956.

V té době se internetem šířilo video zachycující poručíka Sándora Fegyira, jak se dvěma spolubojovníky drží ukrajinské a maďarské vlajky a volají „Maďarsko vpřed!“. Fegyir brzy dostal od maďarských občanů stovky nabídek pomoci a během dvou týdnů jeho jednotce začalo přicházet nezbytné vybavení, včetně nabíječek, dronů a vysílaček.

Podle Fegyirových údajů je na frontě 374 Maďarů a 31 jich v boji padlo. Kyjev navrhl Fegyira na svého příštího velvyslance v Budapešti. Maďarsko ho ještě nepřijalo, ale on věří, že se funkce ujme. „Maďarsko je v našich srdcích a myslích jako vlast, ale žijeme na Ukrajině, jsme Ukrajinci maďarského původu,“ řekl Fegyir.

Maďarskojazyčná média na Ukrajině jsou také v rozporu s oficiální maďarskou linií. „Informujeme o obětech Maďarů,“ řekl Gábor Fehér, editor maďarského zpravodajství v ukrajinských státních médiích v největším zakarpatském městě Užhorodě. „Ale Orbán pak tvrdí něco v tom smyslu, že se nemůže vzdát ruské energie, a lidé nás zase zaplavují nenávistnými komentáři. ‚Běžte zpátky do Maďarska, kam patříte‘ je z nich ještě nejmírnější,“ říká Fehér.

Fehér tvrdí, že nedostává instrukce z Kyjeva – na rozdíl od maďarských státních médií, která jsou k dostání na Zakarpatské Ukrajině a která papouškují Orbána. Blíže k hranicím, kde žije více Maďarů a státní média jsou hojně sledována, mají Orbánovy vzkazy svou odezvu. Obyvatelé si dokonce nařizují hodinky o hodinu zpět, podle budapešťského času.

„Lidé tady říkají, že to není naše válka,“ řekl vysoce postavený duchovní, který si přál zůstat v anonymitě ze strachu z následků. Dodal, že dějiny tohoto příhraničního regionu – který byl během jednoho století součástí Rakouska-Uherska, Rumunska, Československa, Sovětského svazu a Ukrajiny – mají za následek jeho slabší naladění na vlastenecké cíle Kyjeva oproti zbytku země. „Zakarpatí je naše vlast, ale Ukrajina ne,“ vysvětlil. „Můj dědeček se narodil v Maďarsku, vyrůstal v Československu, žil v SSSR a zemřel na Ukrajině, aniž kdy opustil tuto vesnici. Politické systémy přicházejí a odcházejí a my tu jen chceme žít,“ dodal muž.

Orbánova vláda maďarskou komunitu deset let kulturně a finančně podporovala a umožňovala i rychlé získávání občanství a unijních pasů díky kontroverznímu programu. To mnohé přimělo k opuštění Zakarpatska a hledání lepšího života v jiných evropských zemích.

Když loni Rusko zahájilo invazi, vůdcové maďarské komunity vyzvali mladé muže, aby okamžitě odešli do Maďarska. Celé vesnice se vyprázdnily ve dnech předtím, než Ukrajina zakázala mužům ve vojenském věku opustit zemi. Náboženský vůdce tyto včasné evakuace ocenil jako „velmi prozíravé kroky, které nám umožnily ušetřit životy“.

To povede k omezení maďarského politického a školského života, obává se László Zubánics, šéf strany zakarpatských Maďarů UMDSZ. „Nakonec se staneme menší, méně silnou komunitou,“ soudí Zubánics.

Během poslední prohlídky hradu sv. Mikuláše se Bartos oblékl do rytířského a pózoval se skupinou převážně ženských návštěvnic z regionu. „Maďarská komunita se zmenšuje a to už nelze zvrátit,“ řekl Bartos.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.