Zmatek kolem wagnerovců. O útoku na Moskvu prý běžní žoldnéři nevěděli, do Běloruska se teď nepřesouvají

Někteří členové Wagnerovy soukromé vojenské společnosti včetně velitelů až do poslední chvíle nevěděli, že táhnou na Rostov na Donu a na Moskvu, o protestní akci svého uskupení se dozvídali stejně jako zbytek světa ze zpráv na komunikační platformě Telegram. Stanici BBC to o vzpouře wagnerovců proti ruskému armádnímu vedení řekl jeden z nižších žoldnéřských velitelů. Na žádný odpor jeho oddíl nenarazil, uvedl velitel, který s BBC hovořil z Luhansku, města pod kontrolou ruských sil na východě Ukrajiny.

Tažení na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení ohlásil v pátek 23. června zakladatel této žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin. Wagnerovci pak vyrazili z východu Ukrajiny na ruský Rostov na Donu a směrem na Moskvu. Během několika hodin se jim podařilo urazit stovky kilometrů a zmocnit se armádních stanovišť v Rostově na Donu a ve Voroněži. V sobotu večer Prigožin protestní akci nakonec odvolal, údajně aby předešel krveprolití.

Velitel, s nímž se BBC několik dní po vzpouře spojila, nechtěl být jmenován. Stanice o něm referuje pod pozměněným jménem Gleb. V pátek 23. června mu podle jeho popisu zavolal výše postavený velitel a rozkázal mu shromáždit muže do kolony a vyrazit. Kam kolona směřuje, žoldnéři zprvu netušili, ale udivilo je, že míří pryč od přední linie, řekl Gleb.

Komentář

Účet od Putinova kuchaře. Jak draho přijde Rusko vzpoura wagnerovců

12. 7. 2023 ▪ 2 min. čtení

„Vzali jsme ptáčky (drony) a vyrazili. Další šli na Moskvu s mazákem,“ uvedl Gleb. Doplnil, že mazákem má na mysli Dmitrije Utkina, známého také pod přezdívkou Wagner, na jehož počest si žoldnéři říkají wagnerovci. Tento bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU, držitel několikerých vyznamenání a vyznavač názorů blízkých nacismu nikdy nevystupuje na veřejnosti, poznamenala BBC.

Kolik lidí bylo v koloně mířící na Moskvu, Gleb neví. Jeho oddíl byl v koloně, která táhla na Rostov na Donu. Ani její velikost nepřiblížil. Po cestě jeho jednotka na žádný odpor podle něj nenarazila. Na hraničním přechodu Bugajevka ve Voroněžské oblasti podle něj pohraničníci složili zbraně. „Pohraničníky jsem už neviděl, ale dopravní policajti nám po cestě vzdávali čest,“ uvedl Gleb.

V sobotu ráno 24. června pak podle jeho svědectví jeho oddíl zablokoval ústředí ruské tajné služby FSB v Rostovské oblasti. Po půl hodině z ústředí údajně přišli dva pracovníci FSB a navrhli, aby se s nimi wagnerovci dohodli. „Říkám jim, co je tady za dohadování, město je naše. Tak to byla dohoda, že budou prostě sedět. Na cigaretu chodili,“ uvedl Gleb.

O odchodu z Rostova na Donu se pak dozvěděl Gleb tak, že mu v sobotu večer 24. června zavolal výše postavený velitel a bez vysvětlení mu oznámil návrat do Luhansku.

O tom, jaký bude další osud Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, Gleba nikdo neinformoval. Do Běloruska, o němž se hovořilo jako o místu, kam by se mohli bojovníci uchýlit, se podle něj wagnerovci přesouvat nezačali. Neví také o nikom, kdo by podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany. Začlenění wagnerovců do pravidelné ruské armády byla další možnost, o níž se v souvislosti s budoucností Wagnerovy skupiny hovořilo.