Taliban začal bojovat proti drogám. A je hodně úspěšný. Ceny opia stoupají

Když islámský Talibán bojoval v Afghánistánu proti vládě, financoval svůj boj hlavně příjmy z pěstování máku. Ten je surovinou pro výrobu opia a heroinu. Před necelými dvěma lety ale povstalci více než dvacetiletý boj vyhráli a znovu získali kontrolu nad Afghánistánem. Loni v dubnu šéf Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda vydal zákaz pěstování máku. A bojovníci jsou v tom podle svědectví BBC zatím ve svém protidrogovém tažení úspěšnější než kdokoli z jejich předchůdců.

Dokládají to jednak svědectví z afghánských provincií Nangarhár, Kandahár, Hílmand a dalších, ale také analýzy satelitních snímků. Časy, kdy hornatá země produkovala více než 80 procent světového opia se tak brzy mohou stát minulostí. Nařízení vyhlášené Tálibánem ještě nemělo dopady na sklizeň roku 2022. Ta byla podle Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) naopak o třetinu vyšší.

Podle Davida Mansfielda, předního experta na afghánské obchodování s drogami, ale přijde letos prudký pokles. "Je pravděpodobné, že mák se bude letos pěstovat jen na 20 procentech plochy, která byla touto plodinou osetá loni. Snížení je bezprecedentní," prohlásil Mansfield, který spolupracuje s britskou firmou Alsic specializující se na analýzu satelitních snímků.

Tálibán své sliby nesplnil. I rok po jeho nástupu si ženy mohou o vzdělání či dobré práci nechat zdát

15. 8. 2022 ▪ 4 min. čtení

Nejvíce je to vidět v provincii Hílmand na jihozápadě Afghánistánu, kde se dříve vyprodukovala více než polovina afghánského opia. Analýza společnosti Alsic ukazuje, že pěstování máku v Hílmandu kleslo o více než 99 procent. "Na snímcích ve vysokém rozlišení je vidět, že ze 129 tisíc hektarů makových polí v loňském roce je mákem oseto jen něco přes tisíc hektarů," říká Mansfield.

Velké množství zemědělců vládní nařízení Talibanu uposlechlo. Těm, kteří se nepodřídili, ničí úrodu bojovníci Tálibánu. Velitel jednotky Tálibánu v Nangarháru Túr Chán uvedl, že společně se svými muži ničí maková pole již pět měsíců a zlikvidovali tisíce hektarů úrody. Úrodu na malém makovém poli může oddíl deseti mužů zničit během několika minut. Poté ozbrojení členové Tálibánu, většina s dlouhým plnovousem a oblečená v tradičním afghánském oděvu šalvár kamíz, tedy dlouhé košili a volných kalhotách, nasednou do pick-upu a jedou k další farmě. Bojovníci Tálibánu chodí ozbrojení, protože někteří zemědělci se zásahům násilím brání. Nejméně jeden civilista byl při takových potyčkách zastřelen.

Mák na afghánských polích postupně nahrazují méně výnosné plodiny jako pšenice, což však pro zemědělce představuje finanční ztráty a z toho plynoucí problémy s obživou rodiny. "Ničíte mé pole. Ať bůh zničí váš domov," volá na bojovníky Tálibánu rozhořčená žena, zatímco oni devastují její makové pole. Ženina syna zadrželi ráno a po několika hodinách ho s varováním propustili.

Podle mluvčího Tálibánu Zabíhulláha Mudžáhida je škodlivost opia větší než výhody jeho pěstování. "Víme, že jsou lidé chudí a trpí. Ale čtyři miliony ze 37 milionů obyvatel Afghánistánu se potýkaly s drogovou závislostí. To je vysoké číslo," uvádí.

Taliban zároveň žádá, aby mezinárodní společenství pomohlo Afgháncům, kteří kvůli zákazu pěstování máku přišli o živobytí. Ale nechce pomoc podmiňovat politickými otázkami, jako je třeba zákaz působení žen ve všech nevládních organizacích. "Opium neškodí jen Afghánistánu, ale celému světu. Pokud Afghánci svět před tímto zlem chrání, bylo by spravedlivé, aby dostali výměnou pomoc," prohlašuje Mudžáhid.

Zákaz pěstování máku již začíná mít dopady na ceny opia. V Kandaháru, který je tradiční baštou Tálibánu a další významnou oblastí pěstování máku, ukazuje jeden z farmářů zásobu opia z loňské sklizně. Dva plastové sáčky o velikosti fotbalového míče jsou naplněné tmavohnědou hmotou. "Loni bych za takový sáček dostal pětinu toho, co bych mohl dostat teď. Čekám ale, až cena dál stoupne, aby naše rodina měla z čeho žít déle. Naše situace je hodně špatná. Museli jsme si vzít půjčku, abychom si mohli koupit jídlo a oblečení," říká.