Někteří klíčoví spojenci Ukrajiny, včetně Spojených států, zvažují téměř úplný zákaz vývozu do Ruska. S odkazem na své zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg. Znamenalo by to další silný tlak na prezidenta Vladimira Putina ve snaze ještě více mu zkomplikovat financování invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 podle zdrojů obeznámených se situací jednají o této myšlence před květnovým summitem lídrů G7 v Japonsku. Cílem je zapojit i členské státy Evropské unie. Návrh se ale zatím stále projednává a může se změnit, upozornily zdroje.

Přístup, o němž teď diplomaté jednají, by stávající sankční režim zcela obrátil. To znamená, že by byl zakázán veškerý vývoz a případně by bylo nutné schválit výjimky z tohoto zákazu. Podle současných kritérií je veškerý vývoz povolen, pokud nepodléhá sankcím.

Pokud vedoucí představitelé G7 tento krok na summitu schválí, bude potřeba se dohodnout, co přesně bude z vývozu do Ruska vyloučeno. Léky a zemědělské produkty včetně potravin velmi pravděpodobně zůstanou z tohoto zákazu vyňaty, uvedl jeden ze zdrojů.

Realizaci plánu však mohou bránit vážné překážky. Aby nová kritéria vstoupila v platnost v EU, musely by je schválit všechny členské země. A to by zřejmě vyvolalo bouřlivou debatu vzhledem k pravděpodobné reakci firem, které do Ruska stále vyvážejí. Rizikem jsou také odvetná opatření ze strany Moskvy.

Pokud by bylo uvaleno téměř úplné embargo na vývoz, zmizela by velká část zbývajících obchodních toků, které tyto země s Ruskem ještě udržují. Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost se k perspektivě takového kroku odmítl vyjádřit.

Sankce zatím snížily hodnotu vývozu z EU a ze zemí G7 do Ruska téměř o polovinu, omezení se týkají prakticky všeho – od elektroniky až po luxusní zboží. Podle ženevské organizace Trade Data Monitor se ale do Ruska stále dostává z Evropy, USA, Kanady a Japonska zboží za 66 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) za rok.

Členové G7 se obávají, že tato částka znamená příliš velký přínos pro Putinovu válečnou ekonomiku, zejména proto, že Moskva nachází způsoby, jak obejít sankce a dovážet zboží přes třetí země. Skupina G7 a státy EU zavedly několik kol sankcí, z nichž některá zahrnovala odkladnou lhůtu, než vstoupí v platnost.

Rusko na sankce zareagovalo vlastními zákazy vývozu a pravidelným omezováním dodávek energií do Evropy. Evropská unie by byla obzvláště zranitelná vůči omezením týkajícím se komodit, jako je například měď. A téměř úplný zákaz vývozu do Ruska by mohl Moskvu ještě více přiblížit Číně, vzhledem k tomu, že Rusko hledá alternativy k sankcionovanému zboží.

Moskva přestala zveřejňovat údaje o dovozu. Několik mezinárodních pozorovatelů a vlád nicméně sleduje svůj vývoz do Ruska a také celní záznamy.

Podle údajů Trade Data Monitor zůstávají Německo, Itálie a Polsko třemi největšími evropskými vývozci zboží do Ruska. Mezi nelékařské a nezemědělské výrobky, které by mohly být novým opatřením nejvíce zasaženy, patří v rámci skupiny G7 automobily, čokoláda, pivo, obuv, květiny a líčidla.