Putin po Krymu navštívil i okupovaný Mariupol. „Zločinec se vrací na místo činu,“ zní z Ukrajiny

Po včerejší návštěvě poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, dnes ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do okupovaného ukrajinského Mariupolu. Město se stalo symbolem ukrajinského odporu, než ho Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo.

Do přístavního města Putin přiletěl z Krymu vrtulníkem. Šéf Kremlu se na Krym vydal den poté, co na něj haagský Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal kvůli ruskému počínání na Ukrajině zatykač.

Putin podle agentury TASS zavítal i do Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který velí ruským silám na Ukrajině.

Je to poprvé, co ruský prezident navštívil okupovaná území, která se loni v září rozhodl v rozporu s mezinárodním právem připojit k Rusku. Západní média připomínají, že Putin coby vrchní velitel ruských ozbrojených sil se tak dostal zatím nejblíže k frontě, kterou až dosud nikdy nenavštívil. Podle agentury TASS to byla Putinova první návštěva Donbasu, o který se bojuje od roku 2014.

Tiskové oddělení Kremlu o Putinově cestě informovalo dnes ráno a návštěvu Mariupolu označilo za „pracovní cestu“, na které si ruský prezident prohlédl několik čtvrtí města, bavil se s místními obyvateli a také navštívil jednu rodinu v jejím domově. Podle prezidentova mluvčího šlo o spontánní rozhodnutí, které nebylo v plánu.

Dostaneme Rusko před tribunál za genocidu, říkají kyjevské právničky. Důkazů mají plné disky

17. 12. 2022 ▪ 12 min. čtení

Po Mariupolu se Putin podle mluvčího Dmitrije Peskova přemisťoval v autě, které sám řídil, nedoprovázel jej žádný konvoj. V boji vážně poničeném Mariupolu je i divadlo, v němž po loňském náletu ruských sil zahynuly podle Kyjeva stovky lidí. Podle organizace Amnesty International ale bylo obětí mnohem méně, jejich počet odhadla na 12, neboť velká část ukrývajících se obyvatel budovu před bombardováním opustila.

„Zločinci se vždy vracejí na místo svých zločinů. Organizátor vražd tisíců mariupolských rodin přijel obdivovat ruiny a masové hroby,“ napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Putinovi zároveň vyčetl cynismus a to, že ho netrápí výčitky svědomí.

Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru napsalo, že se Putin přikradl do Mariupolu jako zloděj pod rouškou noci: je to bezpečnější a temnota mu také umožňuje zvýraznit to, co chce ukázat. Město zcela zničené jeho armádou a několik přeživších obyvatel udržuje daleko od zvědavých očí, napsalo ukrajinské ministerstvo.

Ukrajinské úřady zřídily mariupolskou filharmonii v někdejším domě kultury jako protiváhu k budově filharmonie v Doněcku ovládnutém proruskými separatisty. V bojích téměř neutrpěla. Podle původního záměru ruských okupantů se v ní měl konat soudní proces s ukrajinskými obránci Mariupolu. Soud se však nekonal, protože Putin přikázal zajaté vojáky z pluku Azov vyměnit za ukrajinského oligarchu Dmitrije Medvedčuka, uvedla na svém webu ruská redakce BBC.

Po několika hodinách od oznámení návštěvy se ve státních médiích objevilo video s Putinem v Mariupolu, které ukrajinská média označila za podivné a vyjádřila o celé návštěvě pochybnosti. Podle serveru Vjorstka ale záběry skutečně zachycují sídliště Něvskij, které bylo dokončeno loni v říjnu.

Desítky lidí si v sobotu v centru Prahy připomněly první výročí ruského bombardování divadla v Mariupolu.

Foto: Reuters

V krymské metropoli Sevastopolu si Putin v sobotu prohlédl nově otevřenou školu umění a dětské volnočasové centrum. Skutečnost, že se ukázal právě na těchto místech, lze podle agentury AP vnímat jako snahu odpovědět na krok Mezinárodního trestního soudu, který na něj v pátek vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území, a to i z Mariupolu, do Ruska. K zatykači se Putin dosud nevyjádřil, ale jeho cestu lze podle agentury Reuters hodnotit jako demonstraci připravenosti pokračovat ve válce.

Cesta předcházela třídenní návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Rusku, která začíná v pondělí a bude první od vypuknutí války na Ukrajině. Podle AP se očekává, že čínský prezident poskytne Putinovi významnou diplomatickou podporu v jeho konfrontaci se Západem.

„Číně je vcelku naprosto jedno, zda fronta prochází o 100 kilometrů více na západ či 100 kilometrů na východ a čí vlajka vlaje nad Bachmutem. Pro Čínu je důležité, aby válka nevedla ke zhroucení nynějšího režimu v Rusku a nevedla k ustanovení prodemokratické a prozápadní vlády v Moskvě. Vzhledem k tomu, že je to zatím málo pravděpodobné, nemá pro Peking smysl podnikat nějaké rázné kroky,“ řekl BBC Alexandr Gabujev z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

Kyjev požaduje stažení ruské armády z Krymu a dalších ukrajinských území, čímž podmiňuje i možná diplomatická jednání s Moskvou. Putin včera ale naopak zdůraznil, nakolik je podle něj důležité poloostrov udržet. „Samozřejmě že bezpečnostní otázky Krymu a Sevastopolu jsou nyní hlavní prioritou. Uděláme vše, co je třeba, abychom předešli jakýmkoli hrozbám,“ citovala ho agentura AP.

V minulých letech se v Rusku takzvané připojení Krymu okázale oslavovalo, podotkl server BBC News. Před rokem například Putin pronesl projev na moskevském stadionu Lužniki, kde vystoupila i řada hudebních skupin. Na akci tehdy podle policie dorazilo asi 200 000 lidí.