Ministr přijede se sekretářkou, pokoj na hotelu chce jen jeden. Aneb zábava během českého předsednictví EU

Nejznámějším výrokem Arnolda Schwarzeneggera je nepochybně „I’ll be back“. Památnou větu herec pronesl v prvním díle filmové ságy Terminátor. Teď ji, v trochu jiném kontextu, říká špičkový český diplomat. Proč? A když se podíváme na to, jak Rusko vybudovalo svou armádu, dospějeme k závěru, že ve válce na Ukrajině nemůže vyhrát. To vše a mnohem víc najdete v newsletteru Ředitelé Evropy – můžete si ho zdarma objednat a bude vám do emailu chodit každé čtvrteční ráno. Odebírejte!

Máme na to?

V Praze v úterý přednášel profesor Ivan Krastev, skutečně top světový myslitel o Evropě a její budoucnosti (zde je záznam). Je to právě Krastev, původem Bulhar, jehož pohled na střední a východní Evropu do značné míry utváří názor západních elit. Mužská část Ředitelů Evropy se před časem bavila s Milanem Ničem o tom, jestli je v našem regionu, řekněme v Česku, na Slovensku a v Polsku, někdo, kdo by mohl aspoň zčásti zaujmout Krastevovo místo – existuje někdo, koho by mohly pravidelně tisknout Financial Times nebo New York Times? Shodli jsme se, že ne. Anebo ano? Pokud máte tip na někoho takového, pošlete ho!

Sbohem, Česko?

Volkswagen dává k ledu stavbu gigafactory v Česku a dává přednost USA. Zřejmě to neznamená definitivní konec projektu v Česku, ale je jasné, že se minimálně nemile protahuje. A do značné míry kvůli selhání českých politiků. Ti dlouho hlavně mluvili, místo aby konali. A to i v rámci EU – hle, pouhé omílání ideologických pouček nestačí za situace, kdy se svět zásadně mění. Vysvětlujeme.

Favorit Síkela

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) pro HN v podstatě připustil, že by se chtěl stát příštím českým eurokomisařem. „Zájem opravdu má, chce se teď na evropských tématech profilovat, stýkat se s lidmi v Bruselu,“ řekl Ředitelům Evropy dobře informovaný zdroj. Síkela se v EU výborně zapsal díky českému předsednictví EU a energetice. Příští předsedkyně/předseda komise ale dost možná bude požadovat, aby každý stát, který bude kandidovat muže, předložil i ženské jméno. Na to údajně spoléhá velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která by se eurokomisařkou prý také chtěla stát. Šance ale, aspoň nyní, nemá velké. Zájem už ohlásili také ministr Mikuláš Bek (za STAN) a europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Víc tady.

Ostře sledované: V klinči

Členové hlavní vládní strany ODS se přidali k německé kritice dohody o konci spalovacích motorů v EU po roce 2035, kterou loni během svého předsednictví vyjednali Češi. Garanti dohody, Síkela a exministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), věc nekomentovali. Hubáčková proto, že už není ministryní, a Síkela se ocitl v zajímavém klinči. Kvůli svému zájmu o eurokomisařský post nebude dohodu o motorech hájit proti názoru ODS a premiéra, jehož podporu bude potřebovat – komisaře vybírá vláda. Kdyby naopak vyrazil proti unijnímu kompromisu, který sám pomáhal dojednat, všimnou si toho v Bruselu a můžou do Prahy ohledně Síkely vzkázat „ne, díky“. Síkela zatím takticky mlčí.

Ruské omyly

Rusko už válku fakticky prohrálo, tvrdí vojenský odborník Jurij Fjodorov. Ale proč vlastně ruská armáda tak selhala? Důvodem není často zmiňovaná korupce nebo šlendrián, ale něco úplně jiného – ruská vojska v současném konfliktu vlastně ani uspět nemohou, byla vybudována pro úplně jiný typ operací. Fjodorovy argumenty shrnujeme v tomto článku včetně toho, co by podle něj nyní měl udělat Západ, aby válka co nejdřív skončila.

Nadšená komise

Kampaň Evropské komise, která je k vidění v českých a dalších evropských městech, je divná nejen podle nás. Jde o hesla jako „diverzita“, „jednota“, „obnovitelná energie“. Leckomu to možná bude znít neuvěřitelně, ale samotná Evropská komise je s kampaní velmi spokojená. Jak slyší Ředitelé Evropy, akce je považována za jednu z vůbec nejúspěšnějších v historii centrálních kampaní tohoto typu. Podle dat komise se plakáty údajně dostaly k 73 procentům občanů členských států. A u 83 procent z nich vyvolaly „pozitivní smýšlení“ o EU. Obojí jsou nebývale vysoká čísla. (A ano, zřejmě bude třetí vlna kampaně.)

Prosvištíme si: Svět bez WhatsAppu

Bez aplikace WhatsApp se v politice či státní správě neobejde prakticky nikdo. Informace se vyměňují nejčastěji právě přes tuto platformu. „Jak šel svět řídit bez WhatsAppu?“ glosoval to pro Ředitele Evropy během českého předsednictví EU jeden vysoce postavený úředník. Primárně jde o výměnu informací a koordinaci postojů, ale dochází samozřejmě i na drby. Během předsednictví se tak v jedné whatsappové skupině objevila informace, že ministr jedné nejmenované země EU se svůj doprovod pro návštěvu Prahy rozhodl na poslední chvíli rozšířit o svou sekretářku. „Hotelový pokoj pro ni ale nežádá,“ zněla stručná zpráva na WhatsAppu pro potřeby českého předsednického týmu. Průšvih ovšem je, když se desítky tisíc důvěrných whatsappových zpráv dostanou na veřejnost, jako nyní ve Velké Británii.

Nejtvrdší Češi

Nejpopulárnější sociální sítí mezi mladými je TikTok. Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) teď před touto čínskou aplikací vydal vůbec nejtvrdší varování v rámci EU, označil ji za bezpečnostní hrozbu. TikTok prý může nejen krást data, ale i měnit chování uživatelů. Českou stopu nese i zákaz TikToku v Evropském parlamentu. Lobbovala za něj europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a instituce k němu následně přistoupila.    

Fiala bude BIG

Premiér Petr Fiala by měl za dva týdny v Bruselu oznámit, že se Česko přidá k mezinárodnímu výzkumnému institutu BIG, zjistili Ředitelé Evropy. Fiala tu možnost měl už v říjnu, tehdy ji ale jeho lidé zazdili. Naštěstí si ministerstvo zahraničí spočítalo, že být po boku Macrona nebo Scholze se může hodit. K institutu se přidává i Dánsko a Česko má stejnou ambici, byť ještě není jisté, jestli do data bruselského summitu, tedy do 23. a 24. března, vše stihne. Vláda nejprve musí vzít českou účast formálně na vědomí.

Změna ve Strakovce

Lidé, kteří dělají českou evropskou politiku, chtějí využít efektu předsednictví a o EU výrazně víc mluvit – s občany i s novináři, jak jsme informovali. Ať už to je náhoda, nebo ne, ve stejnou chvíli se na Úřadu vlády mění ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech. Už od pondělí ho nově povede Eva Húsková, zjistili Ředitelé Evropy. Dosud měla na Úřadu vlády na starosti komunikaci předsednictví. A její předsednický tým se nyní v anketě o PR tým roku umístil na druhém místě.

Nejblíž k Putinovi

Kteří europoslanci nejčastěji hlasují tak, že to odpovídá stanovisku Ruska? Portál Novaja gazeta Europe vytvořil žebříček. A český europoslanec Ivan David (SPD) obsadil v rámci všech 705 europoslanců pěkné druhé místo. Gratulujeme a posíláme písničku.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Zítřek nikdy neumírá

Znamená „tento rok“ do konce letošního roku, nebo spíš příštích 12 měsíců, čímž bychom se dostali do roku 2024? O tom žertoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru na summitu s EU, když byla řeč o rozhovorech o vstupu jeho země do EU. Řada zemí chce, aby začaly letos. Nutná je tu ale jednomyslnost. Část států argumentuje, že i když skončí válka, Ukrajina bude pořád velkou zemí se spoustou problémů, před jejímž přijetím se bude muset sama EU změnit. Klíčová expertka Evropské komise pro HN řekla, že právě začátek rozhovorů by představoval ten správný impulz k reformě.

Řád pro Hrdinkovou

Milena Hrdinková, která byla za vlády Andreje Babiše státní tajemnicí pro EU, dostane francouzské státní vyznamenání. Národní řád za zásluhy jí 21. března předá francouzský velvyslanec v Praze, byli informováni Ředitelé Evropy. Hrdinková dnes vede komunikaci v Agentuře EU pro kosmický program, která sídlí v Praze. Francie v roce 2016 vyznamenala i tehdejšího státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzu. Dostal Řád čestné legie, vůbec nejvyšší francouzské vyznamenání. 

Zajíček will be back

Česká „dvojka“ při EU a klíčový muž loňského předsednictví, velvyslanec Jaroslav Zajíček, se rozloučil s Bruselem – bude dělat ředitele zahraničního odboru nového prezidenta Petra Pavla. Navzdory několikadennímu avízu zaplnil Zajíček hlavní sál českého zastoupení při EU a rozloučit s ním se přišla řada zástupců ostatních členských zemí. Zajíček v krátkém proslovu zmínil, že z Bruselu odchází po sedmi letech. A podruhé, protože už jednou na misi při EU působil. Vrátí se opět? „Nejsem Arnold Schwarzenegger, abych mohl říct I’ll be back. Ale člověk nikdy neví,“ řekl. Ředitelé Evropy už jednou tipovali, že až se bude měnit za dva roky česká bruselská „jednička“, Zajíček will be back.

Co si přečíst

• Dokáže Evropa vyrobit tolik zbraní, aby dodala Ukrajině vše potřebné? Odpovídá šéf důležité zbrojovky Saab.

• #Jsem tu novej – tímto hashtagem na sebe strhl na sociálních sítích obrovskou pozornost nový britský velvyslanec v Česku Matt Field. V rozhovoru s HN odpovídá třeba na to, jestli se nesnaží zviditelnit prostě proto, že jeho země po brexitu přišla o notnou část významu.

• Jednotná nabíječka pro všechna elektronická zařízení na papíře existuje, takový zákon schválili země EU a europoslanci. Ale firma Apple ho – nepřekvapivě – obejde.

Evropa podle

Luuk van Middelaar, zakladatel Bruselského institutu pro geopolitiku

Americký prezident Joe Biden v únoru už podruhé během jednoho roku navštívil Varšavu. Paříži, Berlínu a Bruselu se vyhnul. Někteří v tom viděli další doklad klíčového trendu – tedy že se vliv v Evropě přesouvá více na východ, a to v důsledku války na Ukrajině. Lídři Polska a dalších zemí jsou pochopitelně přesvědčeni, že jim vývoj dal za pravdu. To oni dlouho varovali před ruskou agresí a naivní energetickou politikou Německa. To oni chtěli, aby se Ukrajina mohla s EU sblížit mnohem dřív. Hlas zemí střední a východní Evropy tak dnes zní mnohem přesvědčivěji. Což nese konkrétní výsledky: tvrdší sankce vůči Rusku, více zbraní a další pomoci Ukrajině. Ale vnímejme nuance. Ani dnes se v EU vše netočí kolem války. Co se týče jednotného trhu, obchodu, eura nebo průmyslu, síla ekonomiky a počet obyvatel každé země nadále hrají roli. A tuto sílu mají hlavně země západu a jihu Evropy. Silnější hlas zemí střední a východní Evropy je vítaný, protože vrací unii rovnováhu. Ale je odvislý jen od dramatické situace vyvolané válkou.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Ukrajina ve válce zvítězí, ale vzdá se Krymu, předpovídá expert.

• Je euro pro Česko hrozba, nebo příležitost? Odpoví konference, kterou moderuje polovina Ředitelů Evropy.

• Norma Euro 7 pro emise z aut je mimořádně kontroverzní. Víc informací nabídne slyšení, které pořádá (fyzicky i online) europoslanec Alexandr Vondra (ODS), parlamentní zpravodaj návrhu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Přemýšlela jsem zrovna nad tím, jestli opadající zájem o evropské dění souvisí s tím, že jsme během předsednictví měli zařazenou vyšší rychlost a teď se vracíme do normálu, nebo je propad hlubší. Na mobilu mi pípla zpráva. „Napadla mě taková tečka do Ředitelů…,“ psal mi z Lucemburku Jan Slíva, bývalý novinář a mluvčí prvního českého předsednictví EU. Ukázalo se, že naše myšlenky nekroužily daleko od sebe. Tak tedy Jan Slíva: „České předsednictví vzedmulo vlnu zájmu o EU. Média informovala o našem počínání téměř hokejovým jazykem. První třetina za námi, skóre dobré, ještě nás čeká německá obrana a maďarský protiútok. Dopředu bylo jasné pouze to, že nás nečeká prodloužení. Výsledek byl nakonec výborný. Teď ale riskujeme, že zlatá medaile skončí zaprášená ve vitríně hned vedle vytýkacího dopisu za první předsednictví v roce 2009. Zájem veřejnosti a médií o Evropu totiž mizí stejně rychle, jako se objevil. Štafetu převzali Švédové a vedou si zkušeně. Českou kličku, lehání do střel a dávku naganského štěstí vystřídala severská přímočarost se zajištěnou obranou. Schválen byl další balíček protiruských sankcí, dojednány zelené dluhopisy, pokračují práce na pravidlech proti praní špinavých peněz. Jenže kde se o tom dočteme? A zajímá to někoho? Odpověď na první otázku: na sociálních sítích švédského předsednictví. V českých médiích málokde (čest výjimkám!). A na druhou otázku? Pevně doufám, že to stále někoho zajímá. Všechno, co se v Bruselu dojedná, má dopad na každého z nás. Procitnout a zvítězit jednou za 13 let skutečně připomíná kadenci úspěchů českého hokeje.“