Když chcete zastavit migraci, nemusíte se kamarádit s Viktorem Orbánem – máte nás. Kdo toto Česku vzkazuje? A proč se právě teď v Evropě mluví o tom, že musíme přestat být naivní, jinak nepřežijeme? To vše a mnohem více se dočtete v našem newsletteru Ředitelé Evropy – objednat si ho můžete zdarma na tomto odkazu, bude vám každý čtvrtek ráno chodit do e-mailu. Je o českém působení v Evropě a dění v Evropské unii.

Jde o budoucnost

Svět je mnohem brutálnější než dřív a Evropa nemůže být naivní, tvrdí Francie a další státy. Chtějí proto zásadně změnit přístup k ekonomice. Je potřeba masivně podpořit průmysl, hlavně zelené technologie, jinak se jejich výrobci prostě sbalí a odejdou z Evropy jinam - a to proto, že Američané nebo Číňané už takovou podporu poskytují. Evropa tak nemůže trvat na starých přístupech. Česko patří ke státům, které s tím zásadně nesouhlasí. To vše je klíčovým tématem čtvrtečního mimořádného summitu států EU, tedy Evropské rady.

Střet

Lídři jednotlivých zemí se pokusí domluvit. Spor vyvolal americký zákon, který firmám slibuje obří dotace týkající se elektromobilů nebo třeba baterií do aut. Ovšem jen v tom případě, že podniky přesunou výrobu a investice do severní Ameriky, což už některé firmy v reakci na americké lákání oznámily. Ředitelé Evropy mají k dispozici návrh závěrů summitu - a Česko může být, aspoň zatím, spokojeno. Pokud se nic nezmění, lídři zemí EU jasně zdůrazní, že podnikání na evropském trhu musí být férové - větší a bohatší státy by tak neměly dotovat své firmy bez ohledu na to, co si mohou dovolit menší a chudší země, tedy i Česko.

Migrace: Přitvrdíme

Summit byl původně svolaný na popud Rakouska a jihoevropských zemí kvůli migraci. Počty žadatelů o azyl v EU jsou nejvyšší od krizových let 2015-2016. Ačkoli nelze čekat průlom ve shodě na nové migrační politice - nedaří se ji najít už osm let -, evropské státy zjevně plánují vůči třetím zemím přitvrdit. V návrzích závěrů summitu je explicitní výzva, aby jednotlivé vlády a evropské instituce využily „všech restriktivních opatření“ včetně znovuzavedení víz vůči těm státům, které nespolupracují v potírání ilegální migrace a odmítají přijímat zpět své občany, kteří v EU s žádostí o azyl neuspějí.

Prosvištíme si: Čeští spojenci

Česko nic nemění na svém dlouholetém přístupu k ilegální migraci - chce ji co nejvíc omezit. Tradiční argument zněl, že nezbytnými spojenci v této snaze jsou země visegrádské čtyřky, tedy Polsko, Slovensko a Maďarsko. Jenže časy se mění. „Nemusíte spolupracovat s Orbánem, máte k dispozici Kodaň nebo Stockholm, které mají podobný názor jako vy,“ řekl Ředitelům Evropy diplomat z jedné z těchto zemí. Především Švédi přitom dříve byli k přijímání žadatelů o azyl mimořádně vstřícní. A vysoce postavený český úředník dodává, že český postoj k migraci se mnohem lépe prosazuje s jinými partnery, než je proruský a kleptokratický maďarský premiér, který je v Evropě toxickou postavou.

Revoluce se nekoná

Energetický trh se v EU zásadně změní, tvrdila v exkluzivním rozhovoru pro HN předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jenže měsíc s měsícem se sešel, ceny elektřiny spadly a nový design trhu bude spíše drobnější úpravou, zejména kvůli rozdílnosti národních energetických mixů. Pro Česko je to v zásadě dobrá zpráva, protože samo revoluci nechce, jak píšeme v tomto textu.

Vydržíme příští zimu?

Tuto zimu státy EU zvládnou, i kdyby Rusko ihned vypnulo i poslední zbytky zemního plynu, které ještě dodává. Ale jak to bude během příští zimy? Opět ji zvládneme, jen když snížíme spotřebu plynu o 13 procent oproti dlouhodobému průměru, vypočítal výzkumný ústav Bruegel. A pokud to bude tuhá zima, byly by nutné mnohem vyšší úspory. Státy EU by tedy měly prodloužit platnost současných povinných úspor ve spotřebě, na kterých se dohodly pod českým předsednictvím.

Pošlete ženu

Krátce po konci předsednictví se objevili první zájemci o post nového eurokomisaře, kterého vláda musí vybrat příští rok. Jak napsal server iRozhlas, mezi možnými kandidáty jsou zatím čtyři muži, včetně například ministrů Mikuláše Beka a Jozefa Síkely (oba za STAN). Ředitelé Evropy ale dostali informaci, že by Česko mělo nabídnout také ženské jméno, pokud si chce sáhnout na skutečně silné portfolio. „Touha nechat ten skleněný strop proražený a dávat více prostoru ženám je v Evropské komisi velmi silná,“ upozornil mimo záznam vysoce postavený euroúředník.

Ostře sledované: Budeme komunikovat

Vláda si uvědomuje, že o tom, jak EU funguje a jaké v ní Češi mají místo, toho veřejnost moc neví. A prý to chce změnit. Úřad vlády hodlá mnohem častěji mluvit s novináři nebo s různými think-tanky a dodávat jim co nejvíc informací. „Naším cílem není přesvědčit lidi, aby milovali EU, ale vysvětlovat, proč v ní jsme a že přínosy členství výrazně převyšují náklady,“ řekl Ředitelům Evropy Štěpán Černý, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti. Skrz média a think-tanky chce podle něj Úřad vlády oslovovat i lidi, kteří se o unii příliš nezajímají. Bystří pozorovatelé si také jistě všimli, že sám Černý už začal na Twitteru komunikovat na oficiálním účtu Úřadu vlády, zatímco dříve byl aktivní skrze svůj osobní, spíše ironicky pojatý účet.

Fakt tady?

Podle informací Ředitelů Evropy nyní ministerstvo životního prostředí skutečně vážně uvažuje o tom, že by se v Praze mohla konat obří klimatická konference COP29. Nápad se původně objevil loni. Kandidaturu by ale vláda musela teprve podat. Byl by to jasný signál, že Česko bere oteplování planety vážně. Na druhou stranu je otázka, jestli by Praha napřesrok v předvánočním shonu dokázala bez problémů pojmout zhruba 40 tisíc účastníků. A jestli by omezení s tím spojená, včetně různých demonstrací, Pražany vůči boji se změnami klimatu nenaladila spíše skepticky.

Budou i Češi?

Německo a Francie nedávno vytvořily skupinu 12 odborníků, která má připravit návrhy změn ve fungování EU. Slíbily, že do ní přizvou experty také z dalších členských zemí. Jak slyší Ředitelé Evropy, česká vláda dostala informaci, že to budou samotní němečtí a francouzští experti, kdo osloví akademiky či další odborníky z jiných zemí. Zní to trochu nudně, ale nemylme se - Německu i Francii jde o změnu evropských smluv, o omezení práva veta. K tomu je hodně daleká cesta, ale pokud budou Češi a další státy dál trvat na tom, že se EU má rozšířit o další členy, bez omezení práva veta to půjde jen těžko. Byť se bavíme o horizontu (řady) let.

Do Bruselu snadněji

Minule jsme zveřejnili čísla o tom, jak málo Čechů pracuje v evropských institucích. Úřad, který organizuje výběrová řízení pro uchazeče (EPSO), mezitím oznámil, že konkurzy budou o něco lehčí. Platí to pro všechny zájemce, nejen Čechy. Ale určité usnadnění řízení by mohlo motivovat víc Čechů, aby se vůbec přihlásili, protože nyní se jich hlásí velmi málo. A zájemci se stále můžou hlásit na kurz, který je na výběrové řízení připraví.

Studenti řídili Evropu

Tedy aspoň na jeden den, a to během simulovaného jednání evropských institucí v Bruselu. Česko reprezentovali studenti několika univerzit. Premiéra Petra Fialu si zahrál Adam Brisuda z Univerzity Karlovy. A jak studenti jménem Česka argumentovali a na čem se s kolegy z ostatních 26 zemí EU (ne)shodli? Čtěte.

Co si přečíst

• Podporujeme Ukrajinu, ale vocaď pocaď: jak italští politici znemožnili vystoupení Volodymyra Zelenského na písňovém festivalu.

• Může se Ukrajina rychle stát členem EU, jak o tom mluví ukrajinští politici? Ne.

• Green Deal, emisní povolenky, taxonomie - těmito pojmy se často šermuje v debatách, ale jak konkrétně fungují a jak je země EU naplňují? Podrobně vysvětluje Petr Zahradník, ekonom České spořitelny.

Evropa podle…

David Klimeš, novinář

Česko si na rok a půl oddechne od neustálého hlasování, ale jak Ředitelé Evropy minule informovali, v zákulisí se už jedná, kdo s kým půjde do evropských voleb. Speciálně koalice Spolu musí dobře přečíst námluvy, které nyní v Evropě probíhají. Lídr evropských lidovců (EPP) Manfred Weber jednal s lídryní evropských konzervativců Giorgiou Meloniovou - ve hře je společný postup při obsazení vrcholných unijních postů po volbách. Ač to zatím vyvolalo v EU spíše odpor, Spolu by se to hodilo. Strany by opět mohly na jednu kandidátku a pak se v Evropě rozejít do různých, ale spolupracujících frakcí - TOP 09 a KDU-ČSL k lidovcům, ODS ke konzervativcům (ECR). Na Slovensku takto v roce 2019 zvítězila koalice Progresivní Slovensko/Spolu a pak se rozešla k liberálům a lidovcům. Českému Spolu by se to hodilo i pro další domácí spolupráci. Pokud ale námluvy nedopadnou a konzervativci budou pro lidovce nadále nebezpeční národovci, a naopak lidovci pro konzervativce nebezpeční federalisté, je společná kandidátka Spolu asi vyloučena.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Jak bude vypadat mír na Ukrajině? A je vůbec možný? Přijďte debatovat přímo k nám do Hospodářských novin s našimi kolegy, kteří se tématu věnují.

• Země EU nově zavedly sankce i na dovoz ruské nafty. Přesto jí ale je dostatek a je levnější než před ruskou invazí, říká analytik. 

• Měla by si česká armáda pořídit americké letouny F-35, jak chce vláda? Nebo bychom našli vhodnější stroje? Sledujte debatu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Opět se nám tu rozmohl takový nešvar, kumulace funkcí. Protože tohle je evropský newsletter, zůstaňme u europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09). Ten se má stát náměstkem pražského primátora pro kulturu. Pospíšil tvrdí, že práci v Praze a 900 kilometrů vzdáleném Bruselu (případně Štrasburku, kam je to 600 kilometrů) zvládne, protože žijeme v době onlineové a spousta věcí se dá vyřídit vzdáleně. Aby to nebylo tak trapné - a Piráti souhlasili s koalicí -, náměstskovské odměny se vzdá a nechá si „jen“ 9500 eur měsíčně plat europoslance. Pospíšil zároveň tvrdí, že jeho stranická šéfka Markéta Pekarová Adamová, která jinak kritizuje kumulaci funkcí, kritizuje střet zájmů (Pospíšil stojí v čele klíčové kulturní instituce v Praze, Musea Kampa) a kritizuje poslance Andreje Babiše (ANO) za to, že nedochází do práce ve sněmovně, s Pospíšilovou situací nemá problém. Bude na to muset odpovědět sama Pekarová Adamová, ale pokud chce TOP 09 coby strana pro „lepší lidi“ dostát tomu, co hlásá, měla by Pekarová Adamová veřejnosti důkladně vysvětlit, proč má Pospíšilův krok tolerovat. Nebo mu říct, ať se jedné funkce vzdá.