Na frontě v Luhanské a Doněcké oblasti pokračují boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, ani jedna ze stran ale podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) zatím v těchto oblastech nedosáhla přesvědčivých zisků. Ukrajinský generální štáb v pátek uvedl, že ruské jednotky nepřestávají útočit ve směru na Bachmut a Avdijivku.

Právě u Bachmutu v Doněcké oblasti se v současnosti odehrávají nejtěžší boje, píše ruskojazyčný server BBC. Podle ukrajinského generálního štábu se v oblasti podařilo odrazit útoky na zhruba sedm osad. Ruské zdroje naopak tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly neúspěšně u Bachmutu zaútočily na pět obcí.

Ruská armáda vyslala 8. prosince posily ke svým pozicím u města Svatove na severozápadě Luhanské oblasti, kde se snaží o protiútok. ISW s odkazem na ukrajinský generální štáb uvádí, že tuto ofenzivu ukrajinské jednotky odrazily.

Ruská armáda také zvýšila intenzitu útoků na ukrajinské pozice u města Kreminna, kterou okupují a která leží severně od Lysyčansku a Severodoněcku. Ukrajinská armáda tvrdí, že se jí u města podařilo odrazit několik útoků a o útočných operacích v blízkosti Kreminny hovořilo ve čtvrtek i ruské ministerstvo obrany. ISW cituje proruské bloggery, podle kterých Rusko u Kreminny pomalu postupuje, nedaří se mu prolomit ukrajinské pozice.

Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že jeho jednotky za uplynulý den odrazily ruské útoky v oblasti Bilohorivky v Luhanské oblasti, tedy nedaleko Kreminny, a u obce Kliščijivka u Bachmutu a města Marjinka v Doněcké oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Raketomety v jaderné elektrárně

Ruské jednotky ovládající ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu v jejím areálu rozmístily raketomety Grad. V pátek to uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Raketomety Grad jsou podle Enerhoatomu vedle skladu vyhořelého paliva, který se nachází blízko šestého bloku elektrárny. Rusové je mohou použít k útokům na druhé straně řeky Dněpr, třeba na města Nikopol a Marhanec. Blízkost reaktoru a skladu vyhořelého paliva jim pak poslouží jako „štít“ před možnou ukrajinskou odvetou, uvedl Enerhoatom. Již dříve podle něho ruská armáda poblíž šestého bloku vybudovala blíže nespecifikované součásti obranné infrastruktury.

Záporožskou jadernou elektrárnu ruské jednotky obsadily několik týdnů po začátku invaze na Ukrajinu. Obě strany se navzájem obviňují z ostřelování elektrárny, která je největším zařízením tohoto typu v Evropě.

Agentura AP připomíná, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) do elektrárny poslala své inspektory a snaží se prosadit, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. MAAE nereagovala na žádost o komentář k tvrzení Enerhoatomu o rozmístění raketometů Grad. Rusko tvrdí, že musí udržet kontrolu nad elektrárnou, aby ji bránilo před ukrajinskými útoky.

Špioni z řad církve

Ukrajinská tajná služba SBU informovala o tom, že dokončila prohlídky v diecézích ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu v několika oblastech země. Tvrdí, že v nich našla mimo jiné ruské pasy, prokremelskou literaturu nebo vlajku takzvaného Novoruska. Série razií ukrajinských bezpečnostních složek v objektech této církve začala letos v říjnu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

SBU informovala o ukončení prohlídek v klášterech a chrámech ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu v Chersonské, Čerkaské, Žytomyrské a Volyňské oblasti. „Na území diecézí byly nalezeny ruské pasy, prokremelská literatura, ‚dokumenty‘ okupačních správ a vlajky teroristických organizací LNR/DNR,“ píše na svém webu SBU s odkazem na zkratky používané pro mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR).

Ve výčtu nalezených věcí pak pokračuje například vlajkou takzvaného Novoruska nebo sbírkou ikon ukradených ruskými vojáky z rezidence litevského konzula během ruské okupace Chersonu. Novorusko je název odkazující na historické území na sever od Černého moře, které používali ukrajinští proruští separatisté, když chtěli v roce 2014 vytvořit mezinárodně neuznanou stejnojmennou konfederaci na východě a jihovýchodě Ukrajiny.

SBU dále mimo jiné uvádí, že jeden z duchovních z Chersonu se na konci září účastnil v Kremlu vyhlášení ruské nelegální anexe čtyř ukrajinských území a krátce před nedávným ukrajinským osvobozením Chersonu uprchnul společně s ruskými invazními silami na území, která okupuje ruská armáda.

Tajná služba ve svých dřívějších tiskových zprávách k prohlídkám v objektech ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu uváděla, že účelem je prověřit, zda prostory nejsou využívány jako „buňky ruského světa“, neskrývají se tam občané Ruska a nenacházejí se tam zakázané předměty jako zbraně nebo výbušniny, podotkla BBC.

Po ruské invazi na Ukrajinu ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu vyhlásila na ruské pravoslavné církvi nezávislost. Nesouhlasila s počínáním moskevského patriarchy Kirilla, který aktivně podporuje prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. Ve složitém prostředí východního pravoslaví se takové prohlášení snáze vyslovuje, než uskutečňuje, podotkla agentura AP. Mnoho Ukrajinců se obává, že by církev mohla být zdrojem ruského vlivu v zemi.

Ukrajinská bezpečnostní rada na začátku prosince pověřila vládu, aby vypracovala návrhy zákonů, které zakážou církvím napojeným na Rusko působení na území Ukrajiny. Úřady totiž podle listu Ukrajinska pravda podezírají pravoslavnou církev moskevského patriarchátu mimo jiné z toho, že šíří ruskou propagandu, pod pláštíkem církve se skrývá činnost tajných služeb nepřítele a v církvi rekrutují ruské špiony. Mluvčí církve metropolita Kliment minulý týden agentuře Reuters řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony.

Pravoslavní křesťané tvoří většinu ze 43 milionů obyvatel Ukrajiny. Mezi ukrajinskou pravoslavnou církví moskevského patriarchátu a nezávislou ukrajinskou pravoslavnou církví panuje tvrdá konkurence, upozornil Reuters. Podle červencového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se k církvi dříve napojené na Moskvu nyní hlásí pouze čtyři procenta Ukrajinců.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.