V Kyjevě byly v neděli dopoledne téměř zcela obnoveny dodávky elektrického proudu, vody a tepla. Rozvodnou síť poškodily středeční ruské vzdušné útoky.
„Od nedělního rána má většina obyvatel elektřinu a nedochází ani k nouzovým, nebo dokonce stabilizačním výpadkům dodávek,“ uvedla kyjevská vojenská správa na sociální síti Telegram. Později oznámila, že přece jen dochází k dílčím výpadkům kvůli nadměrnému zatížení přenosové soustavy.
Kvůli několikadenním výpadkům dodávek elektřiny v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj nezvykle otevřeně kritizoval kyjevského starostu Vitalije Klička. Ten v reakci na to varoval před politickými spory a vyzval Ukrajince k soudržnosti. Německému deníku Bild am Sonntag řekl, že na obnovení dodávek elektřiny se pracuje „rekordní rychlostí“.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, v posledních týdnech začala plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zatím poslední velký vzdušný útok z této středy způsobil rozsáhlé škody na ukrajinské energetické soustavě nejen v Kyjevě, ale i mnoha dalších oblastech země.
Cílem těchto útoků je podle všeho co nejvíc podlomit morálku Ukrajinců v době, kdy teploty v zemi už klesají pod bod mrazu. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by vůle ukrajinské armády i obyvatel čelit ruské agresi nějak ochabla.
Co se musí stát, aby Rusové zavrhli Putina? Odpověď nepotěší ani Ukrajince, ani Západ
Rusko také zřejmě na Ukrajině nasadilo střely, z nichž odstranilo jaderné hlavice. Ve své pravidelné svodce k válce na Ukrajině to v sobotu uvedlo britské ministerstvo obrany. Krok Moskvy podle něj vypovídá o tom, že zásoby ruských střel schopných zasáhnout cíle na Ukrajině se tenčí. „Rusko má omezené množství raket,“ potvrdil to pro HN mimo záznam vysoce postavený zdroj z české státní správy.
Volně dostupné snímky z Ukrajiny ukazují trosky sestřelené ruské řízené střely, kterou je patrně typ Ch-55 (v označení NATO AS-15 Kent). Střela byla vyvinuta v osmdesátých letech jako nosič jaderných hlavic. V případě sestřelené rakety byla jaderná hlavice nejspíše nahrazena jinou výplní.
Podle britského ministerstva může takto modifikovaná střela způsobit určité škody svou kinetickou energií a případně výbuchem nespotřebovaného paliva. Je ale nepravděpodobné, že by dosáhla spolehlivých účinků proti stanoveným cílům.
„Rusko téměř určitě doufá v to, že takovéto střely poslouží jako návnada ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany,“ uvedl Londýn. „Ať už je záměr Ruska jakýkoliv, tato improvizace ukazuje na stupeň vyčerpání zásob ruských střel dlouhého doletu,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin v posledních měsících několikrát pohrozil útokem jadernými zbraněmi, zároveň prohlašoval i to, že to neudělá. „Rusko nepochybně zvažovalo, co by použití těchto zbraní znamenalo. Zatím si vyhodnotilo, že lepší bude ničit ukrajinskou infrastrukturu,“ řekl HN výše citovaný vysoce postavený zdroj.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist