Mladí neonacisté se spojují. Novináři popsali, jak v Evropě i USA funguje síť mnohdy nezletilých teroristů

Novináři německých novin Welt am Sonntag, investigativního serveru Politico a webu Insider společně zmapovali a popsali, jak se tvoří a funguje globální síť teenagerů neonacistů. Někteří z nich se začínají radikalizovat už ve věku jedenácti let a brzy poté už jsou vážným rizikem pro společnost. Na uzavřených sociálních sítích obdivují jiné teroristy a sdělují, jak daleko jsou připravení zajít ve své „rasové válce“.

Například Lukas F. z Německa, jehož příběh popsali novináři, se radikalizoval na uzavřených diskusních sítích, jako je Discord, už ve věku patnácti let. Později napsal, že tehdy poprvé ucítil „nenávist“ a nechtěl si ji přiznat. „Ze začátku jsem nechtěl být nacionálním socialistou. Teď za to bojuji,“ uvedl v chatu, kde také psal, že je holokaust „očistou“ a že nechápe, jak si někdo může myslet, že se nestal. „Je to reálné a je to správné,“ napsal.

Později Lukas F. založil vlastní radikální skupinu, která sdílela své myšlenky i fotografie zbraní a chemikálií pro výrobu bomb mezi sebou i s dalšími podobnými po celém světě. V jeho skupině na Telegramu si mezi listopadem 2020 a květnem 2021 psalo kolem stovky lidí z Polska, Rumunska, Estonska, Francie nebo například Spojených států.

DVTV

Věřil jsem, že plynové komory neexistovaly, stydím se za to, říká bývalý neonacista

16. 9. 2018

Ve zprávě, kterou Lukas F. napsal do chatu v prosinci 2020, dal jasně najevo, kam až je připraven zajít. „Vsadím se, že se jednou tak naštvu, že umístím bombu na místo, kde Jewgela bude příště vystupovat,“ napsal o tehdejší německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž jméno zkomolil antisemitským způsobem.

Autoři investigativního článku zmiňují i příklad skupiny Feuerkrieg Division v Estonsku. Koncem roku 2018 toto krajně pravicové uskupení založil jedenáctiletý kluk. Nakonec se rozrostlo po celém světě a skládalo se především z teenagerů a mladých mužů, kteří si psali o svých fantaziích zabíjení, často velmi detailně. Bylo přitom prokázané, že skupina stojí za mnohými případy plánovaných teroristických útoků, a její členové z různých zemí byli odsouzeni k odnětí svobody od dvou do pěti let.

Pro státní úředníky je to ale velmi těžký boj. Uskupení zanikají a znovu vznikají, mnohdy pod stejnými názvy, a tak je těžké je vypátrat. Síla sítě spočívá v tom, že se nejedná o pevnou skupinu, ale pouze o jednotlivce, kteří mohou sídlit kdekoliv na světě. Stačí jim počítač, mobilní telefon a ložnice. A jediné, co mají společného, je jejich ideologie a nenávist k Židům, politikům a novinářům.

Podle Europolu je to právě posun od jasné hierarchie k volnému shromažďování jednotlivců, co ztěžuje stíhání těchto skupin. „V těchto složitých situacích musíme jednat s jednotlivci, protože i jeden nebo dva lidé, kteří konají z vlastní iniciativy, mohou představovat skutečnou hrozbu,“ uvádí.

Expert na krajně pravicový terorismus v Centru pro monitorování, analýzu a strategii v Berlíně Miro Dittrich systematicky monitoruje krajně pravicovou komunikaci na Telegramu. Podle něj trvalo roky, než úřady začaly brát digitální prostor vážně. A ani teď není situace ideální. To podle Dittricha umožnilo krajně pravicové teroristické subkultuře vzkvétat a přitáhnout nezletilé. „Mladí lidé se začínají radikalizovat mnohem dříve,“ říká. „Ve 14 nebo 15 letech často již dosáhnou konce spirály nenávisti.“

V demokraciích je navíc obtížné trestně stíhat mladistvé. Například estonské úřady nemohly stíhat mladého „velitele“ další skupiny s názvem Feuerkrieg (FKD), protože mu bylo pouhých 13 let. V únoru 2020, poté co policie chlapce navštívila, oznámila skupina FKD své rozpuštění. O rok později se ale objevila znovu, a to jak na propagandistických plakátech a letácích, tak na Telegramu. Nyní má nového vůdce, dalšího teenagera z Estonska. V těchto skupinách je totiž každý nahraditelný.