Evropská unie kvůli Rusku posílí společnou obranu a vytvoří síly rychlé reakce

Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí. Ministři se také shodli na dalším financování nákupu zbraní pro Ukrajinu.

Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.

„Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Unijní země přitom před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část zemí východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Pod vlivem agresivní ruské politiky však země vytvoření společné brigády podpořily. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí řekla, že její země je připravena postavit základ této jednotky.

Ministři se také shodli na vyčlenění dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z obranného fondu EU na nákup zbraní požadovaných Ukrajinou, mimo jiné protitankových a protivzdušných střel. Unie již stejnou částku uvolnila na vojenské vybavení pro Kyjev před dvěma týdny, kdy rozhodla o svém historicky prvním společném financování zbraní pro mimounijní zemi. Další dodávky zbraní Ukrajině slíbila řada členských států včetně Česka.