Evropa je krok od války, myslí si Fiala. Ukrajina žádá Západ, aby uvalil sankce na Rusko

Situace na Ukrajině se přes víkend výrazně zhoršila. Separatisté zmobilizovali a dochází k masivnímu porušování příměří a takzvaných minských dohod. Rusové během víkendu provedli několik vojenských cvičení, která budou dále pokračovat. Rusko má kolem Ukrajiny rozmístěno odhadem až na 190 tisíc vojáků, z toho třicet tisíc jich je v Bělorusku.

Vůdci separatistických republik na východě Ukrajiny vyhlásili mobilizaci už v sobotu. Oznámení přišlo v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty. Ukrajinská armáda v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné, luhanská republika ohlásila 17 případů odstřelování ze strany Ukrajiny.

Situace na východě Ukrajiny je nyní natolik napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům, prohlásil v neděli v televizním rozhovoru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň obvinil Západ, že výroky o údajných ruských plánech podniknout invazi na Ukrajinu napětí jen přiživuje. Rusko ani nechce vyslovit slovo „válka“, řekl mluvčí.

Západ by podle šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby měl už nyní zavést alespoň část sankcí připravovaných proti Rusku. „Je čas jednat. Říkám oficiálně, že existují všechny důvody zavést nyní aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku,“ prohlásil v neděli. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. 

Zelenskyj v nedělním telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace. Macron předtím hovořil hodinu a tři čtvrtě s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Příčinou eskalace situace v Donbase jsou podle Putina provokace ukrajinské armády. Macron ale na rozdíl od něj vinu připsal separatistům. Podle Macronova úřadu se prezidenti shodli, že se pokusí dosáhnout příměří.

Prezident Spojených států Joe Biden už v pátek konstatoval, že je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin rozhodl pro invazi na Ukrajinu a útok může přijít během několika následujících dnů. Britský premiér Boris Johnson uvedl, že Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce podle jeho informací obklíčit Kyjev.

V případě ruského útoku na Ukrajinu svolá předseda Evropské rady Charles Michel okamžitě zasedání hlav států a šéfů vlád zemí Evropské unie. Tímto krokem by chtěl zajistit úplnou jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě.

V sobotu Putin dohlížel na cvičení se strategickými jadernými zbraněmi, které Moskva ohlásila v pátek. V neděli pak mělo skončit společné cvičení ruských a běloruských vojsk. Ruští vojáci ale v zemi nadále zůstávají a cvičení budou pokračovat, uvedla agentura DPA s odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina.

analýza martina ehla

Jak to všechno může skončit? Rusko zatím celkem přesně kopíruje plány z války s Gruzií

21. 2. 2022 ▪ 6 min. čtení

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvojnásobek ve srovnání s předchozím dnem, kdy Ukrajina hlásila 66 takových incidentů. Podle ukrajinské armády separatisté ostřelovali dělostřeleckou palbou 30 obydlených míst na frontové linii. V palbě se ocitla i skupina ukrajinských poslanců a zahraničních novinářů a bylo nutné je evakuovat. V blízkosti ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského, který mířil na východ země, vybuchl granát, ale incident se obešel bez zraněných.

Separatisté naopak viní ukrajinskou stranu z útoku na separatisty kontrolované území a na tuto palbu reagují. Ruská média informovala o autě s výbušninami na silnici, po níž jsou evakuováni civilisté z Luhanska. Separatisté v Doněcku zase podle ruské agentury Interfax uvedli, že bylo při sabotážních akcích ukrajinských vojáků mnoho lidí zabito. Tyto informace ale nelze nezávisle ověřit, uvedla BBC.

Moskva navíc oznámila, že vyšetřuje výbuch ukrajinského dělostřeleckého granátu v ruské Rostovské oblasti asi kilometr od hranic s Ukrajinou. Agentura Interfax napsala, že se na ruském území našly dva vybuchlé dělostřelecké granáty. Ukrajinská strana popřela, že by s nimi měla něco společného. „To poslední, co bychom chtěli, je dále zvyšovat napětí,“ řekl v Mnichově ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Agentura AP napsala o přesunu personálu styčného úřadu NATO v Kyjevě na západ Ukrajiny a do Bruselu. Zástupce NATO řekl, že přednost má bezpečnost zaměstnanců.

Palba přes linii rozdělující vládní síly a separatisty tento týden nabyla na intenzitě. Ukrajinská vláda to označila za provokaci a důrazně odmítla tvrzení Ruska, že by Kyjev mohl na východě Ukrajiny zahájit ofenzívu. Kvůli obavám z toho v pátek separatisté oznámili plán na evakuaci na 700 000 lidí do Ruska. Zatím jich Doněck podle Reuters opustilo kolem 7000. Podle Kyjeva mohou taková tvrzení sloužit jako záminka k ruskému útoku. 

Situace na Ukrajině je podle premiéra Petra Fialy (ODS) každým dnem vážnější a není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války. Pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, řekl v neděli Fiala v České televizi. Případný válečný konflikt by pak měl podle premiéra nepochybně dopady i na Českou republiku. „Chtěl bych vás ujistit, že naše vláda je na tuto situaci připravena, že ji dokážeme společně zvládnout. Jsme připraveni na všechny scénáře, ať už dojde třeba k přerušení energií, nebo by nastala nějaká uprchlická vlna,“ řekl premiér ve videu na sociálních sítích. Poznamenal, že si nikdo takový vývoj nepřeje, a proto se vláda snaží na mezinárodní úrovni, aby Evropa kritickou situaci vyřešila diplomatickou a mírovou cestou.