NATO a evropští lídři po pondělním on-line jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem potvrdili jednotný postup vůči Moskvě. Další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga „vážné dopady“. O tvrdých následcích podle agentury AFP po videokonferenci hovořil i Berlín. Londýn v prohlášení zmínil případné bezprecedentní sankce, napsala agentura Reuters.

„Shodujeme se, že další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít vážné následky,“ napsal Stoltenberg na Twitter po jednání, kterého se účastnili lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Británie a zástupci Evropské unie.

Snížení napětí mezi Západem a Ruskem si vyžaduje „pevná a věrohodná“ varování i bližší dialog s Moskvou, uvedla kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský státník chce podle prohlášení po videokonferenci v následujících dnech jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jejich ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Iniciativa v přijetí zásadních kroků vedoucích ke snížení napětí nyní leží na Moskvě, shodli se podle mluvčího německého kancléře Olafa Scholze účastníci jednání.

„Vůdci se shodli, že pokud by se konala další ruská invaze na Ukrajinu, spojenci musí schválit rychlou odvetnou odpověď včetně bezprecedentního balíku sankcí,“ napsala v prohlášení kancelář britského premiéra Borise Johnsona.

„Chci zdůraznit jednotu Severoatlantické aliance. V tuto chvíli zde není žádný spojenec, který by prolomil solidaritu s Ukrajinou a ostatními členy NATO,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda.

Jednotný postoj vůči ruské hrozbě pro Ukrajinu dříve potvrdili i ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken, uvedl po jejich společném jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. EU i Spojené státy podle něj budou nadále spolupracovat na přípravě sankcí pro případ, že by Rusko sousední zemi napadlo. Zástupci unijních vlád vyzvali Moskvu ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu.

Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance. Západ naopak trvá na politice otevřených dveří NATO.