Pokud se teplota Země zvýší o dva stupně, dopady budou katastrofální. Omezit oteplování půjde už jen pomocí bezprecedentních změn, varuje OSN

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou v pondělí na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat, a očekává to i od ostatních.

"Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti," uvádí zpráva zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v Katowicích. Aby se podařilo dosáhnout klimatických cílů Pařížské dohody, museli by lidé podle zprávy IPCC začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Podle pozorovatelů je zpráva "politickým budíčkem", neboť za současného vývoje svět směřuje k oteplení o tři až čtyři stupně.

Výzkum devíti desítek vědců dospěl k závěru, že od předindustriální éry teplota stoupla o jeden stupeň a s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně. To by značně překračovalo cíle Pařížské dohody o klimatu, ve které se více než 180 zemí zavázalo, že globální oteplování udrží "výrazně pod úrovní" dvou stupňů, aniž upřesnilo, co znamená "výrazně pod", píše list Financial Times. Pokud možno by průměrná globální teplota měla podle dohody vzrůst o pouhých 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.

"Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami," uvedl Hans-Otto Pörtner, spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu.

Vědci ve zprávě varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily. Kdyby se Země oteplila o dva, a ne o 1,5 stupně Celsia, znamenalo by to podle zprávy, že by vlnám vedra bylo vystaveno o 420 milionů lidí více a o deset milionů lidí víc by bylo postiženo zvyšováním hladiny světových moří.

Situace, kdy by byl Severní ledový oceán bez ledu, by v případě oteplení o 1,5 stupně nastala jednou za sto let, v případě oteplení o dva stupně ale už "nejméně jednou za desetiletí".

Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout v čistém nulových emisí: množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.

"Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo," řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. "Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat - je to skutečně záchranný plán," řekla. "Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě," komentoval zprávu Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.

Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. "Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v Pařížské dohodě," uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. "Jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí," dodali a připomněli, že komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.

K větším ambicím v boji se změnami klimatu Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN vyzvala ekologická organizace Climate Action Network (CAN). "Zraky všech se nyní upírají na ministry životního prostředí EU," uvedla CAN. Ministři se v úterý sejdou v Lucemburku. Jednat budou mimo jiné o nadcházejícím klimatickém summitu v Polsku.

Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová dnes nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. "Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy," uvedla.