Zásadní průlom v záchraně ohrožených nosorožců: Vědci vytvořili umělé embryo

Mezinárodnímu týmu vědců a zoologů z Německa, Itálie a Česka se podařilo uměle vyvinout embryo nosorožce, což je průlomový krok k záchraně vyhynutím ohrožených nosorožců severních bílých. Z nich na planetě žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta poslední dvě samice patřící ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Případné uměle vyvinuté embryo nosorožců severních bílých by jako náhradní matka odnosila samice nosorožce jižního bílého, kterých na světě žije kolem 21 000 kusů.

V tiskové zprávě to ve středu uvedl ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Letos v březnu v Keni stářím uhynul poslední na světě žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán. V Keni dál žije Sudánova dcera Najin a její dcera Fatu. Ani jedna z nich již není schopna mládě odnosit. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.

Za použití metod umělé reprodukce vědci v laboratoři vyvinuli hybridní embryo, a to spojením semene nosorožce severního bílého a vajíčka příbuzného nosorožce jižního bílého. U nosorožců jde vůbec o první případ, kdy bylo laboratorně dosaženo blastocysty, tedy raného stadia vývoje embrya. "Existuje velká šance, že po vložení embryí do dělohy náhradní matky (tato) samice zabřezne," uvedl vedoucí oddělení Reprodukčního managementu Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně Thomas Hildebrandt. Vědci pro vznik hybridního embrya použili přizpůsobené techniky umělého oplodnění koní. Současně vědci pracují na vývoji metody pro vložení embrya do samice.

Pro vznik embrya byly použity zmrazené vzorky semene z uhynulých samců severních bílých nosorožců. Vajíčka ze samic jižního bílého nosorožce vědci vzali od zvířat žijících v několika evropských zoologických zahradách včetně Dvora Králové. K bezpečnému odběru vajíček používají nedávno patentovaný nástroj o délce téměř dva metry.

Vajíčka končila v laboratoři Avantea v Itálii, která je světovým lídrem asistované reprodukce pro velká zvířata. "V naší laboratoři se nám podařilo vyvinout metody potřebné k dozrání vajíček a jejich oplodnění vpravením semene mikrojehlou do cytoplazmy vajíčka. Zatímco u skotu nebo koní fungují tyto metody už dlouho, u nosorožců jsme teprve nyní úspěšně dosáhli blastocystu," uvedl Cesare Galli z Avantey. Několik embryí je nyní zmrazeno a uchováno pro budoucí vložení do náhradních matek.

"Úspěšné vytvoření hybridního embrya je zásadním krokem k narození prvního mláděte nosorožce bílého severního pomocí metod umělé reprodukce. Vlastně už v tuto chvíli pochází polovina genetických informací tohoto hybridního embrya z bílých severních nosorožců, což je úžasný úspěch," uvedl Rabas.

Nyní vědci stojí před úkolem získat vajíčka z posledních dvou samic žijících v Ol Pejetě. "Jsme připraveni odjet do Keni a odebrat z posledních dvou samic bílých severních nosorožců vajíčka, abychom mohli vytvořit čisté embryo," uvedl Hildebrandt. Vědci dosud mají za sebou přes 20 cvičných odběrů vajíček ze samic nosorožce jižního bílého.

Vědci upozornili, že na světě zbývají poslední dvě dárkyně vajíček a vzorky samčího semene jsou dostupné pouze ze čtyř jedinců. Tato úzká základna by tedy zřejmě nestačila k vytvoření životaschopné populace tak, aby byla zachována její dostatečná genetická rozmanitost.

Vědci proto zároveň s vývojem metod umělé reprodukce pracují na vytvoření pohlavních buněk z kmenových buněk získaných z tělních buněk nosorožců bílých severních, které byly uchovány už v minulosti. "Už umíme získávat embryonální kmenové buňky příbuzných nosorožců bílých jižních obsahující všechny vlastnosti nediferencované buňky s vysokou schopností se diferencovat, tedy vyvinout se v jakoukoli tělní buňku," uvedl Galli. Kombinace výzkumu kmenových buněk s nově vyvinutou technologií umělého oplodnění poskytuje podle vědců cestu, jak zachránit kriticky ohrožené druhy savců.