Gina Haspelová přesvědčila. Stává se šéfkou CIA přes pochybnosti politiků, obzvláště demokratů

Americký Senát schválil ve čtvrtek nominaci Giny Haspelové, kterou prezident Donald Trump navrhl do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA). Haspelovou ve středu do čela rozvědky doporučil i senátní výbor pro tajné služby.

Stává se tak první ženou, která kdy povede CIA. 

Pro jmenování hlasovalo podle serveru Politico 54 senátorů, 44 jich bylo proti. Kromě prakticky všech republikánů Haspelovou podpořilo i několik opozičních demokratů. Ve stočlenném Senátu je 51 republikánů, ale jejich veterán John McCain se hlasování nezúčastnil kvůli léčbě rakoviny.

Nominace Haspelové, která ve vedení CIA nahradí Mikea Pompea jmenovaného šéfem diplomacie, vyvolávala ve Washingtonu pochyby kvůli kandidátčině roli v programu drsných výslechových metod. Žena, která v CIA působí 33 let, řídila v roce 2002 tajnou věznici v Thajsku, kde agenti CIA vyslýchali osoby podezírané z terorismu metodami označovanými za mučení. McCain, který sám zažil mučení jako zajatec ve Vietnamské válce, naléhal na svoje kolegy, aby nominaci odmítli. 

Podle McCaina je Haspelová zajisté patriotkou a oddala svůj profesní život službě vlasti, její role v přehlížení mučení a odmítání amorálnosti tortury je však znepokojující a pro úřad nevhodná.

Dalším republikánem, který Haspelovou nepodpořil, je senátor Rand Paul z Kentucky, který ale na rozdíl od McCaina fyzicky hlasoval proti. 

Haspelová v dopisu americkým senátorům kritizovala kruté praktiky, které v minulosti agentura využívala při výsleších osob podezřelých z terorismu. Napsala ale také, že tyto výslechové metody přinesly "cenné informace".