Putin: Rusko a USA vytvoří mechanismus, aby sladily vojenské akce v Sýrii

USA a Rusko vytvoří mechanismus pro koordinace akcí v Sýrii. Ve čtvrtek to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

K prvnímu kontaktu armádních představitelů by prý mohlo dojít již dnes. Cílem jednání obou armád má být vzájemně se informovat o svých krocích, aby v Sýrii nedošlo k tomu, že nálety jedné ze stran se dostanou do střetu s leteckými údery druhé strany.

Moskva se ale podle ruského ministerstva zahraničí nechystá připojit k současné podobě koalice vedené Američany, která bojuje proti organizaci Islámský stát (IS).

Ministerstvo rovněž uvedlo, že je ochotné zvážit rozšíření leteckých operací i nad území Iráku, pokud o to Bagdád požádá. Irácký premiér Hajdar Abádí řekl, že ruské nálety na IS by ve své zemi uvítal, ještě o ně prý ale Moskvu nepožádal.

Ruské ministerstvo obrany: Zasáhli jsme 12 cílů islamistů

Rusko ve středu zahájilo nálety na západě a severu Sýrie a ve čtvrtek v nich pokračovalo. Podle opozice ale terčem útoků nebyl Islámský stát, jak tvrdila Moskva, ale jiné opoziční skupiny, mezi nimi i ty, s nimiž USA spolupracují.

Podle syrské opozice při ruských náletech ve středu zahynulo několik desítek civilistů. Putin to označil za informační útok, s nímž počítal. Na setkání s ochránci lidských práv v Kremlu řekl, že se o civilních obětech začalo hovořit ještě předtím, než ruská letadla vzlétla k akci.

Mluvčí ruského ministerstva obrany prohlásil, že Rusové za uplynulých 24 hodin zasáhli 12 cílů Islámského státu a že kromě jiného zničili jedno velitelské stanoviště a dva sklady zbraní.

Americký senátor John McCain prohlásil, že při prvních náletech Rusové zasáhli brance Syrské svobodné armády (FSA), tedy umírněné opozice, kterou podporují USA. "Mohu s jistotou potvrdit, že to byly útoky proti brancům FSA vycvičeným Ústřední zpravodajskou službou (CIA). Máme s těmi lidmi spojení," sdělil McCain v rozhovoru se stanicí CNN.

Tuto informaci potvrdil agentuře Reuters velitel povstalců. Zasažen byl prý tábor skupiny, kterou cvičila americká CIA.

V Sýrii už jsou prý i íránští vojáci

Do Sýrie před deseti dny dorazily podle zdrojů z Libanonu také stovky íránských vojáků. Budou nasazeni do pozemních bojů proti rebelům na severu Sýrie. Dle agentury Reuters se k operaci připojí také další spojenec Damašku, libanonský šíitský Hizballáh. Reuters informaci získal od zdroje, který byl s plánem pozemní operace obeznámen. Jednotky na zemi prý doplní ruské letecké operace.

Cílem je získat zpět území, které ztratila vláda syrského prezidenta Bašára Asada v bojích s povstalci. Asad má nyní pod kontrolou Damašek, několik dalších měst a území na pobřeží státu. Prezident nedávno přiznal, že armáda nemá dostatek lidí a musí ustupovat v zájmu udržení strategických částí země.

Při čtvrtečních 30 náletech ruská letadla útočila na pozice povstalců v blízkosti západosyrského města Džisr aš-Šughúr, které leží v provincii Idlib.

Libanonská televize ke čtvrtečním náletům oznámila, že mířily na pozice armády Džajš al-Fatah, což je koalice skupin bojujících na západě a severu Sýrie a z nichž nejznámější je fronta an-Nusra. Džajš al-Fatah postupuje s úspěchem severozápadem Sýrie od května a kromě jiného obsadila také město Idlib. Syrská armáda se ji snažila bez úspěchu zastavit před dalším postupem k pobřeží, které je baštou vládnoucích alávitů.

Rusko je oporou režimu syrského prezidenta Bašára Asada a jeho vojenská intervence vyvolala obavy z možného střetu jeho letadel s koaličními stroji, které v Sýrii operují proti IS už rok. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za neopodstatněné obavy, že ruské vojenské operace se zaměří i proti takzvané umírněné opozici, s níž spolupracuje západní koalice. Tvrdil, že ruské údery jsou vedeny výhradně proti IS.

Asad od počátku konfliktu, který začal v roce 2011 neozbrojenými demonstracemi proti Damašku, označuje všechny oponenty za teroristy. Toleruje jenom skupiny, které do ozbrojeného konfliktu nevstoupily.

Timothy Snyder pro Time: Ruská intervence v Sýrii pomoc Sýrii jen předstírá

Ruskou intervenci komentuje mimo jiné časopis Time. Autor Timothy Snyder píše, že vstup Ruska do bojů v Sýrii souvisí s děním na Ukrajině, avšak jeho hlubší příčinou je ruská doktrína. Podle ní jsou autoritářští vůdci legitimní, zatímco lidový odpor proti nim nikoliv.

Komentář upozorňuje, že ruské televize už několik dnů přesedlaly ze zpráv z Ukrajiny na zpravodajství ze Sýrie. A ruská letadla vítězící v Sýrii jsou přesně to, co má ruská veřejnost v budoucích dnech sledovat.

Když Rusko před 18 měsíci zabralo Krym, zavládl na Západě zmatek. A vládne tam zas, když sleduje přesuny ruských letadel, těžké techniky a vojáků do Sýrie. K pochopení slov ruského prezidenta Vladimira Putina, který tvrdí, že smyslem intervence je porazit Islámský stát (IS) a omezit příliv uprchlíků do Evropy, pomůže připomínka dění na Ukrajině. Vnější souvislost obou konfliktů je zřejmá. Poprvé od ruské invaze se na Ukrajině dodržuje příměří. Což Rusku umožnilo přesunout speciální jednotky z Ukrajiny do Sýrie.

Hlubší souvislost ale spočívá v doktríně Moskvy postavené na podpoře autoritáře a odporu k jeho opozici. Je sice pravda, že Putin je proti IS, ale je také pravda, že stejně tak je proti sekulárním demokratům ve své zemi a v Evropě. Rusko neobsadilo Ukrajinu kvůli tomu, aby zabránilo vojenskému puči, jak řekl Putin, ale aby vojensky zastavilo demokratické hnutí. V Sýrii Rusko pomáhalo a asi i bude pomáhat prezidentovi Bašáru Asadovi potlačit veškerou opozici, nejen islamisty, kteří k ní patří.

Moskva nevidí rozdíl mezi univerzitními studenty manifestujícími v Kyjevě za sblížení s Evropskou unií a islamisty obsazujícími Sýrii. V obou případech v tom ruské vedení tuší blížící se domácí problém. Mohou-li se lidé srocovat v Kyjevě, proč ne v Moskvě? Mohou-li islámští teroristé uspět v Sýrii, proč ne v jižním Rusku?

Nejdůležitější ze všeho je domácí mínění. Rusko, to je televizní kultura, a ruské televizní zpravodajství je tvořeno převážně informacemi o dění mimo Rusko. V minulých dnech televize opustily coby své hlavní téma Ukrajinu a věnují se Sýrii. Je třeba říct, že Rusko na Ukrajině nedosáhlo svých cílů. Tamní válka nemusí být úspěšná, byť jí EU věnuje jen malou pozornost. Ruští vůdci chtějí syrskou válku, v níž nehrozí žádné evropské sankce a kterou mohou vyhrát pro domácí publikum.

Přitažlivosti Evropy se bojí Moskva víc než islámského terorismu. Postsovětské země, které se připojily k EU, jsou nejen svobodnější a bohatší než Rusko. Putin hovoří o bezostyšné roztahovačnosti a přehlíží základní fakt, totiž že EU se rozšiřovala z iniciativy nových členů.

Zkušenost z Ukrajiny je důvodem, proč pochybovat o Putinově tvrzení, že Rusko chce svou intervencí v Sýrii pomoct Evropě při zvládnutí problému s uprchlíky. Možná jde právě o opak. Podporou Asadova režimu Rusko pomůže zvýšit počet uprchlíků a podpoří tak pravici a populisty v Evropě. Evropští politici si uvědomí, že ruská politika dělá ze Sýrie továrnu na uprchlíky. Dva miliony lidí se staly uprchlíky kvůli ruské intervenci na Ukrajině, a jsou to přesně ti lidé, o nichž Moskva tvrdila, že je chce chránit. V Sýrii byl zatím za masu uprchlíků odpovědný jen Asad, píše se v komentáři.