Nespolupracovat se syrskou vládou je obrovská chyba, řekl Putin. Podle Obamy ale musí prezident Asad skončit

V New Yorku v pondělí začala všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN. Vystoupil na ní již generální tajemník OSN Pan Ki-mun či americký prezident Barack Obama. Hlavním tématem řečnících státníků je zatím více než čtyři roky trvající občanská válka v Sýrii. Obama uvedl, že Spojené státy jsou připraveny spolupracovat na vyřešení syrského konfliktu se všemi zeměmi, tedy i s Ruskem a s Íránem.

Pan Ki-mun vůbec poprvé vyzval k tomu, aby se situací v Sýrii zabýval Mezinárodní trestní soud (ICC). Během svého projevu uvedl, že "oběťmi barelových bomb a terorismu se i nadále stávají nevinní Syřané" a že tyto "brutální zločiny nesmějí zůstat bez potrestání". Barelové bomby jsou sudy naplněné trinitrotoluenem (TNT), naftou a kusy oceli. Tyto bomby dokážou zničit rozsáhlejší oblast než běžné silné výbušniny. Kvůli nízké přesnosti jsou však velkým nebezpečím pro civilisty.

Pan Ki-mun řekl, že klíčem k nalezení politického řešení pro Sýrii je těchto pět zemí: Rusko, USA, Saúdská Arábie, Turecko a Írán.

Americký prezident, který vystoupil jako čtvrtý v pořadí, prohlásil, že Spojené státy jsou ochotny spolupracovat na vyřešení syrského konfliktu s jakoukoliv zemí. Jak nicméně dodal, aby bylo dosaženo konce války, znamená to, že syrský prezident Bašár Asad nesmí zůstat ve svém úřadu. Asad podle něj na poklidné protesty reagoval represemi a zabíjením a není schopen zemi dovést k míru.

Spojené státy se podle něj hlásí ke svému podílu, proto Washington zvýší pro OSN zdroje, mimo jiné zdvojnásobí vojenský personál. Řekl také, že zvýšit stavy vojáků a policistů pro mírová nasazení slíbilo přes 50 zemí, mimo jiné Bangladéš, Finsko nebo Čína, Českou republiku Obama nezmínil.

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že nespolupracovat se syrskou vládou prezidenta Bašára Asada v boji proti ozbrojencům z hnutí Islámský stát je obrovskou chybou. Měli bychom konečně uznat, že Asadovy ozbrojené složky a (kurdské) milice jsou těmi jedinými, kdo skutečně bojuje proti Islámskému státu a dalším teroristickým organizacím v Sýrii," prohlásil Putin. Vyzval k tomu, aby vznikla širší koalice bojující proti terorismu. Klíčovou roli by v ní podle něj měly hrát muslimské státy.

Jakmile začal Putin hovořit, celá ukrajinská delegace v čele s prezidentem Petrem Porošenkem opustila sál VS OSN "na znamení protestu proti počínání Ruska na východě Ukrajiny", uvedla agentura Interfax-Ukrajina a dodala, že podle stálého zástupce Ukrajiny v OSN byla na balkonu naproti řečníkovi rozvinuta rozstřílená ukrajinská vlajka pocházející z východu země.

Írán je podle svého prezidenta Hasana Rúháního připraven podílet se na vymýcení terorismu. Největší hrozbou podle něj je, že se "z teroristických organizací stanou teroristické státy". Podle Rúháního je Teherán připraven podporovat znovuzavedení demokracie v Sýrii a Jemenu.

Francouzský prezident Françoise Hollande prohlásil, že příčinou nynějšího konfliktu v Sýrii je režim prezidenta Bašára Asada. Zopakoval, že si nikdo nedokáže představit politické řešení války v Sýrii, které by zahrnovalo ponechání prezidenta Bašára Asada u moci.

"Režim shazuje bomby na nevinné civilisty. Jsou tu rovněž teroristické skupiny, které masakrují lidi a ničí památky, ale za vznikem této situace stál režim," uvedl Holande s tím, že je potřeba vytvořit širokou koalici zemí, které budou bojovat proti terorismu a které se pokusí zastavit násilí v Sýrii. "Nemůžete ale dát dohromady oběti a ty, kteří za to mohou. Asad je příčinou tohoto konfliktu. Nemůže být součástí řešení," dodal.

Do řešení konfliktu by měly být podle něj zapojeny všechny státy, které mají na Sýrii vliv, včetně Íránu, Iráku, zemí Perského zálivu a dalších sousedních států.

Na konci svého proslovu se francouzský prezident vyjádřil i k současné migrační krizi, se kterou Evropa bojuje. "Evropa je založena na hodnotách a principech a právo na azyl je jedním z nich. Jinak by to nebyla Evropa, kterou chceme mít. Je naší povinností pomáhat uprchlíkům," řekl Hollande. 

Ve Spojených státech je i český prezident Miloš Zeman, kterého čeká vystoupení na Valném shromáždění OSN během úterní rozpravy. Před začátkem dnešní debaty se Zeman krátce pozdravil s některými ze svých zahraničních protějšků, například s nizozemským králem Vilémem-Alexandrem či rakouským prezidentem Heinzem Fischerem. Rukou si potřásl i s Pan Ki-munem. 

Zeman v úterý na Valném shromáždění OSN vyzve ke sjednocení zemí v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát a k vytvoření protiteroristických jednotek rychlé reakce, které budou schopné účinně likvidovat nervová centra islamistů. Vystoupení v OSN je vyvrcholením Zemanovy čtyřdenní návštěvy New Yorku.

Po pondělním prvním dnu všeobecné rozpravy v plénu má nicméně Zeman dojem, že ho některé země se svými projevy předběhly. Českým novinářům to v pondělí odpoledne místního času (v noci na dnešek SELČ) Zeman řekl během návštěvy vyhlídky v Rockefellerově centru na Manhattanu.

Z České republiky zamířili do OSN vedle prezidenta Miloše Zemana také premiér Bohuslav Sobotka, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Sobotka v pondělí prohlásil, že Česká republika je připravena nabídnout v rámci boje proti teroru školení iráckých policistů, pokračovat v humanitární pomoci v oblasti zdravotnictví a provést další dodávky zbraní a munice.

K situaci v Sýrii Sobotka řekl, že je potřebné, aby všechny strany ustoupily ze svých ambicí a učinily kompromis. Dodal také, že je nutné s nynějším syrským autoritářským prezidentem Bašárem Asadem počítat, neboť se v posledních letech ukázalo, že ho není možné kvůli podpoře Íránu a Ruska vojensky porazit.