O kvótách pro uprchlíky se rozhodne v úterý. Podle Zaorálka "se nemusí vše povést"

"Dohlédneme na to, aby byl tento mechanismus účinný při jakýchkoliv okolnostech, aby jednotlivé země dodržovaly své závazky a aby přijímání uprchlíků nebylo záležitostí stále stejných států," prohlásil francouzský prezident François Hollande k tématu uprchlických kvót, které by podle něj měly být povinné. Žádná země by podle něj neměla upírat běžencům právo na azyl.

Česko s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky (Slovensko, Polsko a Maďarsko) nadále odmítají povinné přerozdělování 120 tisíc uprchlíků. Na pondělním společném jednání chtějí sjednotit svůj postoj před středečním bruselským mimořádným summitem EU.

Při rozhodování o kvótách se může stát, že Česko i další odpůrci přerozdělování uprchlíků budou v rámci unie přehlasováni.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) už řekl, že v takovém případě se Česko může obrátit na evropské soudy.

V chorvatském městě Tovarnik roste napětí mezi uprchlíky, kteří se chtějí dostat vlakem do Rakouska. O místo ve vlaku se mezi sebou přímo perou, píše list Express.

Chorvatsko v pondělí ráno uzavřelo pro nákladní dopravu nejdůležitější hraniční přechod se Srbskem. Kvůli rostoucímu počtu přicházejících uprchlíků Záhřeb už v pátek zavřel sedm z osmi přechodů na srbské hranici.

Uzavřený hraniční přechod Bajakovo-Batrovci leží na dálnici spojující Záhřeb s Bělehradem. Chorvatská policie na něj po uzavření ostatních hraničních přechodů se Srbskem v pátek svedla veškerou dopravu ze Srbska.

Chorvatský Tovarnik, který zaplavili běženci, sleduje celá Evropa. Uprchlickou krizi pomáhá zvládat obrovské nasazení dobrovolníků. Na místě je i zhruba 25 Čechů, kteří sem přijeli na vlastní náklady. Píší pondělní HN.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje napsala, že mezi běženci z Iráku jsou také vojáci a policisté.

V maďarském městě Letenye čekají autobusy na imigranty, kteří sem cestují z Chorvatska. Autobusy budou dále pokračovat do Rakouska.

V Maďarsku demonstrují uprchlíci. Chtějí platný pas a měsíční kapesné.

Německo bude muset investovat do vzdělání přicházejících běženců, protože řada z nich není dostatečně kvalifikovaná pro práci v zemi. V pondělí to sdělil Gabriel Felbermayr z mnichovského ekonomického institutu Ifo. Doporučuje také snížit celostátní minimální mzdu, aby kvůli příchodu imigrantů nerostla v zemi nezaměstnanost.

Podle Ifo mají běženci pravděpodobně velmi nízkou pracovní kvalifikaci, protože v zemích, odkud pocházejí, je mnoho analfabetů a nedostatek vysokých škol.

"V nejvyspělejším ze států, odkud uprchlíci přicházejí, tedy v Sýrii, je podíl vysokoškoláků na celkové populaci jen šest procent. V mnoha případech navíc tamní vysokoškolské tituly nejsou srovnatelné s tím, co musí pro jejich získání udělat němečtí studenti," uvedl Felbermayr.

"Běženci jsou sice mladí a většinu z nich tvoří muži, přesto je jasné, že jsou špatně připraveni pro německý pracovní trh. Kromě kurzů němčiny bude nutné investovat i do jejich odborného vzdělání, což Německu způsobí dodatečné náklady," uvedl analytik mnichovského institutu.

Podle Ifo je vzhledem k nákladům pro stát i kvůli dobré integraci běženců do společnosti třeba, aby co nejrychleji získali placené zaměstnání.

"Lze se však obávat, že při minimální mzdě 8,50 eura (230 korun) za hodinu mnoho z nich práci nenajde, protože jejich produktivita je příliš nízká. Proto by se měla minimální mzda plošně snížit, aby se nezvyšovala nezaměstnanost," uvedl Felbermayr.

Se zvýšením nezaměstnanosti kvůli tomu, že letos přijde do země až milion běženců, počítá i německé ministerstvo práce. Snižování minimální mzdy ale ministryně Andrea Nahlesová minulý týden vyloučila, odmítají ho také odborové svazy.

Policisté zajistili minulý týden v Česku 171 uprchlíků. Informovala o tom mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Počet běženců se tak v České republice v minulých dnech nijak výrazně nezvýšil. Zemi se zatím zcela vyhnula migrační vlna, která pouze o tomto víkendu přivedla do střední Evropy přinejmenším 25 000 lidí, většinou ze Sýrie.

U hranic s Rakouskem zvýšila cizinecká policie od počátku minulého týdne počet policistů o 200. Po obnovení kontrol na německo-rakouské hranici se obávala, že by se do Německa mohlo pokusit dostat více uprchlíků přes Česko.

Obavy policistů se zatím nepotvrdily. Počet běženců byl sice vyšší než v předminulém týdnu, kdy policie zajistila 76 lidí, zdaleka ale nedosahuje čísla z počátku září. V prvním zářijovém týdnu zadržela 519 uprchlíků, dvousetčlenná skupina přicestovala v noci na 1. září z Maďarska.

Polsko přijme na své území jen symbolický počet uprchlíků. V televizním projevu to v neděli večer uvedla polská premiérka Ewa Kopaczová. Varšava navíc prý přijme jen lidi, kteří prokazatelně prchají před válkou, a nikoli hospodářské migranty.

"Přijmeme jen symbolický počet uprchlíků, jen malou část," uvedla premiérka v přenosu veřejnoprávní televize TVP. "Už dnes mohu říci, že jich nepřijde mnoho. Určitě jich bude mnohem méně než v devadesátých letech, kdy Polsko přijalo více než 80 000 uprchlíků z Čečenska," dodala Kopaczová. Varšava navíc podle ní chce poskytnout útočiště jen válečným uprchlíkům, a nikoli ekonomickým migrantům.

Minulou středu Kopaczová v projevu k poslancům řekla, že Polsko je i přes odpor opozice ochotno přijmout v rámci unijního záměru více uprchlíků než původně slibované 2000, konkrétní počet však neuvedla.

Maďarské rozhodnutí uzavřít svou jižní hranici obrátilo pozornost migrační krize do Srbska, kde záběry řad uprchlíků prchajících před konfliktem vyvolávají až příliš nedávné vzpomínky. Píše o tom zpravodajský server Politico.eu.

Před pouhými 15 lety bylo Srbsko mezinárodním vyděděncem, odmítaným za jeho úlohu v jugoslávských válkách a vnímaným jako strana, která rozdmýchala etnický konflikt a perzekuci. Nyní si ale srbská vláda a občanská společnost získaly ocenění za soucit, s nímž zvládají nynější krizi. Vláda neplýtvala časem a vytvořila jasný kontrast mezi Maďarskem, jež je členskou zemí EU – a proti migrantům použilo slzný plyn –, a svým vlastním přístupem.

"Panuje shoda, že se s tím Srbsko za daných okolností vypořádalo velmi dobře a s migranty je tu zacházeno s velkým respektem a důstojností," řekl nejmenovaný diplomat z členské země EU.

Až dosud Srbsko neudělalo prakticky žádná opatření pro migranty, kteří by chtěli zůstat. Vcelku správně počítá s tím, že valná většina migrantů tudy jen prochází cestou do Německa, Skandinávie a Belgie. Průměrná doba, kterou v Srbsku zůstávají, je nyní tři dny.

Dosud Srbsko všeobecně dodržovalo politiku volného průchodu, včetně přepravy migrantů autobusy a zajištění omezeného ubytování, zdravotní péče a pomoci v tranzitních střediscích.

Lidé darují oblečení a jídlo a migranty, kteří spí ve stanech před bělehradským autobusovým nádražím, nikdo neobtěžuje. Místní i mezinárodní nevládní organizace aktivně poskytují pomoc, a to i na maďarské hranici v Horgoši, odkud se migranti od minulého čtvrtka začali přesouvat na západ; někteří pěšky, část v oficiálně vypravených autobusech.

Ministr vnitra na sociální síti vzkazuje, že česká vláda má ve sporu s EU nové argumenty.

Česká vláda si nechala od expertů zpracovat analýzu, která upozorňuje na "zásadní nejasnosti související se zavedením povinných kvót". Dnes tento dokument poslal ministr vnitra Milan Chovanec evropským politikům.

Návrh na zavedení kvót prý obsahuje tři typy nejasností:

1. Stávající návrh na zavedení tzv. povinných kvót vychází z projektu Eurema, kterým se v roce 2009 pokoušela EU řešit migrační krizi na Maltě. Tento způsob řešení založený na dočasném umístění migrantů do jiných zemí bohužel selhal. Je zcela nejasné, proč dnes EU znovu vychází z tohoto neúspěšného řešení a proč nevyužívá alternativního institutu tzv. dočasné ochrany, jenž se pro řešení masové migrace jeví jako daleko vhodnější.

2. Počítá se s tím, že migrant bude přidělen určitému státu. Není ovšem vůbec jasné, jak bude toto nedobrovolné umístění probíhat, a to jak technicky, tak právně, ani jak bude zajištěno, aby migrant určenou zemi vzápětí neopustil a nevydal se jinam. A už vůbec není vyřešeno, zdali toto nedobrovolné umístění není v rozporu s Listinou základních práv EU, protože i migranti požívají základních práv a svobod a Evropská unie je musí ctít a garantovat.

3. Stávající návrh na zavedení tzv. povinných kvót má navíc legislativně nejasnou povahu. Není zřejmé, zda členské státy mohou návrh odmítnout nebo blokovat skrze veto svých národních parlamentů.

Od začátku roku požádalo v Rusku o azyl 912 Syřanů. Oznámila to ruská Federální služba pro otázky migrace.

Zatímco je maďarský premiér Viktor Orbán kritizován evropskými politiky za způsob, jakým se vypořádává s uprchlickou krizí, popularita jeho politické strany Fidesz mezi obyvateli Maďarska stále roste.

Podle posledních průzkumů vládního think-thanku Szazadveg za poslední měsíc stoupla jeho podpora na 48 procent. Pro srovnání, v červnu stranu podporovalo 43 procent a ještě v prosinci loňského roku 40.

Diplomaté zemí Evropské unie se před úterní schůzkou ministrů vnitra osmadvacítky snaží nalézt pro všechny přijatelnou kompromisní dohodu kolem návrhu na přerozdělení 120 000 uprchlíků mezi zeměmi EU.

Vyloučeno prý ale stále není, že se o věci nakonec rozhodne v hlasování. To by se dělo takzvanou kvalifikovanou většinou a nesouhlasícím státům tak hrozí přehlasování. Den po úterní schůzce ministrů vnitra se bude tématu migrace věnovat také narychlo svolaný unijní summit.

Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) stále odmítá povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Tento názor bude premiér zastávat také na středečním mimořádném summitu Evropské unie k uprchlické krizi v Bruselu, řekl v pondělí Sobotka v Chropyni na Kroměřížsku při návštěvě Zlínského kraje. "Nebudeme podporovat žádný dokument, který by obsahoval systém povinných kvót," uvedl premiér.

"Čekají nás tři důležitá jednání, v pondělí se sejdou ministři zahraničí V4. Předpokládám, že potvrdí naši společnou pozici, kterou máme. To znamená, že odmítáme kvóty. Zítra se sejdou ministři vnitra, náš ministr vnitra Chovanec jede na jednání s jasným mandátem české vlády nesouhlasit s kvótami. A stejně budu vystupovat i ve středu večer, pokud by se takový návrh objevil na stole," uvedl Sobotka.

"Česká republika intenzivně vyjednávala v uplynulých týdnech, dnech i hodinách. Trváme na našem postoji, nejsme sami v rámci Evropy, stejný postoj zastávají nejen země V4, ale například některé baltské státy. Ten postoj zastává i Rumunsko, některé další země Evropské unie s tím naším postojem sympatizují. Myslím, že máme reálnou šanci na to, abychom prosadili svůj negativní názor, který máme vůči kvótám," řekl.

Maďarská vláda si zaplatila inzeráty v libanonském tisku. Varuje v nich uprchlíky, že pokud se pokusí nelegálně vstoupit do země, hrozí jim vězení.

V celostránkovém inzerátu, jejž otiskl přední libanonský list an-Nahar, kabinet premiéra Viktora Orbána vzkazuje, že "přijal nejpřísnější možná opatření", píše agentura AP.

Budapešť není první, kdo k podobnému kroku přistoupil. Inzeráty v libanonských novinách a na zpravodajských webech, které zrazují Syřany a další potenciální arabské běžence od cesty do Evropy, si zaplatili i Dánové.

Text, jenž se v médiích objevil před dvěma týdny, oznamuje, co všechno kabinet Liberální strany Larse Lokke Rasmussena letos učinil pro to, aby přistěhovalců v Dánsku ubylo.

Turecká policie zastavila skupinu několika stovek běženců, kteří se vydali z Istanbulu směrem k hranici s Řeckem. (Reuters)

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker mluvil kvůli uprchlíkům se slovinským premiérem Mirem Cerarem. Připravují mimořádnou schůzi ministrů vnitra osmadvacítky.

Prohlášení evropských politiků, jako jsou německá kancléřka Angela Merkelová či německý prezident Joachim Gauck, že migranti budou moci v Evropě žít, nejsou humanitárním gestem, ale medvědí službou pro Evropu. V aktuálním komentáři zveřejněném na portálu německého listu Die Welt to napsal někdejší český prezident Václav Klaus. Ten také poznamenal, že Němci se mýlí, pokud věří v hladkou integraci migrantů do společnosti. Důkazy o tom podle něj přináší dosavadní zkušenosti Německa s přistěhovalci.

Klaus se rovněž podivuje nad tím, že se politici vůbec nezabývají tím, jak současnou migrační vlnu zastavit, ale že se věnují jen tomu, jak nově příchozí přivítat, zaopatřit a přislíbit jim lepší život.

Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojič osobně vítá na chorvatsko-srbské hranici nově příchozí uprchlíky.

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel odmítl návrh ministra vnitra Thomase de Maizièra na stanovení pevných kvót pro počet přistěhovalců, po jejichž naplnění by už Evropská unie další běžence odmítala. Podle něj takový návrh odporuje německému azylovému právu. De Maizière v pondělí svůj návrh obhajoval, podle něj EU "nedokáže přijmout všechny uprchlíky na světě".

"Je to přesný opak toho, co oprávněně říká kancléřka (Angela Merkelová), totiž že každý, kdo přijde do Německa a požádá zde o azyl, má právo na spravedlivé posouzení své žádosti," řekl vicekancléř.

Chorvatská policie měla plán: dostat do vlaku, který odváží běžence z Tovarniku na chorvatsko-srbské hranici, přednostně ženy a děti. Nevyšel – do vagonu přistaveného u nástupiště se dostali hlavně ti silnější. Dovnitř se dere dav, někteří dokonce lezou oknem. Policisté to ale nevzdávají. Jeden z nich náhle vystoupí z řady, bere do náruče malého chlapce a říká zbytku rodiny, aby ho následovala. U vagonu přikáže, aby uvnitř udělali místo. Rodinu vmáčkne dovnitř a zavře dveře.

Celou reportáž čtěte zde.

V chorvatském městě Tovarnik se uprchlíci snaží dostat do vlaku za každou cenu. (ČTK/AP)

Fronta na jídlo v Nickelsdorfu. Do Rakouska jen během neděle dorazilo z Maďarska zhruba 10 700 uprchlíků. (Reuters)

Zhruba 19 000 migrantů překročilo od pátku do neděle maďarské hranice. S odvoláním na místní policii o tom v pondělí informovala agentura MTI. Přes Srbsko, odkud v uplynulých měsících do Maďarska přicházelo nejvíce běženců, přišlo ale jen 950 osob. Zbylých téměř 18 000 překročilo hranice schengenského prostoru z Chorvatska.

Srbsko se s uprchlickou vlnou vypořádává díky pomoci státních složek, humanitárních organizací a dobrovolníků. V provizorních centrech složených ze stanů mají uprchlíci kromě ubytování k dispozici zdravotnickou péči poskytovanou dobrovolníky i jídlo, které kromě Červeného kříže nebo Karitas poskytují přímo slovinští občané.

Premiér Miro Cerar už ve čtvrtek prohlásil, že prioritou je pro něj dodržování mezinárodního práva, tedy především ochrana schengenského prostoru při zachování všech humanitárních pravidel. To vysoce ocenila německá kancléřka Angela Merkelová.

Celý text o tom, jak se Slovinsko se situací vyrovnává, čtěte zde.

Na úterní mimořádné schůzi ministrů vnitra členských zemí EU bude Chorvatsko požadovat, aby řecké úřady přestaly pouštět další uprchlíky do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters.

Maďarským dobrovolníkům pomáhá mobilní aplikace InfoAid, která shromažďuje důležité informace a novinky týkající se uprchlíků. Informuje například o tom, které hraniční přechody jsou zavřené, které autobusy mají uprchlíci využít k přepravě nebo jaká azylová pravidla v které zemi platí.

Aplikace funguje na Androidu a je dostupná v šesti jazycích - angličtině, arabštině, perštině, řečtině, paštštině a urdštině-, píše server Politico.eu.

Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović označil postup Chorvatska, které uzavřelo hranici se Srbskem, za nekorektní. Bělehrad o chystaném uzavření přechodu Batrovci pro nákladní dopravu prý dopředu netušil. Záhřeb svým postupem ukázal, že nedokáže – na rozdíl od Maďarska – uprchlickou krizi řešit, uvedl také Stefanović.

Obyvatele Břeclavi podle starosty Pavla Dominika (Pro region) uklidnil záměr ministerstva vnitra zrušit stanový tábor pro běžence ve věznici ve čtvrti Poštorná. Přesnější informace k tomu ale zatím radnice nemá, řekl v pondělí. Nedávná stavba tábora vyvolala mezi Břeclavany vlnu nevole. Podle Vězeňské služby ČR se v Poštorné ještě letos otevře věznice určená pro 200 lidí.

"Počítá se s koncem roku. Přesnější termín zatím nemáme vzhledem k tomu, že to mělo zapůjčené ministerstvo vnitra," řekl k záměru otevřít v Poštorné věznici mluvčí Vězeňské služby ČR Robert Blanda.

"Budeme vděční za to, co Orbán dělá," nechal se pro německou televizní stanici N24 slyšet bavorský premiér Horst Seehofer.

Podle jeho názoru by Německo nebylo schopné udržet kontrolu nad situací s uprchlíky, kdyby se Maďarsko nerozhodlo uzavřít své hranice.

Zároveň zdůraznil, že ne všichni uprchlíci se vydali na cestu se stejnými představami o německé ekonomice a zákonech. "Pokud se nám nepodaří vyslat jasný signál, nebudeme schopni v dlouhodobém horizontu pomoci těm, kteří ochranu skutečně potřebují," dodal.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière zastává názor, aby byli uprchlíci přijímáni přímo ze zasažených regionů. Ve svém projevu na tiskové konferenci v Berlíně navrhl, aby se Evropa dohodla na kvótách a přijala běžence rovnou z krizových oblastí. Převaděči by tak přišli o část profitu, píše The Guardian. (Reuters)

"Je naprosto nepřijatelné, aby Řecko vyprazdňovalo své uprchlické tábory a posílalo lidi směrem do Chorvatska přes Makedonii a Srbsko," řekl ministr při návštěvě nového přijímacího střediska ve východochorvatské obci Opatovac. V něm může najít dočasné útočiště až 4000 běženců.

Německá vládní sociální demokracie (SPD) nadále požaduje v budoucnu omezit přístup k fondům Evropské unie těm zemím, které nechtějí přijímat běžence. Předpokládá to desetibodový plán, o kterém chce SPD jednat na spolkové úrovni, napsala dnes agentura DPA.

O omezení unijních peněz pro státy odmítající běžence nedávno hovořil i šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel, naopak křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová takový návrh odmítá.

Ministerstvo školství chystá konkrétní kroky, aby bylo připraveno reagovat na případný příchod většího počtu dětí uprchlíků do českých škol. Podle české ministryně školství Kateřiny Valachové by to systémově nebyla nová situace, děti cizinců už v Česku do škol běžně chodí. Přesto je podle ní nutné připravit se třeba na příchod dětí ze zemí či kultur, na které zatím nejsou učitelé zvyklí a běžně připravení.

Podle chorvatských a srbských médií začalo v pondělí Slovinsko na hraničním přechodu Obrežje-Bregana, jímž prochází dálnice ze Záhřebu do Lublaně, stavět "obranný" plot. Slovinský portál MMC ale uvedl, že se jedná pouze o mobilní bezpečnostní zábranu, navíc už na slovinském území. Její účel ale server neupřesnil. Podle portálu Slovenske novice policie důvod vztyčení zábran nesdělila, informovala ale, že očekává v následujících dnech příchod až několika tisíc dalších běženců. Ze zhruba 3000 migrantů, kteří se zatím dostali do Slovinska, jich podle policie požádalo v zemi o azyl jen sedm.

National Geographic připravil pět map, na kterých si můžete prohlédnout cesty, kterými směřují uprchlíci do Evropy.

Německá SPD nadále požaduje omezit přístup k fondům Evropské unie těm zemím, které nechtějí přijímat běžence. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v pondělí na dotaz ČTK uvedl, že o věci diskutuje se sociálnědemokratickými kolegy v Německu.

"Já se bavím se svými stranickými kolegy a mohu vás ujistit, že se to navzdory tomu, co se píše, odehrává ve velmi věcném konstruktivním duchu. Myslím si, že dokonce naše argumenty, dovolím si tvrdit, že jim rozumí," podotkl.

V Tovarniku mají uprchlíci možnost se připojit k přenosné wi-fi.

Nejméně třináct uprchlíků včetně dětí zemřelo na moři. Loď, se kterou směřovali na řecký ostrov Lesbos, se v pondělí potopila, informuje server BBC.

Skotská charita spustila web na podporu uprchlíků. Stránku vytvořila Skotská rada pro uprchlíky ve spolupráci se skotskou vládou. Zve lidi, aby na pomoc běžencům věnovali svůj čas, jídlo či poskytli ubytování.

Maďarský premiér Orbán vyzývá k nasazení armády na hranicích se Srbskem, Chorvatskem i Slovinskem.

Zástupci krajů v pondělí v Praze vyjádřili jednoznačnou podporu české vládě v odmítání povinných kvót pro uprchlíky. Oznámil to na tiskové konferenci po setkání hejtmanů či náměstků deseti krajů a pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) předseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD).

"Nebývalo obecnou praxí, aby si ministr zahraničí zval zástupce krajů k jednání o zahraniční politice státu," ocenil Hašek Zaorálkovo pozvání a dodal, že se dohodli na společném setkávání i v budoucnu. Hašek také připomněl, že k dnešnímu dni mají kraje uzavřeno 132 smluvních partnerství doslova po celém světě. Nejvíce se jejich spolupráce soustřeďuje na vztahy se sousedními zeměmi (Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem).

Maďarsko bude zařazeno na seznam zemí EU, na něž mají dopadnout uprchlické kvóty na rozdělení 120 000 běženců. Podle slovenské agentury TASR to oznámil zdroj z lucemburského předsednictví.

Doposud přitom návrh Evropské komise počítal s tím, že Itálie, Řecko a právě Maďarsko nebudou na seznam zahrnuty, jelikož přes ně proudí nejvíce uprchlíků.

Ministři vnitra a spravedlnosti budou o kvótách jednat v úterý. Z návrhu by mělo vypadnout slovo "povinné".

Maďarská vláda otiskla v libanonských novinách vzkaz, ve kterém odrazuje od ilegálních příchodů do země.

Litva projeví solidaritu při řešení uprchlické krize, se stálým mechanismem rozdělování běženců ale nesouhlasí. Šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové to v pondělí ve Vilniusu řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Řešení je třeba nalézt při ochraně vnějších unijních hranic a v rámci "efektivní kontroly migračních procesů", soudí Grybauskaitéová.

Evropská unie zpočátku počítala pro Litvu s kvótou 325 běženců, později se jejich počet zvýšil o dalších 780. Litva, obdobně jako její pobaltští sousedé, nejprve přijímání uprchlíků odmítala, postupně se ale její stanovisko zmírnilo. Vilnius už přijímání uprchlíků neodmítá, s kvótami však nadále nesouhlasí.

Maďarský parlament v pondělí přijal zákon, který rozšiřuje pravomoci policie a armády a umožňuje zapojení vojska do ochrany státních hranic před masovým přívalem migrantů. Informovaly o tom tiskové agentury. Ke schválení tohoto opatření předtím poslance naléhavě vyzval premiér Viktor Orbán.

Rakousko ubytovalo čtyři desítky uprchlíků u společné hranice se Slovenskem. Bratislava již dříve výstavbu provizorního tábora pro 60 běženců v areálu hraničního přechodu Petržalka/Berg kritizovala.

"V současnosti je tam ubytováno 42 uprchlíků ze Sýrie. Plné kapacity dosáhneme tento týden," řekl Georg Hartl, starosta rakouské vesnice Berg, na jejímž území prostory pro ubytování uprchlíků vyrostly.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v Praze řekl, že si přeje, aby se na kvótách nakonec shodli všichni členové unie. "Nechtěl bych, abychom o nich hlasovali silově," řekl Asselborn na jednání zemí Visegrádské čtyřky a Lucemburska.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala USA, aby víc pomohly Evropě s přijetím uprchlíků utíkajících z Blízkého východu, Asie a Afriky před válečnými konflikty a chudobou. Pro přijetí více syrských běženců Spojenými státy se o víkendu vyslovila náměstkyně amerického ministra zahraničí Anne Richardová.

"Věřit tomu, že by to Evropa mohla zvládnout zcela sama bez pomoci Spojených států, to se mi vůbec nezdá realistické," prohlásila podle agentury DPA šéfka německé vlády v Berlíně. Amerika a Evropa jsou podle ní schopny přijmout hodně migrantů a poskytnout jim ochranu.

"V nejlepším případě to ale může být pomoc v nouzi," dodala.

Kancléřka si myslí, že by USA mohly přijmout více uprchlíků ze Sýrie. Mohly by také pomoci se zlepšením životních podmínek v utečeneckých táborech v Libanonu, Jordánsku a Turecku a při řešení příčin nynější migrační krize.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po jednání zemí Visegrádské čtyřky a Lucemburka uvedl, že cílem dnešního setkání nebylo najít řešení. "Naše názory jsou odlišné, chceme najít překlenovací mosty. Dnešní jednání mělo usnadnit to zítřejší tak, aby bylo možné dosáhnout konsensu," řekl.

Ministři zahraničí zemí visegrádské čtyřky se znovu snažili přesvědčit lucemburského šéfa diplomacie Jeana Asselborna, že povinné kvóty pro relokaci uprchlíků jsou pro ně nepřijatelné. Ke schválení návrhu o kvótách na úrovni ministrů přitom stačí souhlas pouze kvalifikované většiny států.

"Udělám opravdu vše pro to, abych našel shodu mezi všemi 28 státy unie," řekl po schůzce Asselborn a vyhnul se tak odpovědi, zda dá zítra o kvótách hlasovat. Zdroj z lucemburského předsednictví přitom dnes uvedl, že pokud shoda možná nebude, k hlasování se přistoupí.

Podle Asselborna se navíc na schůzce nepodařilo překonat všechny rozdíly.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na dnešní tiskové konferenci trochu rezignovaně uvedl, že "se nemusí vše povést, ale je třeba se snažit". 

Francouzská policie v pondělí vyhnala více než 400 většinou syrských uprchlíků, kteří tábořili poblíž města Calais na severu země, odkud se běženci snaží dostat podmořským tunelem do Británie.

Podle agentury AFP policisté srovnali několik tábořišť se zemí na základě soudního příkazu.

Asi 50 vyhnaných běženců podniklo protestní akci vsedě u bran přístavu. Uprchlíci odmítají přejít do tábora postaveného úřady pro migranty, ve kterém je už kolem 3000 běženců.

V táboře, který dostal přezdívku Nová džungle, prý syrští uprchlíci nechtějí přebývat kvůli obavám o svou bezpečnost, sdělil AFP člen organizace Lékaři bez hranic.

Bourání divokých tábořišť se neobešlo bez násilí. Policie proti běžencům použila slzný plyn a zatkla tři aktivisty organizace No border (Bez hranic), kteří se po boku některých uprchlíků stavěli na odpor. 

Maďarsko připravuje instalaci bariéry s žiletkovým drátem na dalším úseku hranice s Chorvatskem, a sice v župě Zala. Informovala o tom agentura MTI s odvoláním na sdělení vládního pověřence Csaby Rigóa.

Toto rozhodnutí bylo vynuceno realizací "plánu C" chorvatské vlády, jehož součástí je posílání migrantů do Maďarska přes "zelenou hranici", řekl mimo jiné Rigó.

Upřesnil také, že maďarsko-chorvatská hranice je v župě Zala dlouhá 42 kilometrů, přičemž 24 kilometrů tvoří přirozenou hraniční bariéru řeka Mura.

Maďarská státní televize M1 hlásila, že v pondělí odpoledne bylo z obce Zákány na chorvatské hranici převezeno na shromaždiště ve městech Szentgotthárd a Vámosszabadi u západních hranic země dalších 1500 migrantů. Je prý mezi nimi hodně rodin s malými dětmi.

Společného cvičení armády a policie na ochranu hranic před migrací se zúčastní 500 policistů a 300 vojáků. O přesném termínu ještě nebylo rozhodnuto. Po společné schůzce zástupců policie a armády to sdělila tisková mluvčí Policejního prezidia Jana Macalíková.

Úkolem cvičení je podle ní vyzkoušet ochranu hranice v případě zesílení migrační vlny. "O termínu se prozatím nerozhodlo, plánuje se na konec měsíce září," uvedla mluvčí. Půjde o jednodenní cvičení na hranici s Rakouskem, která je dlouhá více než 460 km a jsou na ní dvě desítky hraničních přechodů. Policisté a vojáci si vyzkouší, jestli jsou na případné znovuzavedení kontrol připraveni.

"Mimo jiné budeme zkoušet i systém velení a spojení," poznamenal policejní prezident Tomáš Tuhý. Další jednání o cvičení podle něj budou pokračovat.

"Ke cvičení bude vyčleněno do 300 vojáků. Součástí bude přesun vyčleněných sil a prostředků do určených prostorů a praktická součinnost při plnění úkolů k pokrytí státní hranice pod řízením Policie České republiky,"

dodal náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Ministr obrany Martin Stropnický již dříve řekl, že armáda by mohla nasadit techniku včetně vrtulníku, průzkumného letadla, vozidel Iveco s detekční technologií nebo noční vidění Klára.
Přesné místo konání cvičení by mělo být oznámeno až v době konání, aby nebyli varováni převáděči.

"Nedávno jsme před branami Evropy stáli my sami," píše 101 politiků a osobností zemí střední Evropy v otevřeném dopise vyzývajícím k solidaritě ve vztahu k aktuální uprchlické krizi. Text přetiskl web HlídacíPes.org.

Bílý dům ohlásil překvapivý nárůst počtu dětských přistěhovalců, kteří během srpna vstoupili do USA nelegálně. Spojené státy loni zažily hotovou krizi okolo přívalu nezletilých migrantů z Latinské Ameriky, ale od té doby jejich počet ustavičně klesal.

"Během posledního roku jsme zaznamenali strmý pokles počtu dětí bez doprovodu, které se snažily do země vstoupit bez řádných dokladů, ale poslední měsíc, v srpnu, jsme uviděli náhlý vzestup," řekl mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

"Jde o odchylku od dlouhodobého trendu," dodal s tím, že i nynější čísla jsou hluboko pod loňským vrcholem.

Od října 2013 do června 2014 americké hraniční hlídky zadržely více než 57 000 nezletilých, kteří prchali do USA bez doprovodu. To představovalo více než dvojnásobný nárůst v porovnání s předcházejícím obdobím. Velká většina jich pocházela z Guatemaly, Salvadoru a Hondurasu.

Zpráva OSN z roku 2010 odhadla, že latinskoameričtí převáděči si ročně vydělají 6,6 miliardy dolarů (asi 160 miliard Kč).

Srbský premiér Aleksandar Vučić vyzval chorvatskou vládu, aby znovu otevřela nejdůležitější hraniční přechod se Srbskem pro nákladní dopravu.

Ten zavřela v pondělí ráno kvůli rostoucímu počtu přicházejících uprchlíků. Dalších sedm z osmi přechodů na srbské hranici uzavřelo Chorvatsko už v pátek.

"Chorvatsko se zastavením nákladní dopravy chová nezodpovědně, a pokud to potrvá, budeme nuceni zavést protiopatření, která poškodí Chorvatsko víc než nás," prohlásil podle televize B92 Vučić na mimořádné tiskové konferenci.

"My pouštíme všechny kamiony, které přijíždějí z Chorvatska, ale oni nepouštějí do Chorvatska ani jeden ze Srbska. Naše trpělivost nepotrvá věčně," zdůraznil předseda srbské vlády. Poukázal přitom na to, že Maďaři se při podobném opatření na srbsko-maďarské hranici zachovali čestně, protože zastavili dopravu v obou směrech, takže škody utrpěli také.