Nový návrh dohody EU o uprchlících nepočítá s kvótami. Najít řešení bude složitější

Dobré ráno z karlínského newsroomu, kde budeme i v neděli sledovat dění kolem uprchlické krize v Evropě.

Vysocí američtí představitelé jsou pro, aby Spojené státy přijaly více syrských uprchlíků. Uvedla to náměstkyně amerického ministra zahraničí Anne Richardová, která by ráda viděla prudký nárůst počtu migrantů v USA v roce 2017. Spojené státy od začátku syrské války v roce 2011 přijaly 1500 běženců.

"Příští rok chce prezident umožnit příchod 10 000 migrantů. Rok poté bych ráda viděla prudký nárůst tohoto čísla," dodala. Řada amerických poslanců a zástupců humanitárních organizací vyzvala Obamu, aby schválil přijetí 65 000 až 100 000 Syřanů. Podle výzkumu Reuters si ale jen málo Američanů si přeje, aby USA přijímaly další Syřany.

Spolupracovník časopisu Time na videu zachytil čekající uprchlíky na nádraží v chorvatském Tovarniku. Stovky lidí spí na kolejích, aby nepromeškaly přijíždějící vlak, který by je posunul dále do střední Evropy.

Rakouský kancléř Werner Faymann pohrozil zemím, které odmítají pevné kvóty na rozdělení běženců v Evropské unii, že přijdou o peníze z evropských fondů. Řekl to v rozhovoru s německým nedělníkem Welt am Sonntag. Podobný návrh už dříve zazněl i z Německa, Evropská komise jej však odmítla mimo jiné s tím, že je z právního hlediska nemožný.

Podle Faymanna není udržitelná současná situace, kdy se běženci v podstatě nekontrolovaně pohybují po Evropské unii a většina z nich míří do tří států - Německa, Rakouska a Švédska. "Potřebujeme jiný systém, a to závazné kvóty pro všechny země EU," řekl rakouský kancléř s tím, že se o zodpovědnost za řešení situace s uprchlíky musí podělit všichni.

"Pokud se některé země nadále budou chovat nesolidárně, měly by čelit následkům. Těmto zemím by měly být kráceny evropské finanční prostředky," řekl dále Faymann. Odpor vůči pevným kvótám je zejména v zemích střední Evropy, mimo jiné v Česku a na Slovensku.

Šestadvacet lidí pohřešují záchranáři u řeckého ostrova Lesbos, kde se v neděli potopila loď s uprchlíky. Oznámila to řecká pobřežní hlídka. Dvacet běženců se podařilo zachránit. Potápějící se plavidlo objevil litevský vrtulník, který v oblasti operuje z pověření evropské agentury Frontex koordinující ochranu vnějších unijních hranic. O národnosti pohřešovaných osob řecké úřady neinformovaly, většina běženců mířících z tureckého pobřeží na některý z blízkých řeckých ostrovů jsou ale Syřané.

Na 2000 migrantů se v sobotu ráno vydalo pěšky k rakouským hranicím z maďarské pohraniční železniční stanice Hegyeshalom, kam je dopravily vlaky z Chorvatska. Oznámila to maďarská televize M1. Běžence k hraničnímu přechodu doprovázejí maďarští policisté. Maďarské železnice přepravují uprchlíky od hranic s Chorvatskem přesto, že část hranice mezi oběma zeměmi oddělil plot.

Během soboty vstoupilo do Rakouska z Maďarska okolo dvanácti tisíc běženců. Rakouské úřady si podle stanice BBC stěžovaly, že Maďarsko Vídeň na silnou sobotní uprchlickou vlnu předem neupozornilo. První skupiny uprchlíků přišly v sobotu a v noci na dnešek do Rakouska i z jihu ze Slovinska.

Slovinsko může na svém území dočasně přijmout nanejvýš 9000 uprchlíků, protože větší kapacitu pro jejich ubytování nemá. V lublaňské televizi to v noci na neděli prohlásil slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec. Slovinská diplomacie je podle něj v trvalém kontaktu s Rakouskem a Německem ve snaze uprchlickou krizi zvládnout. Podle slovinských úřadů zatím z Chorvatska do země přicestovaly dva tisíce běženců, z nich polovina během soboty.

Německo od loňska hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, a ministerstvo financí proto zvažovalo, že by se po roce 2017 začala snižovat daň z příjmu. Do země však letos přijde až milion běženců a náklady spojené se zajištěním jejich potřeb dosáhnou zhruba deseti miliard eur (270 miliard korun). Ministerstvo financí dlouhodobě označuje udržení vyrovnaného rozpočtu za svou hlavní prioritu, proto nyní od plánů na snížení daní upouští.

Podle Welt am Sonntag by se dokonce některé daně mohly zvýšit. Na ministerstvu financí se podle listu mluví například o vyšším zdanění kapitálových výnosů nebo o zavedení vyšší sazby daně z příjmu pro osoby s nejvyššími výdělky. Nadále však platí, že by tato opatření vstoupila v platnost až po roce 2017, kdy se budou konat parlamentní volby.

Mezi Budapeští a Bukureští v neděli pokračovala ostrá diplomatická přestřelka, kterou vyvolává maďarský plán na vybudování ochranného plotu na hranicích mezi oběma zeměmi. Zábrany, které už stojí na maďarských hranicích se Srbskem a Chorvatskem, mají uchránit Maďarsko před mohutným proudem běženců mířících na západ Evropy přes Balkán.

Rumunský ministr zahraničí Bogdan Aurescu v sobotu o budování ochranného plotu prohlásil, že jde o "autistický a nepřijatelný čin", který porušuje ducha Evropské unie.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjartó v neděli na rumunskou kritiku tvrdě reagoval. "Čekali bychom víc zdrženlivosti od ministra zahraničí státu, jehož premiér čelí trestnímu stíhání," prohlásil Szijjartó s narážkou na osud předsedy rumunské vlády Victora Ponty, který byl minulý týden po několikaměsíčním vyšetřování obžalován z korupce, padělání listin a praní špinavých peněz.

"Jsme stát s více než tisíciletou historií, během níž jsme museli bránit nejen sami sebe, ale mnohokrát i celou Evropu. Právě to se děje i teď, ať se to rumunskému ministru zahraničí líbí, nebo ne," řekl Szijjartó. Jeho úřad si na pondělí pozval rumunského velvyslance v Budapešti ke "konzultacím".

Podle rakouské policie v noci odjelo zvláštním vlakem několik set uprchlíků z pohraničního Nickelsdorfu do Lince, další pak do Salcburku. Policejní mluvčí Gerald Pangl zároveň řekl, že mnozí běženci cestují do rakouského vnitrozemí i autobusy a taxíky. V Nickelsdorfu se v neděli dopoledne očekává na 7000 lidí, kteří hranice přejdou pěšky z maďarského Hegyeshalomu. I o ně bude postaráno.

Německá vláda se zároveň chystá posílit sociální programy, aby u nízkopříjmových skupin nevznikal pocit, že jsou proti nim běženci zvýhodňováni. Ministryně práce Andrea Nahlesová připravuje reformu úřadů práce, aby mohly lépe zajišťovat uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných. Kabinet také jedná o možnostech podpory sociálního bydlení, levné byty by měly sloužit jak běžencům, tak nízkopříjmovým skupinám.

Na polemiku dnes v listu The Guardian reagoval zvláštní zmocněnec OSN pro mezinárodní migraci Peter Sutherland, podle něhož neschopnost dohodnout se na společném postupu ohrožuje evropskou jednotu. "Neexistuje-li shoda o rozdělení uprchlíků mezi státy EU, ohrožuje to samotné základy evropského projektu," uvedl Sutherland.

Představitel OSN je překvapen, že státy střední a východní Evropy podkopávají některé základní hodnoty EU brzy poté, co se k unii připojily. "Je ohromující, že takto vypadá reakce nových členů ze střední a východní Evropy na celý koncept solidarity," řekl Sutherland.

"O první skupině uprchlíků v Gabčíkově jsem se dozvěděl z televize," řekl v debatě slovenské veřejnoprávní televize starosta obce na hranici s Maďarskem Iván Fenes.

"Je potřeba komunikovat. Svoji úlohu v tom má na prvním místě vláda, ale i média a církev," reagoval ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

V Gabčíkově přijali Slováci běžence, kteří dorazili do Rakouska, a to navzdory referendu místní radnice.

Syn syrského uprchlíka, jehož příběh poté, co mu při přechodu hranic podrazila nohy maďarská novinářka, obletěl svět, se dočkal velkého gesta od Realu Madrid. Před sobotním ligovým zápasem s Granadou doprovázel sedmiletý Zaíd na hřiště největší hvězdu španělského klubu Cristiana Ronalda.

Syrský fotbalový trenér Usáma Abdul Mohsen se dostal do širokého povědomí minulý týden. Když se synem v náručí přecházel s dalšími uprchlíky na maďarské území, podrazila mu nohy kameramanka místní televize N1TV.

Příběh vzbudil velké pohoršení a novinářka přišla o práci, Mohsen se ovšem díky tomu dočkal od španělské mládežnické akademie pozvání a nabídky ubytování a další pomoci s vybudováním nového života v Evropě.

O víkendu nyní dostal i pozvánku do čestné lóže Realu, který se výrazně angažuje v pomoci migrantům. Na pomoc uprchlíkům přicházejícím do Španělska věnoval tento měsíc milion eur.

Ministři vnitra Maďarska a Srbska v neděli otevřeli silniční hraniční přechod Röszke-Horgoš uzavřený minulé pondělí. Umožnilo to prý zklidnění situace kolem běženců.

Přechod je považován za hlavní vstupní bránu ze Srbska do Evropské unie. Asi dva kilometry vzdálený železniční přejezd, který byl místem násilných incidentů, ale zůstává uzavřený.

V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Zdůraznil, že by to nebylo na úkor zajištění bezpečnosti v Česku. Vojáci by měli pomáhat s registrací uprchlíků, logistikou či zásobováním.

Ministr obrany Martin Stropnický prohlásil, že česká armáda může celkem uvolnit i víc než 2500 vojáků, o kterých v sobotu na Dnech NATO v Mošnově na Novojičínsku hovořil náčelník Generálního štábu Josef Bečvář.

"Dostaneme se opravdu výrazně výš než na těch dva a půl," řekl dnes Stropnický. "Když bude ta potřeba, tak prostě budou," doplnil. Konečný počet vojáků nasazených v Česku i zahraničí podle něj může být i více než dvojnásobný, tedy přes pět tisíc.

Vojáci by podle ministra obrany Stropnického měli pomáhat policistům, případně by se zapojili do ochrany táborů. "Nepředstavujme si to tak, že vojáci někam pochodují a střílejí. Vojáci zmnožují počet policistů a pomáhají organizačně," uvedl.

Nasazení armády by podle Stropnického měla koordinovat Evropská unie a zapojily by se do něj všechny členské státy.

Šestadvacet lidí pohřešují záchranáři u řeckého ostrova Lesbos, kde se v neděli potopila loď s uprchlíky. Oznámila to řecká pobřežní hlídka. Podle zprávy turecké agentury Dogan při srážce trajektu s člunem s uprchlíky přišlo o život 13 lidí včetně šesti dětí. Incident se stal u pobřeží u tureckého města Çanakkale.

Největší uprchlický tábor na Blízkém východě Zátarí oslavil tři roky od svého vzniku. Původně dočasné útočiště pro několik stovek uprchlíků - zřízené u hranic se Sýrií jordánskou vládou a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) - se rozrostlo k nepoznání. Dnes v něm žije kolem 81 000 lidí.

Vláda má přesný krizový plán, jak řešit migrační krizi. V diskusním pořadu Partie televize Prima to řekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Podle něj existují typové plány, jak během krize zasáhnout.

"Velká migrační vlna je definována určitými počty, šlo by o to, že by za jeden den přišlo víc než 750 běženců, které by policie zajistila. Podle tohoto dokumentu by vojáci měli roli policejní, to znamená, že tím, kdo by řídil jejich práci, by nebyli armádní generálové, ale policie. V tu chvíli by je vláda povolala k plnění policejních úkolů, měli by policejní pravomoci. Ten plán vznikl na konci loňského roku, on byl psán jako obecný, teď se dopřesňuje."

Mezi uprchlíky, kteří odcházejí z Iráku, jsou také iráčtí policisté, vojáci i členové šíitských nebo kurdských oddílů. Oznámila to v neděli agentura Reuters, která citovala výpovědi uprchlíků.

Z Iráku v minulých třech měsících odešlo 50 000 lidí. To, že jsou mezi nimi také vojáci, podle Reuters vyvolává otazníky nad soudržností iráckých bezpečnostních složek. V sázce je také osud masivní americké pomoci určené na rozvoj irácké armády.

Státy visegrádské skupiny by mohly na maďarských hranicích vybudovat záchytné centrum pro uprchlíky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Centrum, které by zajišťovalo registraci uprchlíků před vstupem do schengenského prostoru, je podle něj jeden z konkrétních návrhů, které by Česko mohlo podat na středečním mimořádném summitu EU k migraci.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v neděli navštívil uprchlický tábor Zaatari v Jordánsku.

Štýrské úřady hlásí, že do této rakouské spolkové země dorazilo od soboty tisíc migrantů.

Ministři zahraničí visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) se v pondělí sejdou v Praze na mimořádném jednání o uprchlické krizi, jemuž bude přítomen i jejich protějšek z Lucemburska, které nyní předsedá EU. Schůzka je podle šéfa polské diplomacie Grzegorze Schetyny motivována snahou sjednotit různé pohledy na přijímání uprchlíků.

"Chceme dosáhnout stavu, v němž budou jednotlivé země rozhodovat, kolik běženců chtějí a jsou schopny přijmout," řekl Schetyna. Povinné kvóty podporované Německem a dalšími západoevropskými zeměmi nejsou podle něho řešením současné situace.

Maďarsko postavilo ocelová vrata na své straně jednoho z hraničních přechodů s Chorvatskem. Oznámila to dnes s odvoláním na očité svědky chorvatská televize HRT. V okolí přechodu Beremend-Baranjsko Petrovo Selo ve východním úseku maďarsko-chorvatské hranice se prý pohybuje velké množství dělníků a rovněž těžká vojenská technika.

Spojené státy budou v příštích dvou letech zvyšovat počet uprchlíků, které přijmou na svém území. Řekl to americký ministr zahraničí John Kerry během nedělní návštěvy Berlína, kde jednal o současné uprchlické krizi v Evropě. Místo letošních 70 tisíc běženců přijme podle něho Washington v roce 2017 až na 100 tisíc lidí.

"Tento krok je v souladu s nejlepší tradicí Ameriky jako země druhých šancí a nové naděje," řekl podle listu The New York Times Kerry po jednání s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Kerry uvedl, že se Spojené státy hlásí ke svému dílu odpovědnosti za starost o lidi, kteří jsou v nouzi a prchají ze zemí, v nichž nemohou žít. "Ta potřeba je ohromná, ale my jsme rozhodnuti na tuto výzvu odpovědět," řekl šéf americké diplomacie. Vláda bude podle něho hledat cesty, jak v součinnosti s Kongresem oznámené počty dále zvýšit.

České úřady vypracovaly analýzu, podle jejíchž výsledků jsou povinné kvóty pro přijímání uprchlíků zřejmě nezákonné. Na sociální síti Twitter to v neděli uvedl ministr vnitra Milan Chovanec ‏(ČSSD). Dodal, že Česko s analýzou v pondělí seznámí Evropskou unii.

Obyvatelé Berlína během dvanácti hodin darovali tolik párů bot pro děti uprchlíků, že pro ně ani nestačilo určené skladiště.

Povinné kvóty k přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie možná nebudou. Podle listu Financial Times s nimi totiž nepočítá aktuální návrh dohody pro úterní jednání ministrů vnitra členských zemí EU, na němž pracují vyjednávači. Počet přijatých uprchlíků by si podle tohoto textu stanovovaly jednotlivé státy samy.

V nejnovějším návrhu nejsou podle Financial Times zmíněny žádné počty migrantů, které by členské země měly přijmout z přetížených států. Návrh tak vychází vstříc Česku, Slovensku, Polsku či pobaltským státům, které se proti kvótám ostře staví od počátku.

Stovky lidí se v neděli zúčastnily pochodu hrdosti homosexuálů v Bělehradu, který měl za cíl vyjádřit solidaritu s uprchlíky, jichž v těchto dnech procházejí Srbskem desetitisíce. Na pochod kvůli obavám z útoků pravicových extremistů dohlížely tisícovky policejních těžkooděnců. Zatčeno bylo podle agentury AP několik lidí plánujících zaútočit na pochod, k žádným násilnostem však nedošlo.

Aktivisté dali najevo, že stejně jako v některých případech sexuálním menšinám jsou běžencům upírána jejich práva, za něž bojují. "Soucítíme s našimi přáteli v nouzi. Učiňme vstřícný krok a dejme jim naději, že se, stejně jako my, dočkají naplnění svých práv," řekla dramatička a účastnice pochodu Biljana Srbljanovičová.

Vážení čtenáři, nedělní on-line reportáž o uprchlické krizi končí. Děkujume za pozornost. Situaci budeme i nadále sledovat.

Redakce HN