Ázerbájdžán vyhlásil bojkot spolupráce s EU. Kvůli kritice porušování lidských práv

Ázerbájdžánský parlament pozastavuje členství v evropských meziparlamentních institucích a vyzývá vládu, aby přezkoumala účast země v programu Východního partnerství. Informovala o tom v úterý média v Baku s odvoláním na výsledky pondělního jednání ázerbájdžánských poslanců. Jejich rozhodnutí je reakcí na rezoluci Evropského parlamentu z minulého týdne, která kritizuje porušování lidských práv v Ázerbájdžánu.

Evropský parlament minulý čtvrtek přijal rezoluci, která odsuzuje "nevídané represe proti občanské společnosti v Ázerbájdžánu". Vyzval evropské představitele, aby zvážili sankce vůči všem politikům, funkcionářům a soudcům zapojeným do politického pronásledování. Unijní poslanci také vyzvali k důkladnému vyšetření korupčních obvinění vznesených proti prezidentovi Ilhamu Alijevovi a členům jeho rodiny.

Rezoluce europoslanců byla schválena krátce po rozsudku nad ázerbájdžánskou opoziční novinářkou Chadídžou Ismailovou, která proslula odhalováním korupce ve vládních kruzích. Ismailová byla začátkem září odsouzena za údajné daňové úniky a nezákonné podnikání na 7,5 roku vězení. Nedlouho předtím soud v Baku poslal za mříže na 8,5 respektive sedm let Lejlu a Arifa Junusovy, kteří patří k předním osobnostem ázerbájdžánského disentu.

Parlament v Baku v pondělí rezoluci evropských poslanců označil za "důkaz systematické kampaně, jejímž cílem je očernit Ázerbájdžán". V Evropském parlamentu prý funguje nepřátelská lobby, která pomlouvá ázerbájdžánské vedení, ignoruje problémy v jiných zemích a hodlá poškodit parlamentní volby, které se v jihokavkazské zemi uskuteční počátkem listopadu. Tato lobby údajně podporuje okupaci Náhorního Karabachu, ázerbájdžánské enklávy vojensky obsazené sousední Arménií.

Ázerbájdžánský parlament z těchto důvodů zastavuje členství v projektu Euronest, což je meziparlamentní instituce sdružující zástupce Evropského parlamentu a poslance šesti postsovětských států. Poslanci rovněž vyzvali vládu, aby přezkoumala účast v programu Východního partnerství, iniciativy zaměřené na podporu spolupráce EU s Ázerbájdžánem, Běloruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Arménií a Gruzií.

Pokud budou proti ázerbájdžánským politikům přijaty v Evropském parlamentu jakékoliv sankce, je vláda v Baku povinna vydat zákaz vjezdu europoslanců na ázerbájdžánské území, uvádí se v rezoluci, která byla podle agentury Trend přijata jednomyslně.

O úterní protestní rezoluci média v Baku informovala krátce po příletu českého prezidenta Miloše Zemana, který se v ázerbájdžánském hlavním městě setká se svým protějškem Alijevem. Zeman se v Baku zaměří na podporu ekonomické diplomacie, což se podle kritiků děje na úkor obhajoby lidských práv.

Alijev novinářům řekl, že rezoluci europarlamentu nepovažuje za smysluplnou. Vidí za ní zájmy arménské lobby. Ázerbájdžánské úřady by podle něj měly vyšetřit vazby mezi některými členy Evropského parlamentu a arménskou lobby. Poznamenal, že cílem rezoluce je "očernit Ázerbájdžán".

Prezident Zeman zůstane v Ázerbájdžánu do čtvrtka. Ve středu se zúčastní podnikatelského semináře. Součástí Zemanova programu v Baku budou také pietní akty u hrobu bývalého prezidenta Gejdara Alijeva a v Aleji hrdinů nebo projev před univerzitními studenty. Prezident se sejde i se studenty českého jazyka.